(10.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Projednávaný návrh novely představuje výrazný krok, neboť jeho snahou je posílit rozhodovací pravomoc krajů z hlediska jejich finančního hospodaření. Na kraje byly převedeny významné majetky, kraje vykonávají funkci zřizovatele v celé řadě organizací, jsou odpovědny za rozvoj svého území. Přesto kraje nemohou dle svého uvážení rozhodovat o vynakládání velké části finančních zdrojů, neboť jejich aktivity jsou převážně financovány dotacemi ze státního rozpočtu.
Návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní řeší pro jednotlivé kraje úpravu stávajících procentních podílů na sdílených daních. Stanovení procentních podílů vychází z výdajů na činnosti, které byly z ústředních orgánů a ze zrušených okresních úřadů převedeny do jejich samostatné působnosti. Převod těchto výdajů činí celkem 27,7 miliardy korun, z čehož 12,4 miliardy představují objemy výdajů převedené v rámci druhé fáze reformy územní veřejné správy na kraje po zrušení okresních úřadů, a dalších 15,3 miliardy korun připadá na převody výdajů vynakládané dosud centrálními orgány.
Navrhované převody výdajů centrální sféry byly do krajů rozděleny na základě vícekriteriálních ukazatelů. Kritéria pro alokaci prostředků dle odvětvového členění byla navržena jednotlivými resortními ministry a byla v převážné míře stanovena v souladu s nám známými stanovisky Asociace krajů. Výdaje na činnosti převedené ze zrušených okresních úřadů na kraje do jejich samostatné a přenesené působnosti jsou již zahrnuty v rozpočtech krajů pro rok 2003. Jejich financování je však dosud plně zajištěno dotacemi ze státního rozpočtu. Celkový objem převáděných výdajů ve výši 27,7 miliardy korun znamená navýšení procenta na sdílených daních pro kraje ze stávajících 3,1 % na 10,32 %.
Navrhovaná změna rozpočtového určení si vyžádá i několik změn dalších zákonů, které jsou nutnou podmínkou pro fungování systému rozdělení daní pro kraje. Proto jsou součástí předloženého vládního návrhu i doprovodné návrhy na změny některých dalších právních předpisů.
Vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní se vztahuje pouze na kraje. Systém rozpočtového určení pro obce ve srovnání s rokem 2003 zůstává beze změny. Obcí se ale návrhy novely rovněž týkají, a to pouze zprostředkovaně. Do daňových příjmů krajů jsou převáděny výdaje realizované v rámci programů, v nichž byly příjemci zejména obce. Jedná se především o Program obnovy venkova a Program drobných vodohospodářských ekologických akcí.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem si vědom skutečnosti, že na předložený vládní návrh zákona o rozpočtovém určení daní existují různé a v řadě ohledů i kritické názory. Ze strany jednotlivých ministerstev velmi často zaznívá obava, že kraje nebudou ochotny a schopny finančně zabezpečovat na ně převáděné kompetence. Jsem toho názoru, že kraje jsou si plně vědomy povinností a budou odpovědně a efektivně hospodařit se svěřenými prostředky. Lze předpokládat, že bude nastartován i postupný trend větší kontroly takto vynakládaných prostředků ze strany občanů.
Na druhou stranu kraje ve velké míře ústy svých reprezentantů zastávají názor, že objemy převáděných výdajů jsou naprosto nedostatečné a rozsah převáděných činností mohl být i v této fázi větší.
Je třeba konstatovat, že projednávaný návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní je dalším krokem ve fázi decentralizace a přenosů výdajových kompetencí. Systém rozdělení daní je třeba postupně doladit, a to se týká nejen krajů, ale i obcí. Jsem přesvědčen, že ještě existuje celá řada činností, které by mohly být v budoucnosti financovány z daňových příjmů územních samosprávných celků. Pro to je však třeba vytvořit v legislativní oblasti předpoklady, nejen v oblasti zákonů o rozpočtovém určení daní nebo rozpočtových pravidel, ale zejména v oblasti legislativy, která bude definovat standardy poskytovaných veřejných služeb ve všech oblastech, kde by postupně za poskytování těchto veřejných služeb plně, a to i z hlediska finančních kompetencí, převzaly v příštích letech odpovědnost vyšší územní samosprávné celky.
