(12.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Pokud jde o ostré útoky, které se zde objevily na otázku regulace advokátů, domnívám se, že text, který je obsažen v pozměňovacím návrhu pana poslance Koudelky, problém řeší velmi striktně, v souladu s příslušnou evropskou směrnicí, reguluje a vymezuje ty oblasti, kde budou poskytovány informace, a zcela stranou ponechává to, co je hlavní na činnosti advokáta, a tam tyto informace poskytovány nebudou. Myslím si, že není žádný problém, aby advokát poskytl informace, jestliže realizuje věci, jako je koupě nebo prodej nemovitosti nebo podniku, nebo jestliže například pro klienta zřizuje bezpečnostní schránku, nebo jestliže získává a shromažďuje peněžní prostředky nebo uschovává peníze a cenné papíry, jestliže se využívají účty advokátů pro to, aby jejich prostřednictvím probíhaly finanční akce, které ne vždy souvisí s hlavní činností advokáta. Myslím si, že tady na stole máme konkrétní pozměňovací návrh, mohu se k němu přihlásit. Myslím si, že není žádný důvod pro to, aby se debata vyvíjela tak, že budou podávány stále nové a nové návrhy na zamítnutí tohoto návrhu zákona, jak jsme to ze strany ODS zaznamenali i v rámci obecné rozpravy.
Domnívám se, že lze dospět k tomu, aby tento návrh zákona byl konečně Poslaneckou sněmovnou projednán, aby mohl být postoupen Senátu a aby mohlo příslušné vtělení směrnic EU, které jsou pro nás závazné, vstoupit v život. Bude to i obecně prospěšné a pomůže to k tomu, abychom byli schopni efektivněji bojovat proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Pokud by takový návrh byl zamítnut, určitě by to k ničemu dobrému nevedlo.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní má slovo předsedkyně ústavně právního výboru paní poslankyně Vlasta Parkanová, připraví se pan poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, myslím, že by bylo dosti nešťastné hloubit tady příkop mezi příznivci vládního návrhu a jeho odpůrci. Myslím si, že by bylo nešťastné nás dělit do táborů takzvaných holubiček bílých, které jsou tak čisté, že chtějí vládní návrh v jeho původní podobě, a mezi lumpy, kteří chtějí chránit špinavé peníze, a to mají být ti, kteří návrh odmítají. Je rozhodně velkým omylem si myslet, že všechny pozměňovací návrhy směřují k tunelování. Bylo to tady několikrát řečeno. Myslím si, že je vhodné, abych to vyslovila i já.
Není pochyb o tom, že návrh v nějaké podobě zcela jistě potřebujeme. Žádá to po nás EU, i když tato věta nezní dobře. Je to fakt, který je třeba akceptovat, a není to rozhodně nic, co bychom dělali jen proto, že to po nás chce EU.
Chci tady připomenout některé věci. Směrnice jednoznačně ukládá, že mezi povinné osoby, které musí hlásit určité osoby a identifikovat jejich účastníky, chce mimo jiné zařadit notáře a advokáty. O tom byla velká opakovaná diskuse na jednáních ústavně právního výboru. Diskuse probíhala tak, že na některé jednání přišlo velké zastoupení představitelů advokátní komory, a atmosféra tam byla taková, že prolomení advokátské mlčenlivosti hrozí v naprosto bezbřehé podobě. To je něco, co se žádnému právníkovi líbit nemůže.
Poté se tam probíraly nejrůznější pozměňovací návrhy. Je jedno, zda byly, nebo nebyly vtěleny do usnesení. Adresuji to teď především panu ministru financí. Pokud zná jednání výboru, dobře ví, že někdy rozhoduje velmi jednoduchá aritmetika. Některý poslanec, myslím, že šlo o poslance strany pana ministra, zrovna přišel, nebo nepřišel a podle toho pozměňovací návrhy byly, nebo nebyly - v našem případě nebyly - vtěleny do závěrečného usnesení. Z toho nelze vyvozovat nic, a už vůbec ne to, že ústavně právní výbor návrhy neprojednával.
Vrátím se zpět k advokátní komoře. Když proběhlo další jednání ústavně právního výboru, advokátní komora nereagovala a žádného zástupce nevyslala. Pokud vycházím ze rčení, že mlčení je souhlas, předpokládám, že některé podoby pozměňovacích návrhů i advokáty z advokátní komory uspokojily tak, že už nepotřebovali reagovat a dostavovat se na jednání ústavně právního výboru.
