(16.00 hodin)
(pokračuje Kupčová)
Zahajuji hlasování. Kdo s tím souhlasí, prosím, stisknete tlačítko. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 444 z přítomných 170, pro návrh hlasovalo 87, proti 11. Návrh byl přijat.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Dub: Děkuji, paní předsedající. Já mám stejný návrh jako pan kolega poslanec Fajmon a informaci, že pan ministr Sobotka tady nebude na mou písemnou interpelaci, takže bych prosil hlasovat obdobně.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nezbývá mi než nechat hlasovat o vašem návrhu, když jsem umožnila první hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo s tím souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 445 z přítomných 168, 81 pro, proti 8. Návrh nebyl přijat.
Já se, pane poslanče, vám musím omluvit, protože právě začaly odpovědi na interpelace na předsedu vlády. Já uvolňují místo jinému předsedajícímu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Budeme pokračovat ve schváleném pořadu schůze a v souladu se zákonem o jednacím řádu, protože je 16 hodin, budeme pokračovat v ústních interpelacích na předsedu vlády.
171.
Ústní interpelace
Jak dobře víte, předseda vlády je omluven, řádně omluven z jednání schůze, nicméně někteří z těch, kteří jsou přihlášeni a vylosováni, mě informovali o tom, že přesto chtějí svou ústní interpelaci přednést, tudíž ten čas, který je mezi 16. a 17 hodinou, bude tomuto věnován.
Jako první je na řadě pan poslanec Petr Bratský. Dávám mu slovo.
Poslanec Petr Bratský: Vážený pane předsedající, vážený nepřítomný pane předsedo vlády, je veřejným tajemstvím, že se vládě dlouhodobě nedaří dohodnout s Ruskem, Kazachstánem a dalšími zeměmi na vypořádání jejich letitého dluhu vůči České republice. Když už se něco podaří vymoci, je to žalostný zbyteček hodnoty pohledávky a ještě se kolem něj (?) podezřelé a neprůhledné firmy. Není divu, že členové výboru pro obranu a bezpečnost nedávno kritizovali vládu za svévolné nakládání s ruským dluhem.
Je známo, že vlády některých jiných zemí tzv. bývalého východního bloku jsou v jednání s Ruskem podstatně úspěšnější. Jiné vlády místo financí jednají například i o kompenzaci v podobě likvidace a uložení jaderného odpadu ze svých elektráren nebo o umořování dluhu formou různých reexportů s variantami. Naše veřejnost by takový způsob vyjednávání jistě také přivítala. Zvláště nyní, když vládní koalice změnou DPH vytáhne z peněženek daňových poplatníků další miliardy.
Pořízení tří velkokapacitních transportních letounů bylo jedním z českých závazků v rámci obranného plánování uvnitř NATO, protože v Evropě je letounů tohoto typu nedostatek. Například letouny dlouhého doletu IL-76 MF, které mohla Česká republika získat místo původně vládou sociálně demokracie dohodnutých a pro nás naprosto nevhodných AN-70 z Ruska, lze využít i pro civilní provoz, což je i ekonomicky výhodnější.
Rád bych vás proto požádal o odpověď na následující otázky: Co konkrétně již udělala vláda Vladimíra Špidly pro umoření ruského dluhu? Kolik stovek milionů dolarů, v jakém čase a jakou formou Rusko splatí? Je pravda, že jednání vlády s Ruskem o umoření dluhu jsou zatím vedena pouze, nebo především v oblasti armádních zakázek? S kým vláda tyto zakázky konzultovala? Kdo je za jejich výši a skladbu zodpovědný? Je pravda, že chce vláda v této souvislosti vyzbrojit českou armádu desítkami dopravních vrtulníků Mi17 a bitevník Mi-24 V místo původně zamýšlených tří velkokapacitních dopravních letounů, které máme dle závazku ministra obrany a prezidenta republiky z předloňského summitu NATO v Praze zajistit?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče, za přednesení vaší interpelace. Pan premiér se seznámí s jejím obsahem v písemné podobě a určitě vám odpoví.