Návrh zákona, který v tuto chvíli předkládáme, je návrhem, který je rozpočtově neutrální, to je objem prostředků, které převádí na kraje, je současně doprovázen utlumením a zrušením příslušných výdajových programů na úrovni centrálního rozpočtu. Přijetí tohoto návrhu tedy nebude mít dopad na zvýšení deficitu veřejných financí České republiky jako celku a nebude mít ani dopad na zvýšení deficitu státního rozpočtu jako takového.
V rámci debaty o daňové politice na příští tříleté období, která se uskutečnila při formulaci koncepce reformy veřejných rozpočtů, došlo k přehodnocení některých daňových úprav a dojde v příštích letech k mírnému zvýšení příjmů vyšších územních samosprávných celků a obcí. Tyto změny, které budou realizovány v rámci koncepce reformy veřejných rozpočtů, si vyžádají rovněž i úpravu procenta sdílených daní, která je obsažena v tomto návrhu zákona, tak, že i po případném přijetí daňových změn zůstal tento převod finančních prostředků na kraje z pohledu státního rozpočtu neutrální operací, to je, že nebude přispívat k prohloubení deficitu na úrovni státního rozpočtu. V rámci projednávání ve výborech Ministerstvo financí předloží příslušný pozměňovací návrh.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení, kterým organizační výbor určil pana poslance Ladislava Šustra.
Poslanec Ladislav Šustr: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že je třeba zdůraznit, že v tomto návrhu se nejedná o změnu ve financování obcí. Těm zůstává necelých 21 % plus atribut 30 % OSVČ, a tento zákon neřeší obce.
Co se týče krajů, které řeší, je možné podívat se na věc ze dvou pohledů. První je filozofický, který jsme nastartovali už tím, že provádíme reformu a že zákon byl vůbec přijat před dvěma lety, a druhý je objemový. Vše je fiskálně neutrální. Je zde ale otázka způsobu financování té které věci. Myslím si, že tento zákon umožňuje financování lepší, hlavně proto, že finance posouvané krajům formou sdílených daní jsou finance tzv. nezamašličkované, volné a mají daleko vyšší význam než účelové dotace, které nahrazují tento systém do dnešního dne a do konce roku 2003.
Domnívám se, že můžeme ve druhém čtení meditovat o tom, zda kritéria jsou správná, zda objemy jsou správné, zda to, co je navrhováno, je dost, nebo navrhovat další, ale někdy v budoucnu možná také ještě uvažovat o obcích také ve vztahu na základní školství.
Doporučuji, aby byl zákon propuštěn do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemnou přihlášku. Táži se, zda se někdo hlásí. V tuto chvíli vidím přihlášku pana poslance Martínka a Recmana. Pan poslanec Martínek vám dává přednost, můžete se ujmout slova.
Poslanec Svatomír Recman: Dovolte, abych se stručně vyjádřil k předloženému tisku, to znamená k novele zákona o rozpočtovém určení daní.
Předloženou novelu vnímám jako další příspěvek vlády k reformě veřejné správy a vnímám tuto reformu veřejné správy ve dvou rovinách. První rovinou je probíhající reforma územní veřejné správy tak, jak do těchto chvil proběhla, a proběhly v podstatě dvě etapy. První etapa se týkala především roku 2001, kde se uskutečnily významné převody správních činností a zřizovatelských funkcí z ministerstev na kraje. Kraje se v té době staly zřizovateli 2641 organizací. Druhá etapa reformy veřejné správy souvisela bezprostředně se zrušením okresních úřadů a předala další majetky, zřizovatelské funkce, správní činnosti a kompetence krajům a některým pověřeným obcím.
***