(10.40 hodin)
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, tento vládní návrh zákona přináší velké obecné dobro, neboť obsahuje zrušení všech cca 50 novel sazebníku správních poplatků.
Vzhledem k tomu, že jsem uvedl důvody, proč četné zákonné změny a doplnění sazebníku správních poplatků, ve svém úvodnímu slovu k předcházejícímu návrhu zákona, nebudu již tyto argumenty v tuto chvíli opakovat.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má opět pan zpravodaj poslanec Antonín Macháček.
Poslanec Antonín Macháček: Kolegyně a kolegové podruhé. Tady budu ještě stručnější, protože tento zákon, který úzce souvisí s navrhovanou novelou zákona o správních poplatcích, de facto v 50 zákonech ruší části, které se týkaly právě zákona o správních poplatcích. A to je to, co jsem říkal, že dochází ke sjednocení správních poplatků pod jeden zákon, a nikoliv aby to bylo v 50 dalších speciálních zákonech. Proto já osobně vřele doporučuji přijetí tohoto zákona za podmínky, že bude samozřejmě schválen sněmovní tisk, který byl před námi, tj. tisk č. 629.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní tedy otevírám spojenou obecnou rozpravu k bodům 21 a 22. Slovo má pan poslanec Vladimír Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážená vládo, dovolte, abych i já, možná ne tak krátce jako pan ministr a zpravodaj, se vyjádřil k tomuto vládnímu návrhu.
Musím konstatovat, že původní myšlenku zpřesnit, zjednodušit a zpřehlednit správní poplatky, které byly roztroušeny po mnoha právních normách, považuji za velice chvályhodnou a dobrou myšlenku, v podstatě vyjádření, které píše vláda v důvodové zprávě v bodě b), to znamená, přispět ke zjednodušení orientace správních orgánů i poplatníků v dané právní úpravě, sjednotit dosavadní roztříštění sazebníku. To jsou všechno důvody, které považuji za velice správné, a myslím si, že by získaly podporu.
Avšak vláda opět přihodila k této dobré myšlence své, a to je, že některé poplatky nově zavedla a některé poplatky zvýšila. Bohužel na toto zapomněla v důvodové zprávě úplně, nezdůvodnila proč a z jakého důvodu, a už vůbec nezdůvodnila, proč o tuto výši a na tuto výši.
Pokud budeme vycházet z předpokladů a z myšlenky, která byla dána správními poplatky, tj. vybírat peníze, které stát stojí tento úkon, to znamená, aby pokryl své náklady, pak nerozumím tomu, že některé zvyšuje a některé nově zavádí. Proč vláda nezavedla příslušné úkony s poplatkem a zavádí ho až dodatečně? Proč a jak vláda vypočítala navýšení?
Domnívám se, že toto slouží pouze k několika věcem. Je to samozřejmě nepřímé zvyšování daní a stát tímto přichází k nějakým penězům. Není to samozřejmě mnoho, s tím souhlasím, ale i 240 milionů jsou peníze.
Co je ale podle mě horší, je ta otázka, že vláda tím zavádí nepřímou regulaci, protože na něco správní poplatky zvyšuje a zavádí, někde je nechává, někde je nevybírá vůbec. A už vůbec nevím, jak je vláda počítá. Pokud stanovila, že vládní úředník, který dělá jakýsi úkon, stojí nějaké peníze, pak bych rozuměl návrhu, že zvyšuje všechny správní poplatky například o 1 %, protože náklady vzrostly - i když bych také s tím úplně nesouhlasil, ale postup je to logický a rozumný. Nerozumím, proč vláda zvyšuje jenom některé. Je snahou vlády snad zpoplatnit jenom některou skupinu občanů? Nebo je snad snahou vlády nepřímo regulovat některá odvětví?