Jako další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Václav Exner. Připraví se pan poslanec Pavel Hrnčíř.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo vlády, především mi dovolte, abych vám popřál, abyste se brzy zbavil únavy, případně ostatních zdravotních problémů, které vás v současné době tíží.
Pokud jde o problematiku povodní, dostali jsme na vědomí výslednou zprávu o projektu vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002, jak ji projednala vláda v lednu letošního roku. Vláda neprojednala přímo vyhodnocení katastrofální povodně, nýbrž výslednou zprávu o projektu. Poněkud mě zaráží, že úkoly, které byly uloženy v této souvislosti, vláda přijala bez konkrétních termínů, jenom požaduje kontrolu v roce 2006, tudíž s poměrně dlouhým odstupem.
V této věci se zatím nereaguje na zrychlení práce na prověrce legislativy a postupném předkládání k projednání věcí, které se týkají krizového řízení, jak to žádala Poslanecká sněmovna ve svém usnesení číslo 140 ze 6. schůze 17. října 2002. Bylo také požadováno, aby posílila především funkci ústředních koncepčních plánovacích a operativně řídících orgánů, což také ve výsledné zprávě nenacházím. Kromě toho ministr vnitra, který má na starosti příslušné oblasti, není mezi těmi, kteří mají uloženy úkoly v souvislosti s povodněmi. Vláda také nereaguje na požadavek Poslanecké sněmovny, aby znovu projednala a aktualizovala koncepci ochrany obyvatelstva a zrychlila uskutečnění nutných opatření, ani na to, aby provedla analýzu činnosti ústřední povodňové komise v době povodní a o výsledku informovala Poslaneckou sněmovnu.
Kromě toho musím konstatovat, že výsledná zpráva, jak byla vládou projednána, obsahuje celou řadu skutečností, na které sama nedává odpověď. Jde spíše o vědeckou a výzkumnou práci, která správně hodnotí mnohé oblasti povodně, ale neobsahuje reakci, která by byla žádoucí.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane poslanče, i s vaší interpelací bude pan premiér seznámen.
Jako další vystoupí pan poslanec Pavel Hrnčíř a připraví se paní místopředsedkyně Miroslava Němcová.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážené dámy, vážení pánové, interpelace na pana předsedu.
Vážený pane předsedo, vláda svým usnesením zřídila zvláštní instituci v nezaměstnaností postižených regionech - tzv. vládní zmocněnce. Nejprve pro Moravskoslezský kraj a severozápadní Čechy a nově potom i pro Jihomoravský kraj. Od svého vzniku se z této funkce stal docela rozrostlý úřad s několika pracovníky a externími poradci. Předpokládám, že provozní náklady budou více než nezanedbatelné. Přitom úkoly jsou stanoveny vágně a kompetence nulově. Alespoň podle mého názoru. Cituji z náplně práce: "Koordinuje činnosti, sleduje plnění úkolů, spolupracuje s neformálními strukturami a připravuje podklady pro státní správu a samosprávu." Jak jsem vysledoval ve svém Moravskoslezském kraji, je reálný výsledek práce neviditelný, zmocněnec nemá šanci nic prosadit, a své výhrady k činnosti vládního zmocněnce sdělila i severočeská tripartita.
Vážený pane předsedo, jaké jsou finanční náklady na činnosti vládních zmocněnců a považujete je za odpovídající vzhledem k jejich kompetencím a výsledkům práce? Považujete za užitečnou instituci i v době, když existuje krajská samospráva a krajští hejtmani? Neuvažoval jste v rámci reformy veřejných financí o úsporách v této poněkud nadbytečné instituci? Je náhoda, že právě ty kraje, kde je největší nezaměstnanost a kde právě působí vládní zmocněnci, dostaly v přepočtu na jednoho obyvatele od vlády nejméně financí z rozpočtového určení daní?
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Hrnčířovi. Prosím, aby se slova ujala paní místopředsedkyně Němcová. Připraví se opět pan poslanec Petr Bratský.
***