(11.20 hodin)
(pokračuje Ransdorf)

A to se myslím podařilo tehdy řešit. Konstatovali to například i belgičtí socialisté, kteří přijeli v roce 1982 na studijní návštěvu Československa, namátkově si vybrali navštívené zemědělské podniky a konstatovali, že úroveň našeho zemědělství má opravdu vysoké evropské parametry. Podobně i začátkem 90. let pánové z Americké zemědělské akademie, kteří přijeli a studovali u nás tři různé úrovně koncentrace zemědělské výroby, říkali, že v podstatě nechápou, proč si rozbíjíme fungující strukturu, která stabilizovala naši ekonomiku, a říkali, že vidí pouze dva problémy: to znamená odbyrokratizovat naše zemědělství a sjednotit technologickou základnu s finální produkcí, pak že jsme konkurenceschopní.

Když se tehdy předložily čtyři různé návrhy, jeden byl poslanec Moskal v České národní radě, druhý byl vládní návrh, další návrh poslanců komunistické strany a konečně proslavený návrh tří té, pánů Tyla, Tlustého a Tomáška, tak faktem je, že nezávislá odborná veřejnost tehdy nejvíc hodnotila návrh komunistických poslanců, ale z politických důvodů prakticky věcná debata, po které se teď tady volá, nebyla možná. Je třeba říci, že to, co se nakonec prosadilo, vedlo k tomu, co koneckonců i ministr Dlouhý předpokládal a z politických důvodů akceptoval, to znamená k útěku kvalifikovaných lidí ze zemědělství, k poklesu obdělávaných ploch půdy, k poklesu zemědělské produkce a samozřejmě i úrovně hnojení a dalších věcí, které s tím souvisejí.

Myslím si, že je tedy čas si uvědomit, že zemědělci platili dlouhou dobu sociální smír v naší zemi a že slova, která tady zazněla od kolegy Papeže, jsou vysloveně troufalá. Ať to řekne ve svém volebním obvodu, například na Tachovsku, kde došlo k totální destrukci zemědělské výroby, kde i v roce 1995, když jsem se dotazoval právě na věci týkající se úpadku živočišné produkce, mi tvrdili, že dosáhnout stejné úrovně kvality i množství stád, jako byla na konci 80. let, by tehdy vyžadovalo 21 let soustředěné systematické práce. To nejsou záležitosti, které se dají snadno a jednoduchými opatřeními změnit. Dnes jsme dosáhli stavu, kdy obložnost půdy skotem není na úrovni roku 1948, 1938 nebo 1918, ale na úrovni roku 1836. 1836!

Jděme tedy s touto úrovní do Evropské unie, a samozřejmě, pokud se tato sněmovna nevzpamatuje a nezajistí rozumnou stabilitu podmínek pro práci zemědělců, tak v evropské konkurenci dopadneme špatně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Skopal. Ale hlásí se pan místopředseda Ivan Langer, který chce reagovat na to, co právě odeznělo, jak jsem vyrozuměl z jeho posunků.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: S faktickou poznámkou. Vážené kolegyně a kolegové, nejsem expert na zemědělství, ale když už se k němu vyjadřuje pan kolega Ransdorf, troufám si k tomuto tématu vystoupit také. Na rozdíl od něj nikoliv na základě teoretických pouček přečtených v dílech klasiků idejí, které on zastává, ale na základě praktické životní zkušenosti, kterou prošla naše rodina, můj dědeček, mí prarodiče a koneckonců i mí rodiče.

Srovnává-li pan kolega Ransdorf Českou republiku s Polskem, ať srovnává srovnatelné a provede srovnání kvalit života na venkově, vztahu lidí k půdě před násilnou kolektivizací, která byla provedena, a následně poté. Já jsem potomek "zločinného kulaka", který byl ze dne na den vyhnán ze statku a z půdy, na které dlouhá léta, dlouhé generace hospodařili mí předkové. Jsem potomek toho "zločinného kulaka", který jen proto, že nechtěl svoji půdu, která patřila jeho rodičům a jeho prarodičům, opustit, skončil ve vězení. Srovnám-li si alespoň dobové snímky toho, na čem hospodařili mí prarodiče, s tím, co zůstalo po fungování našeho kolektivního zemědělství, to je ta věc, která si zaslouží srovnání.

