(9.40 hodin)
(pokračuje Gross)
Z toho důvodu bych vás poprosil, aby tento návrh byl projednán, a samozřejmě bych byl rád, kdyby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem, který vláda předkládá.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Jeho usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 604/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Michal Hašek.
Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás stručně seznámil s obsahem sněmovního tisku 604/1.
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se zabýval předloženým sněmovním tiskem. Po zpravodajské zprávě, po vystoupení pana náměstka Postráneckého a po mé zpravodajské zprávě výbor pro veřejnou správu doporučil Poslanecké sněmovně schválit předložený návrh zákona ve znění sněmovního tisku 604. Tady bych chtěl podotknout, že k tomuto rozhodnutí dospěl výbor pro veřejnou správu hlasy všech přítomných poslanců. Dále zmocnil zpravodaje, aby seznámil s tímto usnesením Poslaneckou sněmovnu, a předsedu výboru, aby sdělil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, proto obecnou rozpravu… Do obecné rozpravy se hlásí pan kolega Schling. Prosím.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedající, dámy a pánové, tak jako už v prvém čtení, chtěl bych i nyní ve druhém čtení v obecné rozpravě upozornit na některé problémy, které tento zákon přináší. A chtěl bych upozornit zvláště kolegyně a kolegy, kteří jsou z krajů, kterých se tento zákon nedotýká, aby mu přesto věnovali pozornost, protože tento zákon významným způsobem a na mnoho let zasáhne do života občanů, do rozvoje určitých území. Stává se poměrně zřídka, že se tím, co tady projednáváme, o čem rozhodujeme, zcela bezprostředně dotýkáme ekonomických zájmů či životů občanů, životů například, až budeme projednávat zákon o provozu na pozemních komunikacích, protože tam skutečně bezprostředně ovlivníme dění na našich silnicích. Tady zase ovlivníme dění a způsob života v řadě obcí. Zákon se nedotkne jenom obcí, které nějakým způsobem vyjádřily svá stanoviska k případné změně hranic, ale dotkne se bohužel i jiných obcí, které se nijak nevyjádřily, a může se jich dotknout výrazně záporně. Proto prosím věnujte pozornost tomuto návrhu zákona.
Pan ministr Gross tady mluvil o tom, že tento vládní návrh odstraňuje některé nespravedlnosti, křivdy, nelogičnosti, které vznikly v 60. letech. Ano, je to pravda. Například Dačicko a Slavonicko, historicky moravská území, byla přičleněna k českému kraji především proto, aby byly respektovány požadavky velitelství pohraniční stráže, aby souvislé území z jižních Čech až na pomezí Dačicka a Znojemska patřilo jednomu velitelství a naopak Znojemsko dalšímu velitelství pohraniční stráže. Tuto anomálii neodstraňuje vládní návrh, například.
Právě tak vládní návrh nerespektuje požadavek obce Vratěnín přejít z kraje Jihomoravského do kraje Vysočina. Vládní návrh vychází naprosto mechanicky z usnesení zastupitelstev, která často rozhodovala pod určitými řekněme představami, které vycházejí z ne zcela přesných předpokladů a pohledů na věc. Ministerstvo vnitra, ať už správně, či nesprávně, rezignovalo na to, aby nějakým způsobem posuzovalo, zda zastupitelstva mají, či nemají pravdu. To se týká čtyř obcí na pomezí Tišnovska a Velkobítešska, kde opravdu existuje zcela přirozená hranice, mají spád do Velké Bíteše. Děti tam tradičně jezdí do školy a budou jezdit i nadále. Přesto je chceme přeřadit do kraje Jihomoravského. Jediný argument, který i od starostů těchto obcí zazněl na semináři, který jsme uspořádali k tomuto zákonu, jediný argument, který tam zazněl, byl - ale my většinou jezdíme do práce do Tišnova a my si tam při tom vyřídíme své úřední záležitosti. Jak dlouho bude větší část občanů jezdit do zaměstnání do Tišnova? Ví někdo, kdy ve Velké Bíteši vznikne velký závod, nějaký velký zaměstnavatel, který tam stáhne převážnou část pracovních sil z oněch čtyř obcí? Bude to za dva roky, za pět let? A najednou bude situace úplně jiná, zatímco my tady stanovujeme hranice správních území pravděpodobně na desítky let.
Měli bychom přemýšlet o tom, které argumenty jsou a které nejsou relevantní. Nepochybně relevantním argumentem je hranice matričního obvodu. Vládní návrh zasahuje do matričných obvodů, které existují relativně velmi dlouho, a jejich změna je komplikovaná. Komplikované jsou přechody z jednoho katastrálního území do druhého, od jednoho finačního úřadu k druhému a podobně. Některé tyto přechody jsou nezbytné a opravdu jde o odstranění starých křivd. I křivdy jsou někdy v uvozovkách. Dolní Loučky, které se v roce 1960 staly součástí žďárského okresu, se staly jeho součástí proto, že tehdy jeden funkcionář z Dolních Louček chtěl, aby se staly součástí okresu Žďár nad Sázavou. Dnes tomu říkáme křivda. Dobře, Dolní Loučky opravdu patří k Tišnovu a k Jihomoravskému kraji.
Dámy a pánové, v podrobné rozpravě přednesu příslušné pozměňovací návrhy. Chtěl bych, abyste jim věnovali pozornost, protože ono to opravdu není jednoduché. Chtěl bych to ještě dále dokumentovat například na Dačicku a Slavonicku. Já jsem s tamními funkcionáři městských úřadů samozřejmě hovořil. Víte, jaký například zazněl argument, proč oni se nepřihlásili k tomu, že chtějí přejít do kraje Vysočina? Oni říkají - my chceme, ale víte, kdybychom se teď k tomu přihlásili, copak by nás někdo dal v kraji Jihočeském na volitelné místo na kandidátku do krajských voleb? Asi nedal. A mají pravdu. A když se zeptali mě - dáte nás teď na volitelné místo v kraji Vysočina? - tak jsem po pravdě musel říci, že jim to nemohu slíbit. I takovéto argumenty hrají roli při rozhodování či nerozhodování obecních zastupitelstev.
My bychom opravdu měli jít o úroveň výš a měli bychom zodpovědně a z dlouhodobého hlediska, z hlediska možného rozvoje území uvažovat o tom, jestli Dačicko, Slavonicko není a nezůstane pro Jihočeský kraj nezajímavým apendixem, kterému nikdy nebude Jihočeský kraj věnovat zvláštní pozornost, zatímco pro kraj Vysočina to bude zájmové území, které ho bude spojovat s Rakouskem, což je pro rozvoj turistického ruchu samozřejmě velmi významné. Lze to dokumentovat už na vývoji v poslední době, kdy je to právě kraj Vysočina, který velmi usiluje o propojení dodnes rozdělené, přerušené železniční tratě ze Slavonic do rakouského Fratres. Je to především kraj Vysočina, který probojovává toto spojení, které se v blízké době stane opět skutečností, nikoliv kraj Jihočeský.
Je tady řada argumentů pro to, abychom pečlivě posuzovali pozměňovací návrhy, které budou předneseny, a abychom případně nedostatky vládního návrhu napravili.
Děkuji za pozornost.
***