(10.30 hodin)
(pokračuje Bratský)
A navíc si myslím, že jsem již převalnou část těchto dotazů zodpověděl buď v tomto, nebo v jiných svých vystoupeních k regulaci nájemného. Ale přesto tedy ještě jednou pro větší názornost a snazší pochopení stručně věc zrekapituluji formou krátkých odpovědí na tyto části odpovědi pana ministra na mou předešlou interpelaci, které končí otazníky. Je tomu tak na dvou místech.
Citace - říkám přesně z dopisu: "V této souvislosti pak nerozumím vašemu dotazu o neústavnosti tohoto stavu ani vašemu požadavku na jeho uvedení do souladu s Ústavou České republiky. Máte snad na mysli neexistenci zákona o nájemném?"
Moje odpověď: Nikoli. Jak již jsem uvedl výše, samotný zákon o nájemném nepovažuji pro řešení situace za nezbytně nutný. Pokud by byl navíc zákon v podobě, v jaké jej navrhovalo nedávno Ministerstvo financí jako tisk 270, byl by přímo škodlivý, ba neústavní. Za neústavní také považuji dnešní neústavní, asociální a nespravedlivý stav, kdy je regulací nájemného poskytována nadstandardní výhoda a úleva pouze jedné skupině obyvatel, navíc náhodně vybrané a bez jakéhokoliv rozlišení sociální potřebnosti, čímž je udržována ústavní nerovnost mezi občany. Neústavnost dosavadních forem regulace nájemného spočívala či ještě spočívá mimo jiné i v tom, že se snaží konzervovat nájemné v mnoha případech pod náklady prosté reprodukce a že tak činí záludnou formou přenášení sociálních nákladů státu na vlastníky nájemního bytového fondu.
Druhá citace ministerské otázky: "V nájemních bytech totiž dnes převážně žijí kromě pracovníků z Východu zpravidla jen ti nájemci, kteří nemohou přejít na bydlení vlastnické pro nedostatečné příjmy. Těmto nájemcům má pak stát přispívat na tržní nájemné tisícové částky? Kde je vezme? Může snad každý pronajímatel formou sociální dávky přes kapsu nájemce tunelovat stát v míře, jakou si sám stanoví?" - Ptá se ministerský úředník mne.
Moje odpověď: O žádné tunelování samozřejmě nejde. Jak jsem podrobně vysvětlil exkursí do principu návrhu zákona o příspěvku na nájemné - kterým jsem vás dnes neúměrně zdržel samozřejmě, za což se vám, milí kolegové, omlouvám - stát nebude přispívat na libovolné nájemné, ale pouze do výše normativně vymezeného nájmu a v přiměřeném bytě. Bude přispívat na základě jasně vymezených pravidel a na rozdíl od současnosti pouze těm skutečně potřebným nájemníkům. Přístup k této dávce budou mít bez rozdílu všichni občané, jejichž domácnost překročí v nákladech na čisté nájemné určité zákonem stanovené procento únosnosti.
A kde vzít na tyto dávky peníze? Například zrušením mnohamiliardových státních dotací do nájemní bytové výstavby, které jsou nastaveny tak, že na ně stejně dosáhnou jen ti bohatší, kteří to nepotřebují. Nedeformovaný trh s byty už se o novou výstavbu a tolik potřebnou rekonstrukci té staré postará přirozenou cestou sám. Bez miliard ze státní kasy a bez armády úředníků, kteří stejně nedokáží uhlídat regulací neuhlídané bujení černého trhu.
Závěrem už jen krátce k důležité otázce mé interpelace, na kterou pan ministr ani jeho úředníci zřejmě raději neodpověděli jasně a jednoznačně. Otázka zněla: Můžete pro další objektivní pokračování parlamentní i celospolečenské diskuse na toto téma jasně deklarovat, zda jste, či nejste vy sám, pane ministře, nebo další představitelé vedení vašeho ministerstva, úředníci podílející se na řešení této problematiky, v přímém či nepřímém střetu zájmů například tím, že používají výhod regulovaného bydlení?
Ve své odpovědi se pan ministr vyhnul přímé odpovědi, když nekonkrétně uvedl, že - cituji: "Většina pracovníků Ministerstva financí podílejících se na řešení nájemného bydlí buď v družstevním bytě, nebo v bytě převedeném do osobního vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů."
Ptám se tedy prostřednictvím předsedajícího, zda pan ministr může jasně deklarovat, či vyloučit případný střet zájmů nyní, zejména pokud se týká výhod regulovaného nájmu. Když už ne za všechny zainteresované úředníky ministerstva, tedy alespoň za sebe a za své náměstky.
