(17.00 hodin)
(pokračuje Gross)
Dále pouze tyto správní úřady budou mít oprávnění provádět výběr archiválií, vydávat příslušná archivní rozhodnutí vůči vlastníkům písemností, archiválií, zřizovatelům archivů, jakož i vůči těm, kteří služeb archivů využívají.
Nově se též v návrhu definuje soustava archivů s jejich rozdělením na archivy veřejné a soukromé. Veřejnými archivy se navrhuje, aby byly Národní archiv, státní oblastní archivy, specializované a bezpečnostní archivy a archivy územně samosprávných celků. Soukromými archivy se navrhuje, aby byly archivy fyzických osob a těch právnických osob, které nezřizují veřejné archivy. V souladu s novým pojetím výkonu státní správy na úseku archivnictví dochází také ke změně postavení archivů územně samosprávných celků. Úkoly na úseku archivnictví budou pro územně samosprávné celky výkonem jejich samostatné působnosti.
Tímto návrhem dochází k novému definování původců písemností, kteří budou povinni uchovávat písemnosti a umožnit výběr archiválií, jejich rozdělení na veřejnoprávní a soukromoprávní původce.
Dále se zcela nově navrhuje zpracování procesu výběru archiválií ve skartačním řízení i mimo ně, a to včetně zařazení archiválie do příslušné kategorie a určení, kde bude archiválie uložena. V případě nesouhlasu původce písemnosti se může tento bránit podle obecně platné úpravy správního řízení, čímž podle našeho návrhu dochází k poměrně podstatnému posílení právního postavení původce písemnosti.
Dále návrh upravuje i ty pasáže, které se dotýkají ochrany archiválií a práv a povinností vlastníků archiválií, archivních památek nebo národních archivních památek. Zejména dochází k upřesnění podmínky, za níž je možno archiválie vyvážet, vystavovat či restaurovat. Dále se zpřesňuje právní režim, který platí pro vlastníka a držitele archivu, nově se navrhuje upravit jednorázový paušální státní příspěvek vlastníkům archiválií za omezení jejich vlastnického práva. Dochází také k upřesnění poskytovaných náhrad nákladů vlastníkům za péči o archiválie, pokud je nemají uloženy v archivech, a samozřejmě ještě další věci.
Úpravy podle tohoto nového návrhu zákona doznává i ustanovení zákona, které se dotýká nahlížení do archiválií. Úpravy směřují především k dosažení plné slučitelnosti s právem Evropských společenství. Obecně je při respektování ochrany osobních údajů umožněno nahlížet jen do archiválií starších 30 let s tím, že zákon přímo stanoví, kdy lze tuto lhůtu prolomit, a není to již jen na volném uvážení ředitele archivu, jako je to v současné době.
V této souvislosti chci upozornit na ustanovení § 80 odst. 4 navrhovaného zákona, které řeší otázku, která byla vůči tomuto návrhu zákona namítána podle mého názoru trochu z neznalosti, kdy bylo argumentováno, že tento návrh zákona uzavře dnes otevřené a zpřístupněné archivy. V ustanovení § 80 odst. 4 se jasně uvádí, že ty archivy, které byly zpřístupněny a otevřeny, zůstávají takto zpřístupněny a otevřeny podle těch starších právních předpisů, které platily před nabytím účinnosti tohoto návrhu zákona.
Navrhuje se také nové znění práva odepřít nahlížení do archiválií. To bude mít pouze příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby, a to vždy formou správního rozhodnutí ze zákona taxativně uvedených důvodů.
Zákon stanoví, že archiválie ve vlastnictví veřejnoprávních původců, což jsou např. organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, právnické osoby zřizované zákonem a některé další, jsou uloženy vždy ve veřejných archivech podle návrhu zákona a archiválie ve vlastnictví soukromoprávních původců by měly být uloženy ve veřejných nebo soukromých archivech podle toho, jak se jejich původce rozhodne. Těmi soukromoprávními původci jsou myšleni podnikatelé, politické strany, politická hnutí, nadace apod. Ti tedy budou rozhodovat o tom, v jakém archivu jejich archiválie budou uloženy.
Zcela nově byla upravena i problematika akreditace archivů, základní požadavky na stavebnětechnické, prostorové, bezpečnostní, materiální, finanční a personální podmínky pro péči o archiválie a jejich ochranu. Ta byla zařazena přímo do zákona a není to tedy ponecháno na prováděcím předpisu, tak jak je to v současné době.
V zájmu jednotného výkonu spisové služby ve veřejné správě došlo ke stanovení pravidel jejího provádění. Řada pojmů se dostává do zákona a nenechává se opět na podzákonných normách.
V návaznosti na novou koncepci správního trestání byla formulována ustanovení zákona obsahující sankce za porušení povinností uložených tímto zákonem, nově jsou definovány skutkové podstaty deliktů a došlo k odlišení protiprávního jednání fyzických osob, právnických osob a fyzických osob provozujících podnikatelskou činnost.
Toto jsou, vážené dámy a pánové, ve stručnosti základní změny, na které jsem považoval za potřebné upozornit v úvodním slově. Já jsem si samozřejmě vědom toho, že k tomuto návrhu zákona existuje řada připomínek, především z odborné veřejnosti. Já bych chtěl v této fázi deklarovat, že zpracovatelé tohoto návrhu zákona jsou určitě připraveni asi v nějaké jiné formě než na plénu sněmovny vést poměrně otevřenou odbornou debatu. Samozřejmě tady také deklaruji to, že budeme vstřícní nějakým jiným, možná lépe vyhovujícím formulacím, pokud takové budou navrženy a vzejdou z takové rozpravy. Pokud ale k takové debatě má dojít, mám pocit, že je vhodné, abychom tento návrh zákona propustili do druhého čtení, a poté je možné při jednání výborů sněmovny případně i prodloužit lhůtu k projednávání, aby tato debata mohla proběhnout. Myslím, že by to měla skutečně být debata na odborné vědecké a praktické úrovni těch, kteří s archiváliemi pracují, a v tomto směru deklaruji velkou vstřícnost. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru vnitra Stanislavu Grossovi. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení paní poslankyně Jitka Gruntová.
Poslankyně Jitka Gruntová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, předložený vládní návrh o archivnictví a spisové službě, sněmovní tisk 428, má nahradit stávající zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů, který je v řadě ustanovení překonaný a nedostačující.
Navrhovatel v důvodové zprávě uvádí, a já to podporuji, že je nutné převést do zákona ustanovení vyhlášek upravujících povinnosti na úseku archivnictví, protože nejsou právně vymáhatelné, pokud je neukládá zákon.
S obsahem tohoto návrhu zákona nás tady podrobně seznámil pan ministr, a já tedy budu stručná. Vládní návrh nového zákona předkládá mimo jiné novou klasifikaci archivů, včetně archivů soukromých, jak už bylo řečeno, dochází k vymezení správních úřadů na úseku archivnictví a spisové služby, zavádí se nový systém kontroly a státního dozoru, nově je upravena ochrana archiválií i práv a povinností vlastníků archiválií, řeší se problematika akreditace.
V zájmu jednotného výkonu spisové služby ve veřejné správě došlo k podrobnějšímu rozpracování pravidel provádění a byla formulována ustanovení o sankcích.
***