(18.00 hodin)
(pokračuje Říman)
Všichni v Evropě jsou toho názoru, který se zde snažím ukázat a který je už podepřen uskutečněnými pokusy v některých zemích, k čemuž se ještě dostanu, že na kolkování prodělávají poctiví a vydělávají šmelináři a podvodníci. To je přece zpráva, kterou výrobci, ať už naši, nebo evropští, říkají vládě, když odmítají kolkování lihovin. Jinými slovy, vláda se chová naprosto protisměrně. Těm, kterým chce pomoci, aspoň se tak tváří, tak těm škodí, a těm, kterým chce škodit, tak pomáhá. To je důsledek tohoto zákona. Myslím, že to je velmi silný argument, protože opravdu nevěřím a nechci věřit, že by si vláda myslela, že jediným cílem oficiálních výrobců lihovin je podporovat výrobu nezdaněných lihovin. To mně připadá absurdní a já doufám, že to připadá absurdní i vládě.
Poslední odrážka - víra v zabezpečení prodeje kvalitního lihu. To je podobná úvaha jako s ochranou spotřebitele a samozřejmě založená na úvaze, že kolkování pomůže k vymýcení výroby nezdaněného pančovaného lihu. Ale jak už jsem uvedl a nebudu to opakovat, je to předpoklad zcela mylný, protože nevýhody, které s kolkováním budou mít oficiální výrobci, ti poctiví, samozřejmě budou - a tak to v životě a v ekonomice chodí - výhodou těch, kteří stojí na druhé straně řeky.
Tolik tedy k cílům vlády, které jsou opravdu nepřesvědčivé, a upřímně řečeno, kdybych byl na straně těch, kteří si přejí kolkování lihu, tak si troufám tvrdit, že bych si vymyslel lepší argumenty než ty, které vláda uvádí.
Ještě jedna věc, kterou je dobře připomenout a se kterou se podle mého názoru vláda alespoň v důvodové zprávě nevypořádala dostatečně. Jsou to náklady státu na tato opatření. Když se znovu podíváte do zákona a promyslíte, jak to vlastně má fungovat, tak zjistíte, že úřední mašinérie spojená s tímto systémem není vůbec zanedbatelná položka, a já považuji za nepřípustné, aby se tím vláda nezabývala ve své důvodové zprávě, aby to odbyla větou, že nevznikne tlak na vytváření nových pracovních míst ve státní správě a že jiné dopady do veřejných rozpočtů nebudou. To je přece úplný nesmysl. Provádění musí někdo fyzicky dělat. Kontroly musí někdo fyzicky provádět. Pokud tento zákon nemá být úplně směšný cár papíru, tak se kontroly musí dělat často, musí se dělat důkladně. K tomu jsou třeba lidi, k tomu je třeba aparát, k tomu je třeba technika, budovy, zařízení, auta atd., atd. To znamená, náklady státu tady budou, a nemalé. A jaké budou náklady státu, nám nebylo řečeno, nebyla provedena absolutně žádná analýza ze strany vlády k nákladům a k výnosům této operace. Už jenom to by stačilo v normálním uvažujícím parlamentu, abychom tuto normu odmítli a minimálně vrátili vládě, aby předložila takovou kalkulaci, protože pokud by náhodou, a já jsem přesvědčen o tom, že určitě, náklady -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, já vás na chvilku přeruším, nikoliv kvůli tomu, že byste nemluvil k věci, ale kvůli tomu, abych uklidnil sněmovnu. Chvályhodné úsilí pana kolegy Římana byste měli ocenit, všechny politické kluby včetně jeho vlastního, svým způsobem tím, že mu budete naslouchat v tichosti. Kdo máte co řešit, prosím, řešte to v předsálí, nikoliv v jednacím sále. Děkuji vám.
Prosím, pokračujte, pane kolego.
Poslanec Martin Říman: Já jsem přesvědčen, že pokud by vláda opravdu poctivě udělala takovouto kalkulaci, tak náklady tohoto projektu by nepochybně převýšily výnosy, a to nemluvím o nákladech podnikatelské části, které také jsou, jak bylo uvedeno, v řádu stovek milionů korun.
