(17.20 hodin)
(pokračuje Palas)
Musím říci, že Česká republika, a tím postupně odpovídám na otázky, tak jak je pan poslanec dr. Pešán kladl, jsme poskytli našemu potravinářskému průmyslu nemalé podpory do investice, tak aby náš potravinářský průmysl v konkurenci s potravinářským průmyslem Evropské unie obstál. My jsme za poslední dva roky ze státních prostředků, mohu říci do jisté míry i na úkor zemědělské prvovýroby, poskytli celkovou částku 602 milionů korun, a to prostřednictvím dotačního titulu 13A a 13B. Tyto finanční prostředky vyvolaly investice v řádu zhruba 3 miliard korun. Kromě toho naši potravináři nainvestovali do zkvalitnění technologií zhruba další 4 miliardy korun. To všechno vedlo k tomu, aby náš potravinářský průmysl v konkurenci s Evropskou unií obstál.
Co se týká dotací, splnění požadavků acquis communautaire znamená, že pro celý potravinářský průmysl vysoké finanční nároky na modernizaci jednotlivých provozů nebo i ucelených podniků, a to jak v případě stavebních úprav, tak investic do modernizace technologických částí - a já už jsem řekl, že v letech 2002 až 2003 jsme vypsali dotační titul 13A, 13B a poskytli jsme finanční prostředky zhruba těch 602 milionů korun. Další možností bylo čerpání finančních prostředků z plánu rozvoje zemědělství a venkova České republiky SAPARD, kde jsme pro potravinářský průmysl určili dvě podopatření: zlepšení zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu a zlepšení struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin na ochranu spotřebitele, přičemž toto podopatření bylo určeno právě pro provozy zpracovávající suroviny nebo vyrábějící potraviny živočišného původu.
Abych řekl konkrétní částky, které jsme poskytli prostřednictvím programu SAPARD, tak od zahájení plateb v prosinci 2002 do 31. 12. 2003 se na tyto programy vynaložilo celkem 301,9 milionu korun, z čehož 98,5 milionu korun pocházelo z národních zdrojů, a z fondu Evropských společenství to bylo 203,3 milionu korun. To znamená, to jsou další finanční prostředky k těm 602 milionům korun, které jsme do systému zlepšení, zkvalitnění a zlepšení konkurenceschopnosti našeho potravinářského průmyslu vložili a nainvestovali.
V roce 2004, tedy v letošním roce a v dalších letech bude poskytování podpor realizováno z evropského zemědělského orientačního a zahraničního fondu. Jednou ze tří priorit operačního programu rozvoj venkova a multifunkční zemědělství je podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesního hospodářství. Pro potravinářské podniky pro první stupeň pro zpracování zemědělských produktů bylo definováno opatření zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing. Z tohoto fondu je pro rok 2004 plánováno financování ve výši 2,33 milionu eur, tomu odpovídá 1,1 milionu eur z národních zdrojů a další finanční prostředky ještě ze soukromých zdrojů.
Možnost čerpání finančních prostředků pro potravinářské podniky pro druhý stupeň zpracování je ze strukturálního fondu operačního programu průmyslu a podnikání, za který odpovídá řídící orgán Ministerstvo průmyslu a obchodu. A tady bych se chtěl na chvíli zastavit a zdržet.
Samozřejmě chtěl bych říci, že pro Ministerstvo zemědělství je kvalita a bezpečnost potravin priorita - (vyzvánění mobilu) - promiňte - (ministr vypíná mobil) - s tím, že dochází tady k určité schizofrenní situaci, kdy Ministerstvo průmyslu a obchodu vlastně zastřešuje veškerý průmysl, tedy i potravinářský průmysl. Ale my vnímáme naše potravináře a potravinářský průmysl jako součást agrárního komplexu a plně si uvědomujeme naši starost o kvalitu a bezpečnost potravin a také pro to děláme mnohé, tak jak jsem řekl ty částky v dotacích, které jsme poskytli do tohoto systému. Takže tím chci říci, že společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu se snažíme, aby náš potravinářský průmysl měl určité parametry, a to především parametry, které odpovídají podobným podnikům v zemích Evropské unie.
Chtěl bych ještě říci, že další zdroje pro potravinářský průmysl jsou v Podpůrném a garančním lesnickém a rolnickém fondu, kdy pro potravinářské podniky jsme vyčlenili finanční prostředky v rámci dvou podprogramů: program Hygiena a program Zpracovatelé.
Teď mi dovolte ještě říci několik slov k určité náročnosti, kterou jsme vůči potravinářskému průmyslu zaujali, tedy k náročnému postoji, abych byl přesnější. V rámci přístupových jednání se Česká republika zavázala, že do doby vstupu České republiky do Evropské unie bude do českého právního řádu zcela transponováno právo Evropských společenství včetně obsáhlé veterinární legislativy. V roce 1999 byl přijat nový veterinární zákon a vy, pane poslanče, jste společně i se mnou v zemědělském výboru byl u toho procesu, kdy jsme tento zákon velice složitě tvořili. Byla to složitá technická norma. Do tohoto zákona byla transponována velká část ustanovení týkajících se veterinárních požadavků na provozy zpracovávající suroviny nebo vyrábějící potraviny živočišného původu. A tím v podstatě odpovídám na další část vašich dotazů.
Po nabytí účinnosti zákona číslo 166/1999 Sb. se začalo s hodnocením provozů podle tehdy platné metodiky Státní veterinární správou, kdy byly provozy zařazeny do několika kategorií. Součástí tohoto hodnocení byly protokoly, ve kterých dozorové orgány specifikovaly konkrétní nedostatky v daném provozu a jež v průběhu těchto kontrol zpracovatele upozorňovaly na důsledky, pokud nedojde k odstranění závad. My jsem jim jasně říkali, že jsou vlastně dvě cesty. Jedna cesta investovat a zlepšit podmínky, které budou odpovídat platným normám Evropské unie, anebo postupně zavřít tyto provozy. A bylo na rozhodnutí každého majitele, kterou cestou se vydá.
V únoru 2000 Ministerstvo zemědělství zaslalo dopis, ve kterém jsme je upozorňovali na nutnost splnění veterinárních požadavků Evropských společenství a na možné důsledky, pokud by požadavky do vstupu České republiky do EU nebyly dodrženy. V tom dopise jsme upozorňovali na možnost přihlásit provozy do seznamu podniků s přechodným obdobím, o kterém začala Česká republika v tom období intenzivně vyjednávat. V následujícím období byly podnikatelské subjekty pravidelně informovány o vývoji situace a pracovníci Ministerstva zemědělství a především také pracovníci Státní veterinární správy byli s nimi v každodenním styku a poskytovali jim nezbytné informace. Tím také já odpovídám na jednu z těch otázek, které jste mi položil - zda se pracovníci Státní veterinární správy dostatečně adaptovali na nové podmínky a zda mají tu patřičnou dynamiku z pohledu kontrol.
V dubnu 2003 jsme Komisi zaslali národní plán modernizace zpracovatelských podniků, ve kterém se Česká republika zavázala, že ke dni 1. ledna 2004 budou všechny provozy splňovat všechny požadavky acquis communautaire, a po nabytí účinnosti zákona 131/2003 Sb. provedla Státní veterinární správa celoplošné kontroly, jejichž výsledkem byla registrace provozů, schválení jejich způsobilosti k další činnosti a přidělení registrační značky nebo příkaz k uzavření provozu nebo k pozastavení činnosti.
***