(15.10 hodin)
(pokračuje Parkanová)
Nespornou výhodou tohoto řešení je, že nerozšiřuje okruh subjektů spadajících pod statut veřejného činitele, to skutečně oceňuji, a další výhodou je, že se nevztahuje jen na zdravotníky ve službě, ale na všechny osoby, tedy nikoli jen na profesionály, tedy na osoby, které se v daný okamžik podílejí na záchraně života a zdraví nebo na ochraně majetku.
Nevýhodou ale podle mého názoru, a říká to i vládní stanovisko, je skutečnost, že vymezení přitěžujících okolností je příliš obecné a zahrnovalo by i spáchání trestného činu proti příslušníkům bezpečnostních agentur, jak tady sám pan předkladatel zmínil, agentur, které někomu střeží majetek.
Myslím, že toto je téma, které lze docela dobře diskutovat ve druhém čtení, případně ve výborech, kterým bude eventuálně tisk přikázán.
Jako zpravodajka ještě musím zmínit, že stanovisko vlády je negativní též z následujících důvodů: Pro případy krizových situací je již přitěžující okolnost v trestním zákoně zavedena v § 34 písm. d), kde se říká: "spáchal trestný čin za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo majetek". Dále vláda namítá, že výčet přitěžujících okolností v § 34 je demonstrativní a soud může podle jejich vzoru uznat jako přitěžující okolnost i skutečnosti jiné. Dále vláda namítá též to, že návrh by neřešil případy napadení lékaře při běžné prohlídce či ošetření.
Já si myslím, že z větší části se se stanoviskem vlády souhlasit nedá. Krizové situace, které uvádí dnes § 34 písm. d), evidentně směřují k událostem většího rozsahu, než je bitka jednoho opilce s lékařem záchranné služby. Jestliže je výčet přitěžujících okolností demonstrativní, pak nevidím důvod, proč by v tomto výčtu nemohl být uveden ještě jeden případ navíc.
Problémem podle mého názoru tedy zůstávají bezpečnostní agentury při ochraně soukromého majetku. Tady se domnívám, že věc lze vyřešit buď vypuštěním ochrany majetku, nebo naopak doplněním specifikací majetku na ochranu majetku veřejného.
Tolik v tuto chvíli moje zpravodajská zpráva. Závěrem vám chci, kolegyně a kolegové, doporučit, sice bez výrazného nadšení, ale přece jen doporučit, propuštění návrhu do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní předsedkyně. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana ministra spravedlnosti a také pana místopředsedy sněmovny. Nejprve má slovo pan ministr.
Ministr spravedlnosti ČR Karel Čermák Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, paní zpravodajka již sdělila, že stanovisko vlády k tomuto návrhu je negativní, a vysvětlila proč. Já bych ještě stručně poukázal na několik záležitostí.
Velmi často slyšíme kritiku přílišné zákonodárné činnosti tohoto sboru a musíme připustit, že tyto kritiky jsou z valné části oprávněné. Oprávněné jsou zejména tehdy, když nějaká skutková událost ihned vyvolává legislativní reakci, a to i tehdy, když to není zcela nutné.
Já bych tedy v této souvislosti rád upozornil na dvě věci. Především dosavadní úprava umožňuje, aby bylo jako další přitěžující okolnost posouzeno ublížení na zdraví zdravotnickému pracovníkovi atd. Žádný iminentní nebo akutní důvod pro tuto úpravu není, protože dosud legislativa umožňuje tyto situace přiměřeně řešit.
Druhý důvod je ještě závažnější. Nový trestní zákoník již prošel Legislativní radou vlády. Do vlády bude předložen během jednoho nebo dvou týdnů. To znamená, že v krátké době možná jednoho měsíce nový trestní zákoník bude tady ve sněmovně. Přitom všechny tyto problémy, o kterých tady chceme diskutovat, budeme diskutovat znovu, protože v novele trestního zákona je již definice této přitěžující okolnosti zahrnuta.
Z těchto důvodů i z důvodu jisté ekonomie práce zákonodárných sborů vyjadřuji odmítavé stanovisko k tomuto návrhu s tím, že v krátké době bude příležitost se k této věci vrátit v souvislosti s návrhem nového trestního zákoníku, přičemž bezprostřední nebezpečí nedoplnění této legislativy nehrozí. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím místopředsedu sněmovny pana Vojtěcha Filipa, který se hlásil do obecné rozpravy.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážená paní předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, já obecně podporuji myšlenku návrhu pana kolegy, místopředsedy Langera, která v podstatě reaguje nikoliv pouze jakoby na společenskou objednávku. To asi není o společenské objednávce, to je o stavu v české společnosti, o brutalitě, o neochotě se podřídit čemukoliv.
Je třeba si jen říci, jaká má být systematika trestního zákona. Pokud podporuji tuto samotnou myšlenku, musím si uvědomit, kam ji dát. Jde o to, že ona společenská nebezpečnost, která je upravena v § 34, nebo tam kam je zařazována, je otázka velmi obecná, je otázka, která má svoji specifiku i v samotných judikátech a v teorii trestního práva.
Považuji za mnohem prospěšnější a budu to prosazovat já i moji kolegové v ústavně právním výboru při jednání ve výborech a v průběhu druhého čtení, aby formulace byla zařazena jako "zvlášť přitěžující okolnost" v § 221, resp. 222 trestního zákona, a to například jako odstavec 2 písm. a) § 221, resp. § 222, a to tak, že by tam například mohlo být: "odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi pro výkon jejich povinnosti, nebo na osobě podílející se na záchraně života a zdraví, nebo na ochraně majetku".
Já vím, že se tady můžeme teoreticky přít, jestli to má být v obecných ustanoveních, nebo ve zvláštních ustanoveních. Myslím, že mnohem důležitější a pochopitelnější pro právní vědomí společnosti je, když to přiřadíme ke konkrétnímu trestnému činu, když se vyjádříme zcela jasně tak, aby pro každého občana České republiky bylo oddělitelné chování, které směřuje k ublížení na zdraví.
***