(11.50 hodin)
(pokračuje Doktor)
Vy jste jediný, kdo není schopen se s něčím takovým ztotožnit.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nyní má slovo paní poslankyně Eva Dundáčková, poté paní poslankyně Vlasta Parkanová.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, na začátku jsem zde říkala, že pozvednu pozměňovací návrhy, které jsem dostala jako zpravodaj. Já jsem tím dopředu neavizovala, že se všemi podanými pozměňovacími návrhy se také ztotožňuji. Pouze jsem poukazovala na to, že nebyly uplatněny při jednání na výboru, a také jsem říkala, že ani jeden z výborů, to znamená ani ústavně právní, ani rozpočtový, nepřijal koneckonců pozměňovací návrhy, resp. bylo to maličko jinak. Rozpočtový výbor přijal pozměňovací návrhy, ale pak nepřijal usnesení, my jsme naopak nepřijali žádné pozměňovací návrhy, ale přijali jsme konečné usnesení. Výbor pro evropskou integraci přijal také tento návrh, resp. doporučil sněmovně, aby jej přijala v původním znění.
Také jsme všichni vyšli z toho, že toto původní znění není přijatelné. Velmi si vážím pana ministra financí i pana ministra vnitra za to, že poslouchali to, co jsem navrhovala, a že se snažili vnést do toho - řekněme - preciznost větší, poukázat na některá úskalí, která jsou spojena s mým dnes podaným pozměňovacím návrhem. A já avizuji, že jsem dopředu připravena - samozřejmě pokud se dohodneme jako parlament na tom, že chceme zřídit nějaký kontrolní mechanismus - se podílet také na tom, aby jednotlivé mnou dnes přednesené pozměňovací návrhy mohly být v budoucnu a v co nejkratší možné době precizovány. Zároveň jsem přesvědčena, že u některých z nich to může být v rámci ještě nedokončeného legislativního procesu. Přece ten vtip spočívá v tom, jestli jako Poslanecká sněmovna se chceme shodnout na principu nějakého kontrolního mechanismu, nebo nechceme.
A kdybyste poslouchal, pane premiére, ostatní pozměňovací návrhy, tak byste zjistil, že žádným způsobem netunelují vládní návrh ani trochu a ani na chvíli. Jeden z nich, ten, který jsem přidala k v předchozí době podaným pozměňovacím návrhům, se týkal precizování směrnice, která nám ukládá některé další povinnosti, a to právě co se týká advokátů, notářů, daňových poradců, auditorů atd. Názor na to, v jakém okruhu mají být tyto osoby povinnými osobami a v kterých všech případech mají mít tedy povinnost podávat příslušná hlášení - já nevím, jak to jinak nazvat, není to nic jiného než hlášení, podávat informace, které pak zpracovává dvacet lidí v České republice, k nimž a k informacím má omezený přístup i ministr financí a nikdo jiný, kromě - teď zase řekněme - dalších osob, které jsou v zákoně přímo jmenovány a kterých na druhé straně není málo a využívají je k vlastní činnosti - tentýž návrh podal pan poslanec Křeček z vládní strany, pan poslanec Koudelka z vládní strany. A určitě nebyl veden snahou o tunelování tohoto vládního návrhu zákona, ale pouze o to, abychom směrnici učinili zadost, abychom učinili také zadost záměrům tohoto vládního návrhu a abychom se zároveň nedostávali do rozporu s Ústavou České republiky a s ústavně chráněnými zájmy.
Já tím prosím jenom říkám, že kdybyste mě poslouchal, pane předsedo vlády, tak byste zjistil, že jsem tento návrh zákona netunelovala.
Další pozměňovací návrhy, které jsem podala, byly pozměňovací návrhy, které naopak vedly k rozšíření některých možností, které v tuto chvíli stát nemá, a to je ve vztahu k Ministerstvu financí, například vztah k Úřadu pro zahraniční styky a informace. Možná se můžete domnívat, že Úřad pro zahraniční styky a informace nemá mít pravomoci, které jim tímto navrhuji, ale v žádném případě nemůžete říci, že to, co jsem navrhovala, bylo proti smyslu tohoto zákona, anebo že by to tento návrh zákona tunelovalo. Pozměňovací návrhy, které se pak týkaly konkrétně Ministerstva financí, vedly naopak k tomu, aby orgány uvedené v písmenech a) až e), což jsou přesně vyjmenované v § 8 - pokud si budete přát, mohu je samozřejmě tady na místě také vyjmenovat, tj. Česká národní banka, Komise pro cenné papíry, Úřad pro dohled nad družstevními záložnami u spořitelních a úvěrových družstev, Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a státní dozor nad dodržováním zákona o loteriích a jiných podobných hrách - byly v některých případech na požádání Ministerstva financí povinny poskytnout písemné stanovisko v jím stanovené - tímto ministerstvem - lhůtě nebo jinou požadovanou součinnost. To je prosím něco, co směřuje k tomu, aby tyto informace mohly být využívány Ministerstvem financí, a já nevidím žádný důvod, který by měl mít předseda vlády proti takto navrženému oprávnění.