Nemohu tedy než konstatovat to, co už jsem jednou řekl na adresu svého kolegy Ransdorfa: Pane kolego, tolik toho víte, tolik jste toho přečetl, a přesto jste vůbec nic nepochopil.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: S faktickou poznámkou se o slovo přihlásil pan poslanec Ransdorf.

 

Poslanec Miloslav Ransdorf: Já si myslím, že člověk má v četbě a ve studiu pokračovat celý život. Nevím, jestli je to zásada uplatňovaná i v ODS. Protože v roce 1990 na kongresu ODS dnešní prezident republiky Václav Klaus napadl inteligenci proto, že se nechce smířit se sumářem všeobecně uznávaných pravd a proboha dělá něco, co je tak strašné, že hledá něco nového a neprozkoumaného.

Ale myslím si, že určité věci jsou ověřené, a sice to, že v zemědělství prostě jsou určitá rizika, která musí stát pomoci překonat. Když tedy mluví o kvalitě života - já jsem venkovské dítě, já jsem prožil své dětství a mládí na vesnici a vím, jaká byla kvalita života v 50. letech, v 60. letech, v 70 a 80. letech. Vím, že venkov šel nahoru, a jestli dnes vidíte nějaké pomníky minulosti, tak jsou to zničené kravíny a zničená zemědělská zařízení z doby, kdy tady vládla vaše strana, pane kolego, kdy vy jste určovali chod ekonomické politiky státu. Venkov je pomníkem vaší vlády. Uvědomte si, že to jsou věci viditelné. (Předsedající: Pane kolego, čas!) Každý, kdo vidí množství ladem ležící půdy, je schopen to uznat.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi. Hovořit bude pan poslanec Skopal, po něm se o slovo přihlásil pan poslanec Jiří Hanuš.

 

Poslanec Ladislav Skopal: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, pokusím se tuto diskusi vrátit do věcné roviny tohoto zákona, nebo navrhovaného zákona.

Není zde snaha jakkoliv vyvlastňovat, jakkoliv omezovat vlastnictví, ale je zde snaha doopravdy stabilizovat a zajistit zemědělství stabilitu. Myslím, že to chápou i kolegové, kteří navrhují jak vrácení k dopracování, tak zamítnutí, že bez stability bude zemědělství těžko do budoucna existovat.

Ono to má návaznost na to, co jsme tady včera velice dlouho a halasně projednávali. Uvědomte si, kolegové, že finanční prostředky, které k nám potečou z Evropské unie, jsou vázány na to, že zemědělec musí prokázat, že pět let bude hospodařit na dané půdě. Jak zdokladujete, že na té půdě bude hospodařit, když bude mít roční výpovědní lhůtu? Uvědomujete si, pokud k té výpovědi dojde, že ty peníze bude muset vrátit? Jak k tomu budete přistupovat? Tak, že budeme dále ochuzovat naše zemědělce o možnost získat alespoň to minimum, co se tady včera projednalo a vyjednalo v Kodani?

Nemyslím si, že ten zákon je tak dokonalý, že není potřeba určité pasáže projednat, změnit, a i vláda je si vědoma toho, že je nutné v této oblasti zavést určitý pořádek. Proto Ministerstvo zemědělství předložilo svůj návrh, který byl projednán ve vládě a vrácen k dopracování ministrovi. My máme zájem, abychom v rámci projednávání ve výboru počkali, jaký bude výsledek, který vzejde z dílny ministerstva, a popřípadě, pokud již nebude možnost to zapracovat nebo schválit zde v Poslanecké sněmovně, tak to zapracovat do našeho návrhu. Nejedná se o zbytečně rychlé projednávání, ale o nutnost, abychom zavedli pravidla hry.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP