(9.50 hodin)
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Potvrzujete svůj pohled, že považujete rozhodování v Reichstagu za rozhodování demokratické, to znamená - podle sebe soudíš jiné. To je jediné, co se na to dá říci. Naše rozhodování v této sněmovně a rozhodování v demokratických parlamentech je skutečně demokratické, ale Reichstag nikdy demokratický nebyl. Je vidět, že zkrátka váš pohled je zúžen do minulosti, a jsou to příklady, které nejsou následováníhodné. Ani Reichstag není následováníhodný, ani pojetí demokracie z 50. let také není následováníhodné.
To, co my činíme, je demokratické, a proto probíhá i tato debata. Kdybyste byli u moci vy, tak bychom tuto debatu tady nemohli ani vést, protože každý, kdo by řekl něco proti rozhodnutí vlády, by šel do Ruzyně. Nikam jinam.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Kováčik je přihlášený s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Vaším prostřednictvím, pane předsedo, bych chtěl poprosit pana ministra Svobodu, aby skutečně dobře poslouchal, když se něco říká, protože překroutil samozřejmě, možná právě pro kameru, to, co jsem tady řekl. Já jsem v žádném případě neřekl, že Reichstag byla demokratická instituce a ze stenozáznamu je možné si přečíst, že jsem řekl, i v Reichstagu se zajisté rozhodovalo demokratickými postupy.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Řádným přihlášeným do rozpravy je nyní pan poslanec Grebeníček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Já si myslím, že by bylo nadbytečné v tuto chvíli, abych komentoval jednotlivá vystoupení, i když svým způsobem mě potěšilo, že moje interpelace iniciovala tuto diskusi. Nechci opravdu jít po jednotlivostech, a proto na opakovaná vystoupení ministra zahraničních věcí jednu poznámečku: Miroslav Grebeníček o voze, Cyril Svoboda o koze. Jinak řečeno, Miroslav Grebeníček o utrpení civilního obyvatelstva a Cyril Svoboda o krutovládci.
Nechci teď rozehrávat další detaily, jako je zprivatizovaný terorismus. Velmi vtipně z levicových poslaneckých lavic se ozvalo: Bylo to provedeno prostřednictvím kuponové privatizace? A samozřejmě mohl bych mluvit i o tom, že někdy i osamělí jednotlivci mívají pravdu. To je ta většinová pravda, která zazněla z úst Cyrila Svobody.
Nyní chci ovšem naprosto seriózně formulovat své doporučení pro rozhodování sněmovny. Samozřejmě se obracím zejména na premiéra. To, jak předseda vlády odpověděl v písemné a nyní i ústní podobě na mou interpelaci, opravdu nemohu považovat za uspokojivé. Z těchto jeho odpovědí by totiž plynuly dva vzájemně se vylučující závěry. Buďto že vláda chce dodržovat zákony a mezinárodní úmluvy, ale neví nic o světě kolem sebe a rozhoduje v rozporu se svou zákonnou povinností bez řádné znalosti věci. Nebo, a to je ten horší z těchto dvou možných závěrů, vláda zná své zákonné povinnosti, má dostatečné informace o realitě a zákon na ochranu míru i Chartu OSN a Ženevské a Haagské konvence respektovat a prosazovat úmyslně a vědomě odmítá.
Mám za to, že by bylo v tuto chvíli vhodné dát ještě předsedovi vlády šanci formulovat kvalifikovanější odpovědi na předmět mé interpelace. Takové odpovědi, které by byly v souladu se zákonem a které by neodporovaly mezinárodním úmluvám. Proto navrhuji, vážené kolegyně a kolegové, aby sněmovna přijala k odpovědi na interpelaci nesouhlasné stanovisko či usnesení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, vyslechli jsme už i návrh pana poslance Grebeníčka na podobu usnesení, o kterém bychom měli na závěr hlasovat. Ale já jsem ještě rozpravu neukončil, takže se ještě ptám, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, tak rozpravu končím.
Dovolím si zazvonit na naše kolegy, kteří možná mají zájem zúčastnit se hlasování o návrhu usnesení. Prosím všechny, kdo mají zájem hlasovat, aby se dostavili do jednací síně. Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Grebeníčka… Ale mám tady žádost na odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Žádám vás, abyste se znovu přihlásili.
Jenom připomenu, že pan poslanec Grebeníček navrhuje přijmout usnesení, v němž by Poslanecká sněmovna vyslovila nesouhlas s odpovědí předsedy vlády na jeho interpelaci.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout usnesení navrhované panem poslancem Grebeníčkem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 148 z přítomných 123 poslanců pro 36, proti 75. Tento návrh usnesení nebyl přijat.
Děkuji všem zúčastněným a končím projednávání této interpelace.
Další interpelací je tato. Předseda vlády Vladimír Špidla odpověděl na interpelaci paní poslankyně Kateřiny Konečné ve věci výstavby zábran na místních komunikacích v blízkosti česko-slovenské hranice. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 571. Otevírám rozpravu, do které vidím, že se hlásí paní poslankyně Konečná. Prosím, paní poslankyně, máte slovo jako první.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, před téměř třemi měsíci jsem vám poslala interpelaci ve věci výstavby zábran na místních komunikacích na česko-slovenské hranici. V době, kdy jsem vám tuto interpelaci předkládala, jste vy jako předseda vlády možná již tušil, že je to pouze začátek vysidlování tohoto regionu z důvodu vládních opatření. Občané tohoto státu a především dotčených regionů o tom ovšem neměli ani ponětí.
V mé interpelaci bylo uvedeno deset otázek, jež se týkaly především situace na relevantně krátkém úseku česko-slovenské hranice. Konkrétně oblasti Staré Hamry a Bílá. Bylo to deset otázek, na které jste mi odpověděl více či méně vyhýbavě, a především otázek, které si nyní kladou už ne pouze občané na severní Moravě, ale také v kraji Zlínském či Jihomoravském.
Přestože jste mi, pane předsedo vlády, doporučoval, abych se v případě pochybností obrátila na odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, obracím se na vás. Důvod je prostý. Vy jste byl zvolen předsedou této vlády, vy máte zodpovědnost za kvalitu života občanů této země, a jestliže se jedná o občany na česko-slovenské hranici s velmi složitou minulostí, nemůže být vaše zodpovědnost ani o píď menší než vůči ostatním obyvatelům, kterým jste zatím svými opatřeními neznemožnili návštěvy, nezkomplikovali jim život v zásobování nezbytně důležitými potravinami a především jste je nevystavili tomu, aby se nestrachovali, že v případě jakékoliv nepředvídatelné situace je vystavíte nebezpečí nemožnosti dojezdu vozidel záchranných složek státu, protože těmto vozidlům nebude chybět benzin či nebudou mít technické problémy, ale bude jim chybět klíč.
Nyní k faktům. V otázce číslo jedna jsem se vás zcela jasně ptala na otázku nezbytnosti provedených opatření při vstupu do Evropské unie a členství v NATO. Vy jste mi, pane předsedo vlády, odpověděl dlouhým výkladem schengenského acquis, ovšem nikde ve vaší odpovědi jsem nenalezla popis míry ohrožení pro Českou republiku v tomto úseku pro případ, že by zde nebyly použity tyto bezpečnostní prostředky. Ve vašem výkladu chybí jakákoliv statistika kromě jedné cesty v osadě Konečná, která by podložila názor váš i vašeho stranického kolegy pana ministra Grosse, že právě tento úsek hranice je natolik nebezpečný pro Českou republiku, že je třeba pro zajištění kontroly diskriminovat občany žijící na této hranici.
***