Poslední návrh, který jsem podávala, byl návrh na to, aby § 9 odst. 4 stávajícího zákona zůstal ponechán ve znění, v jakém je nyní, to znamená, nebyl upravován. A rovněž tento bod navazoval na skutečnost, že by v konkrétním případě mohl vést ke zpochybnění práce jednoho konkrétního státního orgánu jiným orgánem a k právní nejistotě na straně kontrolovaných subjektů. A také tady se jednalo o vztah mezi Ministerstvem financí a jednotlivými finančními institucemi. Systém vnitřních zásad je totiž u finančních institucí schválen Ministerstvem financí s tím, že finanční instituce jsou povinny ve stanovené lhůtě odstranit závady, na které je Ministerstvo financí písemně upozorní. Aplikací nového ustanovení podle vládního návrhu by mohlo docházet k situaci, kdy by ostatní regulátoři, jako Česká národní banka, Komise pro cenné papíry, Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, Úřad státního dozoru a další, při svých kontrolách napadali znění systému vnitřních zásad schváleného Ministerstvem financí, případně tento systém označili za neúčinný. A to by rozhodně mohlo vést k neodůvodněnému sankcionování kontrolovaných subjektů. Bylo to tedy něco, co se snažilo upravit vztah mezi jednotlivými institucemi.
Je to návrh, který jistě je zapotřebí, aby byl diskutován, aby byl jednotlivými poslaneckými kluby zvážen, ale rozhodně to není návrh, o němž by se mohlo prohlásit, že je licoměrný a že vede k tunelování tohoto návrhu zákona. A já vás prosím, pane premiére, abyste se mi omluvil. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: O slovo se přihlásil místopředseda vlády a ministr financí pan Bohuslav Sobotka. Poté vystoupí paní poslankyně Vlasta Parkanová.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, musím říci, že tak jak tento zákon je projednáván v Poslanecké sněmovně, tak se vyvíjejí i názory jednotlivých poslaneckých klubů, které jsou vztaženy k tomuto návrhu zákona, někdy dokonce i překvapivým způsobem. Já musím říci, že poté, kdy ze strany poslaneckého klubu ODS zde opakovaně padaly návrhy na zamítnutí tohoto návrhu zákona, jsou předkládány návrhy, které by ho měly vylepšit, popřípadě by měly založit institut příslušné komise, která by dozorovala tento výkon. Já si myslím, že i na straně některých poslaneckých klubů dochází k určitému názorovému vývoji.
Ten zákon je zde projednáván již od března loňského roku; je tedy zřejmé, že v čase byl dostatečný prostor pro to, aby se analyzovala některá témata. Většina návrhů, která nebyla bohužel přijata v rámci usnesení rozpočtového výboru, byla připravena i po konzultaci s Ministerstvem financí. Mě jenom mrzí, že to byl pouze rozpočtový výbor, který se pokusil takto podrobně tuto problematiku zákona zvládnout, a že jiné výbory nebyly schopné přijmout do svého usnesení žádný pozměňující návrh. A to, že takové návrhy byly postupně schvalovány na jednání rozpočtového výboru, neschválil výbor jako takový, způsobilo přijetí jednoho kontroverzního pozměňujícího návrhu.
Myslím si, že by byla daleko jednodušší situace, kdyby ten čas, který byl k dispozici, byl využit k tomu, aby se ty návrhy dostaly do usnesení alespoň jednoho výboru Poslanecké sněmovny, kdyby i ta myšlenka příslušné dozorové komise, které já se přirozeně nebráním, protože respektuji právo Poslanecké sněmovny nebo Parlamentu vykonávat určité spektrum kontrolních pravomocí vůči vládě, myslím si, že pokud se to rozumně pojme, tak to může splnit svoji roli a může to poskytnout Poslanecké sněmovně jistotu, že tento útvar funguje tak, jak má. Ale určitě by bylo lepší, kdyby takto koncepčně formulovaný návrh nebyl načítán na plénu Poslanecké sněmovny ve druhém čtení, ale byl součástí usnesení příslušného výboru, abychom vůbec měli možnost na to reagovat a byli schopni zajistit například jeho kvalitní načtení nebo načtení alternativních pozměňovacích návrhů.
Je zde přirozeně zase možnost přerušit projednávání tohoto bodu, ale já se domnívám, že poté co ho projednáváme již takto dlouho, není možné přistoupit na další přerušení projednávání. Čili myslím si, že pokud bychom si tady nalili čistého vína a řekli si, jaká je odpovědnost, tak ta odpovědnost není jenom na exekutivě, ale je také na legislativě, na tom, jak který výbor se pokusil důsledně přistoupit k projednání tohoto návrhu zákona a jak který výbor se pokusil ty kompromisy, které možné jsou, a já se k nim hlásím, vtělit do příslušného usnesení rozpočtového výboru, tak aby to naše projednávání na plénu bylo méně dramatické a méně jsme riskovali, že kvůli nějaké faktické chybě budeme moci zatratit i návrh, který je akceptovatelný a který možná bude užitečný.
***