(9.50 hodin)
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, dovolte, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, pro první čtení návrhu zákona v Poslanecké sněmovně.
Podle dosavadní právní úpravy je rozhodování o dávkách státní sociální podpory svěřeno obecním úřadům obcí s rozšířenou působností v sídlech zrušených krajských úřadů, a to na dobu do 31. března 2004. Po tomto datu by měly o dávkách státní sociální podpory rozhodovat všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností, čímž by se počet orgánů majících uvedenou působnost podstatně zvýšil z dosavadních 76 na 205. Uvedený počet nezahrnuje hlavní město Prahu, kde by ke změně počtu orgánů rozhodujících o státní sociální podpoře nedošlo.
Státní sociální podpora přitom představuje složitý pracovní a technický systém, jehož fungování vyžaduje náročný odborný přístup zajišťovaný výpočetní technikou a komplexním informačním systémem. Proto jakékoliv rozšiřování počtu orgánů rozhodujících o dávkách státní sociální podpory představuje vynaložení značných finančních prostředků. V tomto případě to představuje částku 1,6 až 2 miliardy korun. K zamezení zvýšení výdajů pro provádění státní sociální podpory se proto navrhuje zachovat současný právní stav i v době po 31. 3. 2004, tj. ponechat toto rozhodování na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností v sídlech zrušených okresních úřadů a nerozšiřovat je na všechny obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
Navrhovaným řešením se neporušuje základní princip reformy veřejné správy, a to přiblížit výkon státní správy občanům, neboť v rámci nynějšího systému provádění státní sociální podpory existují tzv. kontaktní místa, kterých je téměř 300. Jedná se o pracoviště obecních úřadů obcí s rozšířenou působností provádějících státní sociální podporu, která jsou zárukou bezproblémové dosažitelnosti úředních míst pro občany. Není proto racionální důvod dále rozšiřovat počet rozhodovacích míst.
Vedle uvedené změny zákona o státní sociální podpoře se navrhuje provést také dílčí úpravu zákona o sociálně-právní ochraně dětí spočívající v upřesnění kompetence obecních úřadů obcí s rozšířenou působností v této oblasti v případech, kdy jde o vykonávání činnosti vztahující se ke státní sociální podpoře. Jde o vymáhání výživného, má-li dítě nárok na dávky pěstounské péče poskytované ze státní sociální podpory.
Věřím, vážené dámy a pánové, že tento návrh novely zákona podpoříte do druhého čtení tak, aby bylo možno napravit některé drobné technické věci, které se udály v rámci reformy veřejné správy. Myslím si, že toto je racionální návrh, který by mohl zracionálnit výplatu sociálních dávek.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se nyní ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Opálka.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych vám podal informaci o obsahu a souvislostech vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 395/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, které jsou Poslanecké sněmovně předloženy ve sněmovním tisku 343.
V souladu s reformou státní správy má po odložení dojít k převedení provádění státní sociální podpory od 1. 4. 2004 na 129 obecních úřadů s rozšířenou působností. Tento krok však nezajišťuje větší přístup občanů k této službě, nevyužije plně zkušeností a navíc zvyšuje předpokládané finanční nároky - odhadem se jedná asi o 1,6 miliardy korun.
Vzhledem k tomu, že zákon č. 320/2002 Sb., který byl přijat po povodních, převedl z důvodů úspory provádění státní sociální podpory na dobu od 1. 1. 2003 do 31. 3. 2004 pouze na obce, kde bylo sídlo okresního úřadu, je snahou předkladatele - to znamená vlády - tento stav novelou zákona zakonzervovat. Ušetřit tak finanční prostředky a provizorně vybudovaný systém zakonzervovat.
Půlroční praxe však prokázala, že ani takovéto řešení není vyhovující, a Ministerstvo práce a sociálních věcí i vláda se nyní zabývá i jiným řešením. Musím konstatovat, že je mi líto, že právě to nové řešení není součástí návrhu. Byl na to čas téměř devět měsíců.
Moje příprava na toto zpravodajství byla dle mého názoru intenzivní. Stav jsem konzultoval jak v krajích, tak v obcích. Své poznatky, vážené kolegyně a vážení kolegové, bych stručně v jednoduché struktuře charakterizoval takto.
Jaký je dle mého názoru stav? Reforma veřejné správy vyprodukovala nechtěné dítě dislokací státní sociální podpory. Ohrožen je funkční systém. Obecní samosprávy o tuto činnost v převážné míře nestojí. Povodňová opatření přinesla provizorní řešení, které odhalilo i jeho vady. Nový návrh zákona je návrhem zakonzervování tohoto systému řešení.
V čem podle mého vidím problémy? Systém nemá souvislost s komunální sociální politikou, snad s výjimkou příspěvku na bydlení a částečně i sociálního příplatku. Správní odvody současného a navrhovaného stavu neodpovídají správním odvodům samospráv. Finanční toky státní sociální podpory z Ministerstva financí nesouvisí s hospodařením měst. Znemožňuje se efektivnější a levnější chod celé osvědčené jednotné sítě. Bylo zrušeno jednotné metodické řízení Ministerstvem práce a sociálních věcí, kraje tuto funkci nezastaly, dokonce dochází k různým výkladům kraj od kraje. Projevuje se snaha měst redukovat kontaktní místa, pracovní místa i prostředky.
Co z toho alespoň pro mne vyplývá? Názory, které jsem získal z některých krajů i řady měst, jsou - stručně řečeno - že každé jiné řešení, které vyloučí pověřené obce ze systému, je lepší. Současný a navrhovaný systém je složitější a nedokáže využít prokázaných dobrých zkušeností. Mimo jiné vzniká i nejednotnost v odměňování úředníků za stejnou práci na různých typech městských úřadů a magistrátů.
Vstoupení v platnost zákona 117/1995 Sb. v nezměněné verzi by přineslo podstatné zhoršení současného nedobrého stavu a předložená novela nabízí zakonzervování ne nejlepšího řešení. Změna je však nezbytná.
Z popsaných důvodů a pod časovým tlakem přesto doporučuji Poslanecké sněmovně propustit vládní návrh ve sněmovním tisku 342 do druhého čtení, a to proto, že je již připravován komplexní pozměňovací návrh, který - jak předpokládám - povede k účelné systémové změně, a to takové, aby byla upravena činnost úřadů práce a oblast státní sociální podpory se stala součástí činnosti reformovaných úřadů práce, např. s názvem "úřady práce a sociálních věcí".
***