(14.50 hodin)
(pokračuje Koudelka)
Ale je to věc diskusí.
Druhá věc, kterou ovšem on uvedl na začátek svého projevu, byla věc, která podle mě je čirou nepravdou, a to ověřitelnou. Řekl, že Norové nechtěli vstoupit do Evropské unie, protože by museli sto procent anebo určitou část svého nerostného bohatství, ropy a plynu dát k dispozici unii. To je vyložená nepravda. Norové podle mě nevstoupili do EU zcela jistě proto, že jsou bohatí a Evropská unie je státem, který je založen na solidaritě, tím je přitažlivá pro sociální demokracii. A oni jako bohatý stát by byli možná čistými plátci, nikoliv příjemci dotací. Ale Evropská unie není založena na takovém centralismu, jako tady předvedla ODS na začátku 90. let, a v žádném případě nerostné bohatství se nepřevádí nikdy na Evropskou unii a vždy výlučně patří do působnosti členských států.
Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní jsou další přihlášení s faktickými přihláškami. Přečtu vás v pořadí, jak jste se hlásili. Nejprve pan poslanec Martin Říman, poté pan poslanec Hynek Fajmon a poté pan poslanec Jaromír Kohlíček. Pan poslanec Říman má nyní slovo k faktické poznámce.
Poslanec Martin Říman: Děkuji. Paní předsedající, dámy a pánové, dovolím si fakticky reagovat na to, co tady řekl pan předseda Poslanecké sněmovny Zaorálek, že nelze kvantitativně hodnotit hlasovací poměry. Tady by stálo za otázku, na základě čeho tedy vláda dnes došla k závěru, že pro Českou republiku je smlouva z Nice výhodnější než hlasovací poměry dle návrhu ústavy, když ne na základě nějakého kvantitativního, tedy početního hodnocení.
Důležitější poznámka je ke druhé části vystoupení pana předsedy, týkající se procent, kdy je označil za nepravdu. Musím konstatovat, že si zřejmě nepřečetl ústavu až do konce, nepřečetl si protokol o zastoupení občanů v Evropském parlamentu a o vážení hlasů, kde je jasně napsáno, že podle tzv. Niceské smlouvy funguje hlasování tak, že -
Paní předsedající, prosím vás, mohla byste svým prostřednictvím upozornit pana ministra zahraničních věcí, aby mi neskákal do řeči, když hovořím? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Všechny vás kolegyně a kolegové žádám, abyste se ztišili a věnovali náležitou pozornost vystoupení pana poslance Martina Římana. Jenom upozorňuji na to, že jde o faktickou poznámku a běží vám čas. Ale samozřejmě, že o tuto dobu vám čas prodlužuji. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Říman: Děkuji. Pana kolegu Koudelku jste na to neupozorňovala a také mluvil dost dlouho.
Dle Niceské smlouvy je usnesení přijato, pokud se k němu vyjádří kladně 232 hlasů, vyjadřujících kladné stanovisko většiny členů. Jinými slovy, stejně podle Nice a stejně podle ústavy rozhodnutí musí být přijato většinou členů, tedy jeden stát jeden hlas. To platí v obou dvou typech hlasování. Rozdíl je ve druhé části, kdy podle Niceské smlouvy Česká republika disponuje dvanácti hlasy, což znamená oněch 3,7 % hlasů. Podle návrhu ústavy je rozhodující nikoliv dvanáct hlasů, ale počet obyvatel, což v přepočtu znamená ona 2,2 % hlasů. Takže je evidentní, že ve druhém pravidlu ztrácíme 1,5 procentního bodu. To je kvantitativní analýza těchto dvou tabulek. A může se vám to, jak říká klasik, nelíbit, můžete proti tomu protestovat, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat.
Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nyní má slovo pan poslanec Hynek Fajmon k faktické poznámce.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážená paní místopředsedkyně, chtěl bych reagovat nejprve na pana kolegu poslance Koudelku, když zde protestoval proti norskému případu. Já jsem neříkal, že zdroje jsou podřízeny Evropské unii. Ale měl jsem na mysli to, že v případě, že Norsko vstoupí do Evropské unie, tak musí připustit volný pohyb rybářských lodí všech evropských členských států ve svých vodách a musí rovněž připustit možnost, že všechny evropské ropné firmy mohou těžit v jeho šelfu, a toto si Norové nepřáli. Protože z toho plyne velká část jejich příjmů. A na tom není nic lživého, toto je pravda. Norové si velmi dobře spočítali, že by na tomto velmi prodělali, a proto do toho nešli. To je jedna poznámka.