Z této mé zprávy, kterou jsou teď poměrně dlouho četl, vyplývá, že nejsem a nemohu být spokojen s písemnou odpovědí pana ministra, a žádám sněmovnu, aby svým hlasováním vyslovila nesouhlas s odpovědí pana ministra. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče, za vystoupení. Nyní má slovo pan ministr financí.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, domnívám se, že hlasování o odpovědi na interpelaci, kterou jsem poskytl panu poslanci Bratskému, bude přece jenom specifické, protože tím, jak pan poslanec pojal obhajobu své interpelace zde na plénu Poslanecké sněmovny, tak z té odpovědi učinil záležitost ryze politickou. A v té záležitosti ryze politické se zásadně bude odpovídat na otázku, zda se Poslanecká sněmovna domnívá, že by nájemní vztah měl požívat nějaké společenské ochrany a zda by nájemní vztah k bytu měl požívat nějaké sociální ochrany. Jak jsem pochopil z vystoupení pana poslance Bratského, tak on se domnívá, že by tento nájemní vztah neměl požívat zvláštní společenské ochrany v občanském zákoníku a že by také neměl z tohoto titulu požívat nějaké zvláštní sociální ochrany.
Pokud se takto pan poslanec domnívá, pokud takto byla formulována jeho interpelace, tak přirozeně já nikdy nemohu vyhovět požadavku pana poslance a odpovědět tak, aby on s tímto názorem mohl souhlasit. My prostě nejsme z jedné politické strany, nemáme stejné vidění světa, máme odlišný názor na to, jestli by nájemní vztah k bytu měl požívat v občanském zákoníku nějaké zvláštní společenské ochrany a zda by nájemní vztah k bytu měl požívat i určité sociální ochrany. Tady se prostě lišíme, nikdy se shodnout nemůžeme a pan poslanec Bratský legitimně přirozeně musí navrhnout Poslanecké sněmovně, aby vyjádřila nesouhlas s mou odpovědí, a Poslanecká sněmovna nutně bude muset hlasovat politicky a stranicky, protože to je věc, která se netýká exekutivní práce Ministerstva financí. To je věc, která dělí celé politické spektrum, je to věc, která rozděluje řadu let českou společnost. Je to věc, o které se vedou řadu let rozsáhlé společenské diskuse, a nelze tento problém řešit exekutivní činností Ministerstva financí, vůči které je legitimní, aby byly podávány samozřejmě interpelace, aby tento institut interpelací byl využíván jako dotaz na ministra, který se týká toho, zda jeho resort funguje, či nikoliv, zda plní, či neplní úkoly sněmovny, vlády, zda plní, či neplní zákony nebo předpisy.
Toto téma je prostě daleko širší a šíři tohoto tématu odpovídalo vystoupení pana poslance Bratského, který skutečně tu věc vzal z gruntu. Zmínil nejenom ty problémy, tak jak je vidí v oblasti regulace nájemného, ale pojal to své vystoupení i jako obhajobu návrhu zákona, který teprve bude Poslanecká sněmovna projednávat, a v diskusi nad tímto návrhem se určitě k těm argumentům ještě dostaneme.
Chtěl bych pouze konstatovat, že skutečně není žádný cenový předpis, na základě kterého by Ministerstvo financí mohlo ovlivňovat výši nájemného, tak jak je v České republice v současné době stanovováno. Nájemní vztahy jsou dnes regulovány občanským zákoníkem. A já rozumím tomu, že někteří poslanci požadují, aby občanský zákoník neposkytoval nájemníkovi ochranu, kterou dnes poskytuje. Ale já s tím prostě nemohu souhlasit a mám jiný názor. Domnívám se, že nájemní vztah k bytu by měl požívat ochrany v rámci občanského zákoníku a že by nemělo být možné bez souhlasu soudu dát výpověď nájemníkovi tak, že nebude zajištěno, kam by ten člověk nebo jeho rodina, potom kdy dostanou takovou výpověď, hlavu složili. Prostě takovýto systém pro mne není přijatelný, a nemohu tedy v odpovědi na interpelaci pana poslance Bratského napsat to, co by si možná představoval, že by podporoval takové změny občanského zákoníku, které by umožnily zcela volné stanovení cen ze strany pronajímatele a že v případě, že by se to nájemníkovi nelíbilo, že by měl možnost odejít nebo by byl odejit v nějakém termínu bez toho, aniž by se pronajímatel musel starat o to, co s tím nájemníkem nebo s jeho rodinou potom vůbec bude. To já myslím, že je princip, který určitě prosazují pravicové strany, který prosazuje ODS, ale rozhodně jej nemohu v rámci mandátu, který jsem dostal od voličů v minulých parlamentních volbách, prosazovat já, a to ani ve funkci ministra financí České republiky. Prostě s takovýmto pohledem já nemohu souhlasit a nemohu vyhovět panu poslanci Bratskému.
Pokud jde o otázku situace na trhu s byty, souhlasím s tím, že stávající stav je stavem, který v zásadě zmrazuje nebo výrazně zbrzďuje vývoj cen v oblasti stávajících nájmů, které jsou na základě těch starých nájemních smluv.
***