Suma sumárum, abych umožnil debatu těm, které to nezajímá, kolkování prostě není dobrý nápad a je jen s podivem, proč jej vláda tak vehementně spolu s podobnými slepými uličkami, kterých tato sněmovna byla v posledním půlroce bohatě svědkem, spolu se slepými uličkami typu registračních pokladen, které tady budeme mít za chvíli, proč jej vehementně prosazuje. Proč se nepoučí ze zkušeností například z jiných zemí. V evropských zemích se lihoviny kolkují v několika málo zemích, jejichž počet nepřevyšuje počet prstů na obou rukou, a dokonce v Řecku, kde kolkování lihovin také zavedli, tak tam moudře po čase usoudili, že to je k ničemu, a v roce 1997 kolkování lihovin, dámy a pánové, v Řecku zrušili. Myslíte si, že to udělali pod tlakem nepoctivých výrobců lihovin, anebo že došli k rozumnému závěru, že tudy cesta nevede? Proč se z toho vláda nepoučí, je opravdu ve hvězdách a jediným argumentem, který asi bude velmi blízko skutečnosti a pravdě, je, že vláda si negativních dopadů tohoto návrhu je vědoma také. Že návrh ve skutečnosti není upřímně míněnou snahou řešit problémy, protože to by musel vypadat úplně jinak. To by se museli ve vládě zamyslet nad daňovou zátěží, nad ochotou lidí platit daně v jistém rozsahu atd.
Návrh je zkrátka a dobře jednoduchoučkým, triviálním politickým gestem, gestem na první pohled možná líbivým, ale neřešícím nic. Suma sumárum stručně řečeno, tento návrh tak jako mnohé není nic jiného než čirý populismus. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Kdo má další zájem vystoupit v rozpravě? Pan kolega Vladimír Doležal - přes mou úpěnlivou prosbu, aby nevystupoval. Máte slovo.
Poslanec Vladimír Doležal: Pane místopředsedo, děkuji za příjemně udělené slovo, ale i já musím vystoupit. Přestože se ztotožňuji se vším, co zde řekl můj předřečník, tak se domnívám, že je třeba ještě zmínit jedno téma a tím tématem mimo pozitiv, která tady byla svým způsobem napadena a rozporována, je ještě jedno negativum. Tím negativem je to, že dopad bude samozřejmě na všechny výrobce a zpracovatele lihu. To tady nikdo neřekl, protože my jim nařídíme kolkovat alkohol nebo lihové výrobky, tzv. lihoviny, ale nikdo tady neřekl, že oni si musí nakoupit nové stroje, které toto kolkování budou provádět. A jestli se někdo domnívá, že to je jednoduché zařízení, tak to není pravda, protože v ten moment bychom ale měli ještě nařídit, že všechny lahve budou stejné a že musí užívat jenom jeden typ, což svým způsobem nejde, protože každá lihovina, každý druh má svou láhev a etiketování není tak jednoduché, aby fungovalo. Nikdo tady nehovořil o tom, jaký problém bude, když budou najíždět vždycky jinou láhev. To znamená, že několik kolků nebo velké množství kolků padne. Kdo bude evidovat zničené kolky, jak se to bude evidovat, kdo za to bude odpovědný? O tom tady nikdo nehovořil. A jestli někdo z vás byl někdy v praxi, tak ví, že při zavádění jakékoliv výroby jsou zmetky, to znamená, dojde ke zničení. Jak je toto ošetřeno? V zákoně toto ošetřeno není.
Poslední věc - kolik tyto stroje budou stát a kde se to objeví? Samozřejmě objeví se to v ceně lihovin. Kde jinde. Takže my zabráníme v jakýchkoliv jiných investicích výrobcům a prodejcům, protože oni budou muset nakoupit drahé stroje, a co ale? Zvýšíme cenu, to znamená, že všem překupníkům pomůžeme ke zvýšení ceny, nebo když už nic jiného, zvýšíme rozdíl mezi cenou tzv. lihu pašovaného a lihu normálně prodávaného.
***