Chci ještě zdůraznit, že působnost směrnice, pokud jde o tyto profese - mluvím o profesi advokáta a notáře - se na ně má vztahovat směrnice pouze tehdy - nyní cituji - když se účastní finančních nebo podnikových transakcí, včetně poskytování služeb daňového poradce. Naopak pokud advokáti zjišťují právní postavení klienta nebo zastupují klienta v právním řízení, směrnice, a tedy ohlašovací povinnost se na ně vztahovat nemá. To je z důvodové zprávy této směrnice a v tomto světle celé drama, které tady místy zaznívá, vypadá jinak.
Pokud se vrátím k nešťastnému výroku, který zde zazněl, že pozměňovacími návrhy je původní vládní návrh tunelován. Pro srozumitelnost si ještě jednou dovolím zopakovat některá ustanovení z pozměňovacího návrhu kolegy Koudelky, která směřují k tomu, aby návrh byl akceptovatelný, a která s tunelováním nemohou mít nic společného.
Proti původnímu vládnímu návrhu pan poslanec Koudelka přidává další instrumenty ochrany a úlev pro notáře a advokáty, které směrnice připouští. Původní návrh je neobsahoval, původní vládní návrh nám nepodal to všechno, co směrnice umožňovala. Poslanec Koudelka mimo jiné navrhuje: Oznámení podezřelého obchodu učiní advokát prostřednictvím profesní komory, která se k jeho obsahu může vyjádřit, a teprve pak ho předá Ministerstvu financí. Při kontrole u advokáta a u notáře musí kontrolní orgán postupovat v součinnosti s příslušnou profesní komorou, která dohlédne na to, aby pracovník ministerstva, tedy kontrolor, nahlížel pouze do písemnosti souvisejících s činností, na kterou se vztahuje tento zákon. Na advokáty, notáře a další sledované profese se nemá vztahovat povinnost mlčenlivosti o oznámení podezřelého obchodu či osobám (?), kterých se takové oznámení týká. Pokud povinnosti stanovené tímto zákonem poruší advokát nebo notář a pokud takové jednání není přísněji trestné, bude se jednat o kárné provinění, které projedná příslušná komora.
Dále citovat nebudu. Chci tím říci, že pozměňovací návrhy, zejména některé, směřují k vylepšení vládního návrhu, směřují k tomu, aby návrh mohl být přijat. Chtěla bych věřit, že další atmosféra projednávání nám umožní racionální směřování k cíli, tj. k přijetí návrhu tohoto zákona.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Posledním přihlášeným je poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená paní předsedající, vážená sněmovno ač jsem sám advokát, tvrdím, že není důvod, aby advokáti nepodléhali režimu tohoto zákona. Neexistuje totiž žádný ústavní důvod pro privilegovanost advokáta jako takového. Ústava garantuje určitou ochranu advokáta jen v tom okruhu případů, kdy vystupuje jako obhájce v trestním řízení, nebo v jiných věcech, když zastupuje klienta ve sporu se státem. Nemůže přece stát vytvářet určité zakázané chování a přitom tvrdit, že v určitém prostoru nebo v určitém okruhu lidí takovéto zakázané chování je prakticky umožnitelné. Ani dnes přece není možné, aby advokát pomáhal někomu k vraždě nebo k jinému trestnému činu. Samozřejmě nemůže být nucen, aby už u spáchaného trestného činu, když zastupuje svého klienta, pomáhal státu v usvědčení svého klienta. Stejně tak to tento zákon zachovává. Bude-li někdo prát špinavé peníze a bude za to stíhán, přijde za svým advokátem a řekne mu, že pral špinavé peníze, aby s tím něco udělal a vysekal ho z toho, advokát s tím může nakládat, není povinen bonzovat svého klienta státu a svému klientovi může pomoci. Co musí umožnit, je pomoc státu v tom, že musí odmítnout takové jednání, kdy někdo donese balík peněz a řekne, že má tady špinavé peníze a aby je vypral. To musí odmítnout a to je správné.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pevně věřím, že se již nikdo nehlásí do podrobné rozpravy. Hlásí se ale pan poslanec Doležal.
***