(16.40 hodin)
(pokračuje Fajmon)
za třetí - čeho chce vláda dosáhnout při avizovaných jednáních s druhým vlastníkem, to je Boeing Česká, s. r. o.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, kdyby byl býval pan poslanec Fajmon poskytl přesnější otázky dříve, bylo možné rozpracovat podrobněji odpovědi. To se nestalo, ale přesto otázky, které předložil pan poslanec Fajmon, mi umožňují, abych poskytl celkovou představu o situaci Aera Vodochody, a já ji poskytnu, protože plně souhlasím s panem poslancem, že je to důležitý podnik a že je velmi důležité, jaký bude jeho osud.
Výrobní program Aera Vodochody, jeho vojenský i civilní program, je dosud financován z revolvingového úvěru zaručeného státem, který byl otevřen 16. září 1998. Platnost úvěru vypršela po pěti letech, proto probíhala od června 2003 jednání s vedením Aera o prodloužení platnosti smlouvy o tomto úvěru se státní zárukou o dalších pět let. Státní záruka byla přijata usnesením vlády číslo 221 z 30. 3. 1998. Na základě usnesení vlády číslo 760 z 21. července 2003 byl dán souhlas s prodloužením platnosti revolvingového úvěru. Neprodloužení platnosti úvěrové smlouvy by mělo za následek vyhlášení konkursu. Podmínkou Ministerstva financí pro toto prodloužení jediného úvěrového zdroje financování provozních potřeb bylo předložení věrohodného obchodního plánu společnosti na období nové platnosti úvěrové smlouvy.
Aero je ovládáno manažery strategického partnera Boeing prostřednictvím takzvaného provozního výboru a většinového zastoupení v představenstvu i v dozorčí radě. Firma Boeing ovládla Aero Vodochody v roce 1998 na základě akcionářské smlouvy s Fondem národního majetku, Českou konsolidační agenturou a Aerem Vodochody prostřednictvím Boeing Česká, s. r. o. V této konfiguraci vedení byl vypracován desetiletý výrobní plán, který však byl naplněn pouze v prvním roce platnosti. Od roku 1999 byl hluboce nesplněn a úvodní podnikatelský záměr se ukázal za stávajících podmínek jako nereálný.
Po řadě průtahů společnost předložila základní varianty možného dalšího vývoje, ze kterých vyplynulo, že společnost Aero Vodochody není a v následujících pěti letech nebude schopna dostát svým závazkům a dříve nebo později, ale v každém případě, dojde k realizaci státní záruky.
Společnost dokončila výrobu 72 kusů jednomístných letadel L-159A pro Armádu České republiky a nemá připraven k uzavření žádný další kontrakt na dodávku tohoto nosného výrobku zahraničnímu odběrateli. Pokračuje vývoj dvoumístné verze L-159B, pokračují práce na vývoji civilního letounu AE-270 IBIS, který však dosud není certifikován. S velkou ztrátou je vyráběn vrtulník Sikorski, váznou generální opravy dříve dodaných cvičných letounů L-39 a L-59 pro zahraniční provozovatele těchto dříve úspěšných typů.
Kooperační výroba nedosahuje takové výše, která by byla pro Aero stabilizujícím prvkem hospodaření. Společnost je z hlediska ekonomického i technického v hluboké krizi. Celkově je možno konstatovat, že za dobu pěti let, kdy Boeing manažeruje Aero, došlo ke zhoršení ekonomiky společnosti o 5,9 miliardy Kč z celkového zadlužení, které může v prvním pololetí letošního roku dosáhnout 9,3 miliardy Kč. V této situaci je zřejmé, že pokud nedojde co nejdříve k zásadním změnám v řídící a výrobní struktuře, bude Aero Vodochody v dalších letech produkovat pouze ztrátu na úkor státem zaručeného úvěru.
Za tohoto stavu byla zahájena jednání s firmou Boeing o možných východiscích z této situace, která vyústila v jednání u premiéra dne 2. prosince 2003. Zde Boeing předložil svůj požadavek, podle kterého vláda v prvním čtvrtletí 2004 buď oddluží Aero, nebo Boeing strategické partnerství opustí. Za další vývoj společnosti však odmítl nést jakoukoli odpovědnost či garanci.
V této situaci byl předložen k projednání vládě materiál, ve kterém Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhly - tento materiál byl projednán včera, takže teď mohu citovat - ukončit v prvním pololetí 2004 financování provozních potřeb Aera z revolvingového úvěru se státní zárukou a přistoupit ke splacení vyčerpané části tohoto úvěru. Přistoupit ke kapitalizaci všech pohledávek vůči Aeru Vodochody, které vzniknou realizací státní záruky za vyčerpanou část revolvingového úvěru a dluhopisy splatné v roce 2005. Prostřednictvím zástupce státu v představenstvu prosadit úkol pro management firmy předložit k 15. březnu 2004 návrh radikální restrukturalizace společnosti tak, aby byla schopna, pokud získá zakázku na prodej L-159 do konce srpna 2004, dostát závazkům vyplývajícím z nově uzavřené smlouvy, případně dalším svým závazkům za podmínky minimálně vyrovnaného hospodaření firmy. Aby mohla pokračovat v nastoupené restrukturalizaci i v případě, že žádná nová zakázka získána nebude, výrobní program L-159AB nebude pokračovat a společnost bude rezignovat na zachování schopnosti vyrábět tento letoun. Aero Vodochody se pak soustředí na civilní leteckou výrobu, především na dokončení projektu AE270, případně výrobu vrtulníku Sikorski, pokud bude zisková. -Upozorňuji, že tato výroba dosud zisková není. - Ve výrobním programu zůstanou jen nezbytné aktivity zajišťující splnění smluvních a dalších závazků firmy v souvislosti s již dodanými letouny L-39, L-59, L-159 a již zahájené efektivní výrobní kooperace.
Snad bych měl zdůraznit, že čísla vypadají jako čísla stejné váhy, ale zejména letouny L-39 byly mimořádně úspěšným typem a jsou v počtu asi 3500 kusů rozptýleny po celém světě a jejich rekonstrukce, údržba a podobné věci představují možnost pro docela dobré zakázky. Méně úspěšný byl letoun L-59. U letounu L-159 je jeho prodej a dodávky do jiných zemí stále ještě otevřenou věcí, jakkoliv letoun sám o sobě a jeho konstrukce jsou na špičkové úrovni a ve své kategorii pravděpodobně v současné době představuje skutečně špičku, které se nic nevyrovná.
Dopady na státní rozpočet byly vypočítány na 9,3 miliardy Kč. Pokud navrhovaná operace proběhne v prvním pololetí letošního roku, částka, kterou bude nezbytné uhradit v letošním roce, může dosáhnout 6 miliard Kč.
Klíčovým bodem navrženého řešení je dohoda s firmou Boeing o změně akcionářské smlouvy, na základě které se Boeing vzdá své majority v orgánech společnosti.
***