(17.10 hodin)
(pokračuje Kolář)
Druhá změna se týká lékáren, a sice toho, že ve znění, které přijala Poslanecká sněmovna, by lékárny nemusely vést podvojné účetnictví i v případech, kdy jejich obrat překročí 6 milionů korun za rok, a to proto, že obrat je posuzován podle definice obratu rozhodného pro povinnost plátce daně z přidané hodnoty. Proto Senát upravil znění zákona tak, aby se povinnost vést podvojné účetnictví vztahovala i na lékárny.
To jsou všechny změny. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu senátorovi Robertu Kolářovi. Další přihlášky do rozpravy nevidím, takže rozpravu končím.
Dámy a pánové, je 17.10 hodin. V 17.12 hodin dám hlasovat o závěrečném usnesení.
Já jsem vás odhlásil, dámy a pánové. Přihlaste se svými identifikačními kartami a poslyšte, o čem dám hlasovat.
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku č. 400/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku č. 400/4."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 81. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Hlasování skončilo. Ze 182 hlasujících bylo pro 128, proti 47. Usnesení bylo přijato, souhlas jsme vyslovili.
Děkuji panu senátorovi Kolářovi a blahopřeji mu k jeho úspěchu.
Dalším bodem, kterému se budeme věnovat, je
4.
Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 208/3/ - vrácený Senátem
Pokračujeme v přerušeném projednávání a já prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr spravedlnosti a pan senátor Jiří Stodůlka, kterého tady mezi námi vítám.
V 18. schůzi jsme vedli rozpravu, kterou jsme přerušili, a další projednávání jsme odročili do doby projednání tohoto návrhu zákona v dočasné komisi Poslanecké sněmovny pro otázky Ústavy České republiky. Dočasná komise přijala usnesení, které máme rozdáno jako sněmovní tisk 208/5.
Prosím, aby se k usnesení dočasné komise Poslanecké sněmovny pro otázky ústavy vyjádřil zpravodaj této komise pan poslanec Jiří Pospíšil.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dočasná komise Poslanecké sněmovny pro otázky Ústavy České republiky projednala dne 12. listopadu 2003 na své schůzi předložený sněmovní tisk a přijala usnesení, ve kterém nedoporučuje Poslanecké sněmovně schválit vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 208/4.
Dámy a pánové, když dovolíte, stručně zdůvodním toto usnesení dočasné komise pro otázky Ústavy České republiky. (Ve sněmovně je velký hluk.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, promiňte, já se pokusím přesvědčit vaše kolegy, aby hovory, které považují v tuto chvíli za nezbytné, vedli v kuloárech.
Poslanec Jiří Pospíšil: Budu tedy pokračovat. Původní vládní návrh, sněmovní tisk 208, upravoval otázku inkompatibility funkce soudce s výkonem státní správy soudu. Co toto znamená? Upravovat otázku, zda soudce může vykonávat současně funkci představitele soudní moci v rovině předsedy či místopředsedy soudu a tím se podílet na státní správě sui generis.
Ústavní soud ve svém nálezu vyjádřil pochybnost, nakolik to, že soudci vykonávají předsednictví či místopředsednictví soudu, je v souladu s platnou ústavou. Vedly se o tom rozsáhlé diskuse, proto vláda navrhla tuto věc drobně upravit, konkrétně pak v článku 82 odst. 3 ústavy. Toto též bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou. Senát však k takto schválenému návrhu, tzn. k novele článku 82 odst. 3, přidal novelu článku 40 ústavy, která obsahuje taxativní výčet zákonů, k jejichž účinnosti je třeba jak souhlasu Poslanecké sněmovny, tak Senátu. Tento taxativní výčet rozšířil například o zákon o soudech a soudcích, zákon o Ústavním soudu a myslím, že i zákon o státním zastupitelství. Ano, zákon o státním zastupitelství.
Členové dočasné komise vyjádřili k tomuto návrhu svůj nesouhlas, a to z toho důvodu, že se domnívají, že rozšíření článku 40 nesouvisí s článkem 82 odst. 3, tzn. nesouvisí s předmětem původní schválené novely ústavy, a že předložený návrh článku 40 zavádí pouze dílčí nesystémovou úpravu, která jenom částečně řeší problematiku či nejasnosti okolo českého bikameralismu, tzn. vztahu komor českého parlamentu - Poslanecké sněmovny a Senátu.
Tolik prosím mé zdůvodnění.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi. Ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Pan místopředseda Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, pane senátore, paní a pánové, jsem přesvědčen o tom, že jsme se ocitli opět v debatě, která byla vedena postupně v jednotlivých volebních obdobích, a to od roku 1996 od vzniku Senátu, právě proto, že neexistuje nebo není naplněna ústava ve svém posledním článku, a to je v otázce vztahu obou komor. Tento zákon nám chybí a podle toho nám také chybí možnost rozhodovat o takových věcech, které nám Senát vrátí s tím, že nelze hlasovat o takovém zákoně jako o vráceném.
Existuje řada teoretických koncepcí, které umožňují jednat mezi oběma komorami parlamentu, pokud existuje dvoukomorový parlament, tak aby byl naplněn princip kontinuity nebo princip diskontinuity právních norem, resp. návrhů, anebo tzv. člunkem. To znamená, že platí sice pro jednu komoru princip diskontinuity, jako je tomu u nás, a řeší se pouze na konci volebního období tato diskontinuita a v průběhu volebního období je možná kontinuální debata o ústavní změně mezi oběma komorami s tím, že návrh, který projednala Poslanecká sněmovna, a Senát ho upravil, se stává vlastně jakýmsi buď zcela novým návrhem a projednáváme ho znovu a bereme ho jako nový návrh, anebo to je návrh, o kterém můžeme hlasovat jako o návrhu Senátu, který je předprojednán v Poslanecké sněmovně, a můžeme jedním hlasováním schválit například znění Senátu.
***