Pokud se projdete sazebníkem, který je přílohou a je poměrně dlouhý a obsáhlý, a porovnáte si ho s původními sazbami, zjistíte zajímavé věci. Například se zavádí správní poplatek na doklad o bezdlužnosti, který byl dosud zadarmo. To znamená, že ke všem právním úkonům týkajícím se podnikání, týkajícím se půjček, finančního trhu, smluv, budete muset žádat o bezdlužnost a budete platit 300 korun správní poplatek. Proč se zavádí například další věc? Strano lidová - ochránce rodiny. Zvyšuje se o 1000 korun poplatek za uzavření manželství. Proč? Náklady na obřadní síně se nám tak zvýšily? Nebo kde je to zdůvodnění? Neexistuje ve zprávě vůbec. A co je zajímavé. Veškeré náklady nebo poplatky spojené se stavebním řízením opět se zvyšují. Proč jenom ty?
Domnívám se, že pan ministr nám tady k tomuto neřekl ani slovo a neumí to zdůvodnit, protože je to hra úředníků, kteří nám připravili novelu, a chybí nám někde 240 milionů - proč bychom to "nesfoukli" se správními poplatky?
Tedy na závěr. Myšlenka velice dobrá, ovšem proč k tomu ten vládní doplněk? Proč zvyšujeme tyto poplatky? Nezmínil se o tom pan ministr, nevysvětlil.
Dovolte, abych navrhl vrácení tohoto návrhu k dopracování, a pokud tento návrh neprojde, tak zamítnutí. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Svatomír Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, především jsem ocenil to, že 50 novel zákona o správních poplatcích přivedlo tento zákon řekl bych na kraj srozumitelnosti a využitelnosti jednotlivými občany a poplatníky. Proto si myslím, že je určitým kladem, že vláda přistoupila k rekodifikaci tohoto zákona a správní poplatky, které byly roztříštěny do řady zákonů, sjednotila do jedné právní normy. Jsem přesvědčen o tom, že to patří k těm kladům, které je zde třeba ocenit.
Na druhé straně jsem si vědom, že má řadu nedostatků ne ve formální části, ale v sazebníku. Jsem přesvědčen o tom, že bychom právě měli věnovat významnou pozornost sazebníku, který má téměř 90 stránek. Předpokládám, že takovouto pozornost bude věnovat především gesční výbor, kterým je výbor rozpočtový.
Abychom se mohli této problematice věnovat výrazněji a měli i některé další informace, chtěl bych požádat ministra financí pana Mgr. Sobotku, jestli bychom sazebník, který je současně platný, a nový návrh, který máme jako sněmovní tisk 629, mohli obdržet, alespoň jako členové rozpočtového výboru, v podobě, že by byla uvedena sazba současně platná a sazba nově navrhovaná. Chci jenom připomenout, že není v silách poslance projít tento sazebník a připravit si to pro jednání rozpočtového výboru, neboť by to bylo časově velice náročné, i z toho důvodu, že například je z pohledu příjmů rozpočtů samosprávných celků navrženo 15 nových předmětů, u 20 se to zvyšuje, z hlediska příjmů státního rozpočtu je přibližně 40 nových, sazby se zvyšují v 50 případech, atd. atd. Proto chci požádat pana ministra, aby alespoň členové rozpočtového výboru dostali takovýto podklad z Ministerstva financí, a pak bychom skutečně efektivněji tuto normu projednali v rozpočtovému výboru.
Jinak mohu říci za sebe, že nebudu bránit propuštění této normy do druhého čtení a věřím, že na jednání rozpočtového výboru najdeme přijatelný konsensus, kterým bychom doprojednali a schválili tuto normu zde v Poslanecké sněmovně. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Ještě jednou pan kolega Vladimír Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji, pane předsedající. Jenom pro upřesnění jsem chtěl doplnit svůj návrh na zamítnutí, samozřejmě sněmovního tisku 629, a protože vedeme sloučenou rozpravu, aby to bylo jasné, to znamená k vládnímu návrhu zákona, nikoliv ke změnám některých zákonů. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo se další hlásí do rozpravy? Nikdo, rozpravu končím. Dávám možnost vystoupit nejprve panu ministrovi a poté panu zpravodaji.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, Poslanecká sněmovna má samozřejmě plné právo, aby vedla diskusi o jednotlivých částkách, tak jak jsou v sazebníku stanoveny. Pro jednotlivé oblasti byly gestory návrhů, pokud jde o položky, jednotlivé příslušné resorty.
***