(11.00 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Nikdo další se do rozpravy nehlásí, končím tedy obecnou rozpravu. Poprosím pana ministra, jestli by se chtěl ještě vyjádřit k tomu, co tady v obecném rozpravě zaznělo. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Než přijdou kolegové do sálu, tak se krátce vyjádřím. Avizoval jsem již ve svém úvodním slově, že problematika především posuzování koncepcí vytvářených územními správními úřady je obtížná záležitost a názory na to, jakým mechanismem má probíhat, jsou různé, a jsem připraven a velmi vítám diskusi, která se na to téma bude odvíjet ve výborech. A proto věřím, že sněmovna propustí tuto normu dál.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Jenom chvíli bych vyčkal, než se poslanci nahrnou do sálu, a prosím vás, abyste se všichni posadili, a my jsme mohli hlasovat. Kdo chce hlasovat, prosím, ať se posadí.
Když dovolíte, já bych vás nyní ještě odhlásil, požádal, aby ti, kteří jsou přítomní, se znovu přihlásili.
V rozpravě zazněl návrh pana poslance Suka na zamítnutí předložené novely a to je návrh, o kterém budeme nyní hlasovat.
Tedy zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí této novely o posuzování vlivu na životní prostředí, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 80. Z přítomných 143 poslanců pro hlasovalo 44, proti 86. Návrh na zamítnutí přijat nebyl.
Budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Ptám se: má někdo jiný návrh? Pokud ne, přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s přikázáním tomuto výboru, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 81. Z přítomných 144 poslanců pro hlasovalo 129, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Končím zároveň projednávání tohoto bodu. Děkuji navrhovateli i zpravodaji.
My se budeme nyní věnovat dalšímu bodu 45, kterým je
45.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci
závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1995 Sb., o okresních úřadech,
úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií)
/sněmovní tisk 356/ - prvé čtení
Prosím pana ministra Libora Ambrozka, ministra životního prostředí, aby se ujal slova i v případě tohoto návrhu a řekl nám k němu několik slov úvodem.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Děkuji. Pane předsedo, kolegyně a kolegové, je to série celkem pěti novel zákonů, které byly původně připravovány jako jeden bod na jednání vlády, potom byly rozděleny, takže tím vysvětluji, že budu ještě chvíli zkoušet vaši trpělivost.
Nyní se jedná o tisk 356, vládní návrh novely zákona, kterým se mění zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1995 Sb., o okresních úřadech. Tento návrh zákona bych také schválen 4. června a hlavním důvodem je zvýšení kompatibility práva České republiky s právem Evropských společenství a dokončení transpozice Úmluvy EHK/OSN o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států. Dalším důvodem je lepší provázání zákona s krizovou legislativou, pokud se týká prováděných činností a odborné terminologie, dále snížení rizika teroristických akcí povinným zavedením fyzické ochrany podniků a zařízení a zahrnutí dalších podniků a zařízení ohrožených v důsledku vzniku domino efektu a upřesnění některých povinností, které vyplynulo z různého výkladu zákona v průběhu implementace a při schvalování bezpečnostní dokumentace v roce 2001 a první polovině roku 2002.
Změna zákona nebude mít dopad na státní rozpočet. Jediným předpokládaným dopadem do podnikové sféry jsou vícenáklady na zavedení fyzické ochrany u všech podniků a zařízení zařazených do skupiny A a B. Pro 160 objektů a zařízení byly tyto náklady odhadnuty maximálně na částku 100 až 120 milionů korun. Protože různé způsoby fyzické ochrany jsou již v podnicích zavedeny, skutečné náklady by mohly být výrazně nižší.
Navrhovaný zákon na rozdíl od současně platného upřesňuje a doplňuje některé definice a základní pojmy v souladu s krizovou legislativou, upravuje mechanismus na zařazování podniků a zařízení. Omezuje se objem bezpečnostního programu prevence závažné havárie u provozovatelů zařazených do skupiny A a zjednodušuje se členění a obsah bezpečnostní zprávy a vnitřního havarijního plánu u provozovatelů zařazených do skupiny B.
V rámci opatření boje proti terorismu se omezuje účast veřejnosti na projednávání bezpečnostní dokumentace tak, že v dokumentaci předkládané veřejnosti se vedle vypuštění citlivých informací v souladu s obchodním zákonem uplatňují omezení informací v souladu se zákonem o ochraně utajovaných skutečností a krizovým zákonem. Ze stejného důvodu se nově zavádí požadavek fyzické ochrany podniků a zařízení.
Přílohy se doplňují v souladu se směrnicí 96/82/ES.
Přechodná ustanovení stanoví provozovateli pro zaslání návrhu na zařazení protokolu o nezařazení a plánu fyzické ochrany termín šest měsíců a pro zavedení bezpečnostních opatření termín 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona.
Pokud by navrhovaná úprava nebyla schválena, mohlo by dojít k vážnému narušení dopracování a propojení územních havarijních plánů v rámci integrovaného záchranného systému.
Tolik tedy alespoň stručné úvodní slovo a zároveň si vás dovoluji požádat o propuštění tohoto zákona do druhého čtení.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec František Pelc.
Poslanec František Pelc: Vážený pane předsedající, členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi přednést krátkou zprávu k návrhu novely zákona 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, který je v tisku 356.
Navrhovaná novela zákona odpovídá značné dynamice legislativy v oblasti ochrany životního prostředí jak u nás, tak v Evropské unii, a samozřejmě odráží i nové dohody a mezinárodní úmluvy, např. EHK/OSN o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice státu. Tato dynamika je pochopitelně výsledkem reakcí na změny v technologiích, v průmyslových procesech a haváriích, které se objevují a které mají zásadní dopad na lidské zdraví i životní prostředí.
Myslím si, že je celkem vhodné připomenout pro zdůraznění významu tohoto právního předpisu a pro jeho zkvalitnění i některé nedávné havárie, které se odehrály v evropských podmínkách, ať už to bylo poměrně dávno italské Seveso, tak to byly problémy s průmyslovými podniky v Eschede, případně v rumunském Baia Mare, a koneckonců i v České republice v loňském roce ve Spolaně Neratovice a případně ve Spolchemii v Ústí nad Labem, které vyhořely.
Navrhovaná úprava provádí sladění a provázání některých činností a sjednocení použité terminologie s ostatními zákony krizové legislativy České republiky a prohlubuje soulad zákona se směrnicemi Evropské unie. Ke snížení možnosti rizika případných teroristických akcí se rozšiřuje nakládání s důvěrnými a utajovanými skutečnostmi a zavádí se fyzická ochrana vybraných podniků a zařízení. Zde bylo komentováno, že to mohou být nějaké dílčí náklady.
***