(15.20 hodin)
(pokračuje Votava)
Cílem návrhu není korekce výše uvedeného senátního zákona, neboť tu provedl již petiční výbor Poslanecké sněmovny a já jeho návrhy podporuji, ale doplnění platného znění trestního zákona o novou, dosud absentující skutkovou podstatu trestného činu. Doplnění této skutkové podstaty nesnese podle mého názoru odkladu, obdobně jako doplnění skutkových podstat trestných činů, které jsou předmětem předloženého senátního návrhu zákona.
V posledních měsících jsme, dámy a pánové, bohužel čím dál tím častěji svědky situací, kdy za motorová vozidla usedají a po pozemních komunikacích je řídí osoby, které dikcí zákona nezískaly k řízení motorového vozidla odbornou způsobilost, zkrátka a jednoduše nemají řidičské oprávnění, řidičský průkaz. Tyto případy iniciovaly dokonce v minulých týdnech ve sdělovacích prostředcích nikoli nezanedbatelnou a nezajímavou diskusi odborné právnické veřejnosti o tom, zda lze v takovém jednání osob spatřovat naplnění nějaké, v trestním zákoně již kodifikované, skutkové podstaty trestného činu, a jestliže ano, pak kterého z nich. V této souvislosti byl zmiňován zejména trestní čin podle § 179 trestního zákona - trestní čin obecného ohrožení.
Vzhledem k nepochybné závažnosti i společenské nebezpečnosti řízení motorového vozidla osobou bez odborné způsobilosti jsem se v uplynulých dnech touto problematikou intenzivně zabýval a konzultoval ji s odborníky. Lze konstatovat, že platný právní řád skutečně takové uvedené nezodpovědné jednání, které může ve svém důsledku vést k ohrožení života a zdraví osob a jejich majetku, bohužel trestněprávně nijak nepostihuje.
Dámy a pánové, za trestný čin je podle platného znění trestního zákona považován takový pro společnost nebezpečný čin - tato první podmínka se v teorii trestního práva označuje za materiální znak trestného činu, jehož znaky jsou zároveň uvedeny v trestním zákoně - tato druhá podmínka se v teorii trestního práva označuje za formální znak trestného činu. K trestnosti jakéhokoliv skutku je vždy zapotřebí současného naplnění obou těchto podmínek.
Nebezpečnost jednání, kdy se účastníkem silničního provozu de facto stává osoba, která by se jím pro absenci odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel stát nikdy nemohla, vám nemusím odůvodňovat. Ve stručnosti alespoň z tohoto místa odůvodním, proč ve výše uvedeném jednání spatřuji naplnění materiálního znaku trestného činu.
Jak všichni v tomto sále víme, během výuky v autoškole je každý budoucí držitel řidičského oprávnění školen v pravidlech silničního provozu, v jízdě s motorovým vozidlem, jeho údržbě, v základech zdravovědy, resp. minimu poskytování první pomocí, atd, atd. Všechny tyto znalosti, které jsem nyní vyjmenoval, však osobě bez uvedeného výcviku logicky scházejí. Taková osoba není informována, školena, přezkoušena a v důsledku tedy ani připravena na vznik nenadálých nestandardních situací, které mohou v silničním provozu nastat. Nemůže proto samozřejmě ani adekvátně reagovat na pokyny dopravního policisty, nemusí být schopna poskytnout účastníkům dopravní nehody, kterou třeba sama způsobila, první pomoc, a tak bych mohl pokračovat. Nehodlám nebezpečnost takového nebezpečného a trestuhodného jednání pokračovat.
Vnímáme-li tedy, my všichni v tomto sále, právnická veřejnost a nepochybně i většina občanů naší země výše uvedené jednání jako nežádoucí, škodlivé a nebezpečné, to je, jsme-li vlastně přesvědčeni o existenci materiálního znaku trestného činu, uplatňuji na tomto místě a při nejbližší možné příležitosti projednávání novelizace trestního zákona, tedy právě nyní, návrh, aby bylo takové jednání adekvátně trestněprávně postihováno. Žádám vás, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci na tomto místě a právě nyní o podporu svého pozměňovacího návrhu, jehož konkrétní znění předložím v podrobné rozpravě, o jeho podporu.