Druhá poznámka se týká projevu pana předsedy Zaorálka, kde říkal nejprve, že lze jednoduše prokázat, že naše výpočty jsou lživé, aby na závěr řekl, že takto počítat kupecky nelze. Chtěl bych se tedy zeptat, zda tedy lze o těchto věcech matematicky uvažovat, nebo nelze. Podle nás lze a lze prokázat, jak to tady kolega Říman uvedl, a máme k tomu oporu v politologické literatuře, existují výpočty, které toto, co my říkáme, jasně dokládají. A kolega Říman uvedl, na čem jsou založeny.
Vy jste, vážená vládo, takovou analýzu neudělali nikdy. V žádném písemném dokumentu, který jste nám předložili, jste takovou analýzu nepředložili. Na začátku jste tvrdili, že jsou poměry pro nás lepší, a nyní dneska při této debatě najednou pan ministr zahraničí říká, že vlastně Nice je pro nás lepší. Tak co tedy platí? Spočítali jste si to vůbec? Co je podstatné? Odpověď na tuto otázku. A vy jste nám ji dodneška nedali.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Pane poslanče, ubíhá vám čas. Musím vás na to upozornit.
Poslanec Hynek Fajmon: Říkáte, že je to možné tak i tak. Takže, pane ministře, odpovězte jednoznačně. Je to pro nás výhodnější, nebo není? (Potlesk z řad poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Hlásí se předseda Poslanecké sněmovny, kterému musím dát slovo vždycky.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážení kolegové, opravdu nevím, jak se vám lépe pokusit vysvětlit, že používat princip 2,2 % do ústavní smlouvy je používání, jako že dáváte do jednoho koše jablka a hrušky. Pan poslanec Zahradil to ví velice dobře. A proto používá daleko vytříbenější slovník. Mám dojem, že s ním bych se dohodl. Opakuji, že opakovat 2,2 % a mluvit o tom poklesu 1,5 % je nepochopení celé věci.
Mám pocit, že nepochopením celé věci je celá tato naše debata. Rozumíte - celé toto hauzírování s procenty je obrovský omyl. Prosím vás, praxe, fungování Evropské unie je jiné. To není o tom, že tam přicházíte v kapse se třemi nebo čtyřmi procenty. Praxe je přece taková, že tam sedíte, ať v Evropské radě, nebo komisi, a tam se jedná. A ptám se, kolikrát se hlasuje, kolikrát se dostávají ke slovu nějaká procenta. Vždyť přece to dohadování má úplně jinou podobu. To není tak, že tak vstupujete se svými čtyřmi, třemi nebo dvěmi procenty. Způsob fungování, praxe je jiná. Opakuji - zjistěte si, kolikrát se hlasuje. Kolikrát přijdou tato procenta ke slovu? Evropská unie a to jak funguje, je o něčem jiném než o tomto našem hauzírování s procenty. Je to jednak vadné systémově, metodicky, a je to vadné prostě filozoficky. O to takto v Evropské unii nejde. Takto nebude vypadat ani naše jednání, ani o tom nebude, jestli budeme mít horší, nebo lepší pozici.
Mně připadá, že nejlepší by bylo opustit tuto diskusi, protože nás nedovede nikam.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: O slovo se přihlásil předseda poslaneckého klubu US-DEU pan poslanec Karel Kühnl. Poté dostane k faktické poznámce slovo pan poslanec Jaromír Kohlíček.
Poslanec Karel Kühnl: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, nechtěl bych vzbuzovat dojem, že Evropská unie je otázkou matematiky. Je to otázka daleko závažnější, daleko širší. Ale přesto bych chtěl jeden matematický pohled nabídnout do této diskuse.
Domnívám se, že neustálé tvrzení, a tvrdím, že nepravdivé tvrzení, že váha České republiky na základě projednávaného ústavního dokumentu Evropské unie poklesne, je tvrzení účelové, které má před našimi občany předstírat, že vstup do Evropské unie jako takový je pro nás nevýhodný. Systém, který zavádí ústavní dokument, je systém dvojího kritéria. A jestliže mám dvě kritéria, každé z nich má jinou procentní hranici a splnění obou těchto početních kritérií je podmínkou přijetí nějakého rozhodnutí, pak logicky matematicky platí, že váha každé země je taková, jaká je její váha v tom vyšším kritériu. A jestliže tedy podle návrhu ústavy druhé kritérium je 50 % zemí, tak je logické, každá země má svůj hlas, že náš hlas má 4 % váhy, čili vylepšení oproti současnému stavu. To za prvé.
Nyní k argumentu, který jsem řekl předtím, že se domnívám, že neustálé omílání tohoto nefaktu, totiž že naše váha se zmenší, je jenom neúmyslným prozrazením postoje zásadního antievropského postoje některých členů ODS.
***