(18.00 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Byl katolík, a přesto vám říkám, že v roce 1968 byl pro dialog mezi marxisty a katolíky. Velice o něj stál. On sám na svém hřbetě zakusil opravdu konkrétní utrpení. Pro mě je dost významná vzpomínka, protože možná nemám právo mluvit, protože jsem to nepodstoupil, ale pro mě je velmi podstatná vzpomínka na něho, katolíka, který vlastně v sobě neměl nesmiřitelnost ani nenávist. A dokonce mi říkal, když šlo o nějaké rehabilitace, že on ani nepomyslel, ani nestál o to, aby se kdykoliv kdekoliv rehabilitoval. Nestál o to nikomu. Jiný katolík řekl, že vyhazovat ze svých srdcí nenávist jako hnůj, to je možná skutečné křesťanství.
Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Robert Kopecký.
Poslanec Robert Kopecký: Dámy a pánové, já bych se k tomu také rád vyjádřil, aspoň krátce. Samozřejmě nechci ospravedlňovat ani zločiny fašismu, ani zločiny, které se staly za Stalina nebo za komunistické strany v Sovětském svazu. Ale uvědomte si jednu věc. Za Slovenského štátu nestál v čele ani komunista, ani fašista, ale stál tam katolický kněz, a přesto tam byly sběrné tábory, přesto se tam internovali jak Židé, tak Romové. Tak je potřeba, že by se každý měl zamyslet sám nad sebou.
Místopředseda PSP Jan Kasal: V tuto chvíli vystoupí Josef Janeček. Pane poslanče, musíte počkat. Musím přivolat někoho na základě usnesení sněmovny. Budete muset, pane poslanče, počkat, až přijde předseda vlády nebo pověřený místopředseda. - Je tam předseda vlády. Omlouvám se. Pan poslanec Vidím poukázal sice správně, ale oba jsme přehlédli pana předsedu vlády.
Hovoří poslanec Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové a kolegyně, mně se zdá, že jsme zapomněli, o čem je tento návrh zákona a jak probíhala rozprava. Mé vystoupení je důsledkem této rozpravy. Podle mě původní záměr byl naprosto jednoduchý, prostý - říci ano, byly tady oběti komunistického režimu a my bychom měli na památku těchto obětí - a opakoval jsem, že ve stalinistických koncentrácích jich zahynulo více než 40 milionů - měli bychom mít památný den, protože bychom měli jako demokratická síla, jako demokratický parlament říci a uzákonit to, aby si lidé vzpomněli na to, že třídní nenávist je něco, co je velmi nebezpečné.
Tady nikdo nežádal žádné potrestání, tady žádal pouze onen den památky. Můžete si zajít na ďáblický hřbitov, kde jsou dlouhatánské řady hrobů, ve kterých odpočívají oběti komunistické zvůle. Mé vystoupení bylo reakcí na to, že poslanci za KSČM začali zpochybňovat tuto skutečnost, začali tvrdit, že neexistují oběti komunistického režimu, že existují oběti studené války.
Vážení přátelé, pokud přistoupíme na tuto filozofii, pokud řekneme, že to bylo skutečně tak, a kolega Zaorálek jako by se k tomu přiklonil, že to všechno vlastně tak špatné nebylo, tak je to něco hrozného. Proto jsem opakoval to, čím si prošla naše společnost a co samozřejmě pro řadu z nás je něco, co by rádi zapomněli, je to něco, k čemu by se nechtěli hlásit. Právě princip vytříďování lidí, že tady byla v ústavě vedoucí úloha strany, předvoj dělnické třídy, ti, kteří byli účastni oné vyvolené třídy, a ti, kteří byli nehodní, jak jsem říkal v projevu, ti, kteří byli vytříděni, tak to bychom měli odmítnout a měli bychom si říci, že na tyto oběti, na tato utrpení bychom neměli zapomínat. A v žádném případně to nemůžeme zpochybňovat. Pokud to začneme relativizovat, možná budeme společností, která tu věc nepochopila a bude si ji muset prožít znovu. Já bych byl nerad u toho.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Hovořit bude pan ministr kultury Pavel Dostál. Připraví se pan poslanec Pavel Kováčik.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Dámy a pánové, pane předsedající, chtěl bych říci ve své podstatě jen to, že debata zcela zbytečně zase sklouzává do zápasu ideologického, že před námi stojí úkol schválit zákon, ve kterém se říká, že existovaly oběti komunismu. Já jsem tady několikrát vystoupil s tím, že si myslím, že existovaly, že to je moje povinnost, a nepotřebuji k tomu tady další ideologickou debatu.
Domnívám se, že pan poslanec Janeček bohužel trošku dělá medvědí službu, neboť ve své podstatě možná ztrácí podporu tím, že z toho dělá úplně krvavý svár. Ten sem nepatří. Ten asi patří historikům, na konference nebo možná k diskusím při jiné materii. Zde se máme podle svého svědomí rozhodnout, zda zvedneme ruku pro to, aby byly uctěny oběti komunismu.
Já jsem posledně kolegům z komunistické strany říkal, že i význační komunisté se stali obětmi komunismu, že je tedy jejich povinností pro ten zákon zvednout ruku, protože nemohou oběti jinak uctít než s námi. Proto znovu apeluji na to, aby se nad tím zamysleli.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Pavlu Dostálovi. Vystoupí pan poslanec Pavel Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, musím říci, a možná se přiznám takto veřejně poprvé, že patřím mezi nejen aktivní zastánce, ale i praktické provozovatele dialogu mezi marxisty a křesťany. Protože si myslím, že tady přece existuje nejen určitá historická, možná slovo paralela je silné slovo, ale že tady existuje i značný programový průnik do budoucna. (Potlesk z řad poslanců ODS.) Děkuji.
Koneckonců obhajoba sociálních zájmů, koneckonců obhajoba zájmů venkova, koneckonců zhruba stejné sociální skupiny, mezi kterými se rekrutují jak voliči KSČM, tak voliči KDU-ČSL, zejména na venkově, nás marxisty a vás křesťany předurčují k tomu, že dříve nebo později budeme muset hledat a nacházet společná řešení problémů, které trápí naší společnost, naše občany.
V této chvíli mi však nezbývá nic jiného, než poukázat na úplný začátek dnešní schůze Poslanecké sněmovny, když jsme velmi úporně hledali možnost, jakým způsobem zracionalizovat program této schůze. Snažili jsme se vyřazovat různé body tak, abychom byli vůbec schopni program projednat. Proto bych se teď chtěl přimluvit, abychom dialog nevedli teď a tady, abychom se vrátili k tomu, že tady máme schválit zákon, a pokračovali v práci na schvalování zákonů, které nám v programu této schůze Poslanecké sněmovny zůstaly. Prosím, pojďme od emocí k praktické práci, a za to nám všem děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. Další přihlášky do rozpravy ve třetím čtení nejsou. Z místa se hlásí pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Chtěl bych navázat na to, co řekl kolega Kováčik, to znamená slova o programovém průniku. Nejpodstatnější věc je, co pro mě aspoň shrnul kdysi Graham Green, když napsal článek o tom, že by mělo dojít k určitému historickému smíření mezi křesťany a komunisty, a sice v tom smyslu, že velkou výzvou pro oba směry je bída ve světě, která nemusí mít jenom povahu fyzické, materiální bídy, ale bídy, která má nejrůznější formy. To označil za velkou výzvu pro 21. století. Pokud se budeme dívat nazpátek, tak samozřejmě se můžeme dočkat různých překvapení, ale řidič, který se dívá pouze dozadu, do zpětného zrcátka, tak obvykle nabourá.
***