Uvedeným jednáním nemůže být skutková podstata trestného činu obecného ohrožení podle § 179 trestního zákona nikdy naplněna, protože kdyby tomu tak bylo, přiznali bychom, že osoba řídící motorové vozidlo bez odborné způsobilosti bude sice trestně odpovědná, ale teprve od okamžiku, kdy svým jednáním začne ohrožovat životy, zdraví nebo majetek ostatních účastníků silničního provozu. Skutková podstata trestného obecného ohrožení je totiž naplněna jedině tehdy, pokud lidem hrozí bezprostředně a konkrétně nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví, anebo cizímu majetku škoda velkého rozsahu - viz judikát č. 3/63) - přičemž pro stav obecného nebezpečí je typická živelnost a neovladatelnost průběhu událostí - viz judikát č. 27/67. Pokud k něčemu takovému během jízdy osoby bez řidičského oprávnění nedojde, nemůže být trestně odpovědná podle § 179 trestního zákona. Osoba nevlastnící řidičské oprávnění může nepochybně v motorovém vozidle pravidelně jezdit, třeba týdny, měsíce, ujíždět třeba jenom dvacetikilometrovou vzdálenost mezi dvěma osadami po silnici s malým provozem tam i zpět, aby svojí jízdou kohokoliv ohrožovala. Je však takové jednání správné, máme je tolerovat?
Společenskou nebezpečnost takového jednání, tj. materiální znak trestného činu, je nutno spatřovat v tom, že osoba usedla za volant motorového vozidla, uvedla je do chodu a začala řídit, to vše, ač věděla, že jí to není bez řidičského oprávnění dovoleno. Trestněprávní postih je proto z tohoto důvodu třeba zaměřit na jednání, které je příčinou nežádoucího následku - zde ohrožování životů a zdraví osob a majetku - to znamená na samo úmyslné řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění.
Vzhledem k systematice platného trestního zákona navrhuji nový trestný čin označit jako trestný čin s názvem již výše uvedeným - řízení motorového vozidla bez odborné způsobilosti. Tento termín pochází ze zákona 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla a o změně některých zákonů.
Objektem mnou navrhovaného trestného činu je zájem na zabránění vzniku možnosti ohrožování osob a majetku motorovými vozidly řízenými osobami bez odborné způsobilosti. Objektivní stránka trestného činu spočívá v řízení motorového vozidla osobou k řízení motorových vozidel nezpůsobilou, tzn. bez řidičského oprávnění. Subjektem je pak pachatel trestného činu, a to každý, kdo řídí motorové vozidlo bez požadované odborné způsobilosti. Z hlediska subjektivní stránky je ke spáchání trestného činu třeba zavinění ve formě úmyslu.
Vzhledem k nepochybné společenské nebezpečnosti navrhovaného trestného činu navrhuji jako trestněprávní sankci trest odnětí svobody až na jeden rok, a to alternativně s peněžním trestem, tak jak je to u většiny trestných činů podle hlavy čtyři trestního zákona, tj. trestných činů obecně nebezpečných, obvyklé.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, věřím, že vám stejně jako mně není lhostejné, že platný právní řád je k nezodpovědnému řízení motorového vozidla osobami bez odborné způsobilosti benevolentní. Společenské nebezpečnosti tohoto jednání jeho případné projednání jako přestupku jednoznačně neodpovídá. Věřím proto, že můj pozměňovací návrh, který budu dále přednášet v podrobné rozpravě, také podpoříte.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Václavu Votavovi za vystoupení v obecné rozpravě a dalším přihlášeným je pan kolega Jiří Pospíšil.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mé vystoupení bude velmi stručné. Původně jsem nechtěl k tomuto bodu vůbec vystupovat, můj názor na domácí násilí byl sdělen na ústavně právním výboru, ale chci jen stručně okomentovat pozměňovací návrh, který zde předložil pan kolega Votava. To, co říkal pan profesor Jičínský, to znamená, jakým způsobem má být zasahováno do trestního zákona, do trestněprávního kodexu, jak postupně opatrně na základě systematické úvahy má být měněn výčet skutkových podstat trestných činů, toto platí zvláště pro případ, který zde přednesl pan Ing. Votava.
Podle mého názoru bychom měli velmi bedlivě diskutovat o tom, zda je vhodné, či není vhodné v rámci pozměňovacích návrhů přednesených v rámci druhého čtení rozšiřovat či sdružovat výčet skutkových podstat trestných činů. V tomto případě jde o rozšíření výčtu skutkových podstat o nový trestný čin. Domnívám se, že zavedení nového trestného činu je tak výrazný zásah do trestněprávního kodexu, že by tomuto postupu měla předcházet široká společenská diskuse. Široká společenská poptávka a potřeba po zavedení nového trestného činu, nové skutkové podstaty, a dále pak by měla proběhnout v rámci legislativního procesu systémová analýza, komparativní analýza, historická analýza atd.
***