(11.10 hodin)
(pokračuje Fajmon)
V poslední době se objevují informace o tom, že rozsah zaměstnanosti v této firmě se bude velmi snižovat. Rád bych se proto zeptal, zda byl zmiňovaný rozsah zaměstnanosti, o kterém se v kritériích hovořilo, skutečně zahrnut do smluvních podmínek této privatizace a jaké byly stanoveny smluvní sankce za neplnění těchto povinností ze strany nabyvatele. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Hynku Fajmonovi. Slova se ujme místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi nejprve konstatovat, že situací ve společnosti Královopolská, a. s., se vláda zabývala opakovaně. Společnost se po neúspěšné privatizaci v 90. letech dostala do vážných finančních potíží. Prošla rozsáhlou finanční restrukturalizací, byl úspěšně zakončen proces soudního vyrovnání s věřiteli, přičemž pohledávky České konsolidační agentury a KRAS, dceřiné společnosti Fondu národního majetku, byly kapitalizovány. Tímto procesem byla společnost oddlužena, stala se pro případné investory zajímavější a její další osud závisí zejména na schopnosti získat nové zakázky a využít tak potenciál tradice investičního strojírenství.
Je ovšem nutno konstatovat, že během procesu vyrovnání se výrazně ztenčil objem majetku a objem výrobních kapacit, kterými tato společnost disponuje, a přirozeně se také proti stavu v polovině či na konci 90. let postupně snižoval i počet zaměstnanců společnosti Královopolská. Je potřeba také konstatovat, že procesem kapitalizace se snížil podíl Fondu národního majetku a téměř cca dvoutřetinovým vlastníkem této společnosti se stala Česká konsolidační agentura.
Pokud jde o podmínky, které byly součástí veřejného výběrového řízení, zachování zaměstnanosti bylo přirozeně jedním z kritérií, stejně jako zajištění předkupního práva na pozemky společnosti Královopolská pro stát ve lhůtě, která byla rovněž v rámci výběrového řízení zmiňována.
V rámci výběrového řízení, které organizoval i investiční a právní poradce určený Českou konsolidační agenturou a které koordinovala meziresortní privatizační komise, došlo k tomu, že do finále postoupily dva subjekty. Tyto dva subjekty byly následně na základě doporučení i Ministerstva financí konsolidační agenturou vyzvány k tomu, aby předložily opakovaně novou cenovou nabídku, a poté meziresortní komise doporučila vládě, aby souhlasila s prodejem společnosti RIA, která nabídla o něco málo vyšší cenovou nabídku a prohlásila, že bude respektovat závazky v oblasti zaměstnanosti a dalšího rozvoje firmy.
Poté kdy vláda rozhodla, bylo zahájeno jednání s určeným nabyvatelem. A musím konstatovat, že konkrétní podmínky smluv zabezpečujících plnění kritérií stanovených ve výběrovém řízení, zejména tedy otázka zaměstnanosti a tvorby přidané hodnoty, ale i otázka závazku týkajícího se omezení práv nakládání s nemovitostmi a také otázka závazku vyplývajícího ze smlouvy o odstranění ekologických škod, se staly předmětem sporu mezi nabyvatelem a dosavadními akcionáři, zejména Českou konsolidační agenturou, která má za úkol vypořádat celou transakci. S poukazem na stávající situaci Královopolské, a. s., posléze vládou určený nabyvatel oznámil, že nadále akceptuje kupní cenu, necítí se však již vázán svou nabídkou, co se týká zaměstnanosti a tvorby přidané hodnoty. Nabyvatel rovněž oznámil, že neakceptuje požadavek dosavadních majitelů, tedy České konsolidační agentury, na závazek týkající se omezení práv nakládání s nemovitostmi, což byla také jedna z podmínek, které vláda pro dokončení celé transakce stanovila.
Protože k dohodě doposud nedošlo, připravuje konsolidační agentura ve spolupráci s Ministerstvem financí do vlády materiál, který s vysokou pravděpodobností navrhne zrušení usnesení o prodeji společnosti Královopolská a navrhne v nějakém časovém odstupu vládě další postup při nakládání s majetkovou účastí, kterou má konsolidační agentura a Fond národního majetku v této privatizaci.
Pokud jde o rozsah zaměstnanosti, firma v tuto chvíli zaměstnává stále ještě několik set zaměstnanců. Má určité výrobní kapacity, které jsou omezené, ale které by bylo vhodné uvolnit pro hospodářské aktivity. Cílem vlády v každém případě zůstává, aby aktiva společnosti, popřípadě celá společnost, byla zapojena do hospodářského procesu a podařilo se udržet maximum ze stávajících pracovních míst, která dnes v Královopolské existují. Přesto - možná i proto - že privatizace byla provázena řadou tvrdých podmínek ze strany státu, se zdá, že se v tuto chvíli nepodaří ten privatizační pokus, který byl učiněn, vypořádat tak, aby byla dodržena všechna kritéria, která stát stanovil, s ohledem na nyní probíhající jednání mezi konsolidační agenturou a vládou určeným nabyvatelem.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane ministře. V rozpravě vystoupí pan poslanec Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych navázal na obsah interpelace mého kolegy Hynka Fajmona a písemnou odpověď ministra Sobotky a doplnil interpelované téma o další okruhy faktů a z nich plynoucích dodatečných otázek na pana ministra financí.
Za prvé: Vláda dne 17. března tohoto roku rozhodla o prodeji majetkové účasti státu v brněnské společnosti Královopolská. Stalo se tak na zasedání vlády, kde chybělo osm ze 17 ministrů. Mimo jiné chyběl i premiér Špidla, který se v privatizaci Královopolské angažoval, a chyběl i ministr průmyslu a obchodu Urban, který je resortním ministrem k tomuto podniku. Jak uvedl druhý den pro média pan ministr Škromach, z důvodu nízkého počtu členů vlády bylo na tomtéž zasedání odloženo rozhodnutí o privatizaci pražské společnosti ČKD.
Moje první otázka tedy zní, pane ministře: Proč nebylo ze stejného důvodu odloženo také rozhodnutí o privatizaci brněnské společnosti Královopolská? Nebo je snad osud brněnské společnosti, jejích 700 zaměstnanců, sociálně demokratické vládě málo na to, aby se vláda touto privatizací zabývala stejně odpovědně a za stejných podmínek jako privatizací pražské společnosti ČKD? Má tato vláda jiný přístup k privatizaci společností z Moravy a z Čech? Podle všeho ano, a tak se ptám proč.
Za druhé: Z předkládací zprávy k vládnímu usnesení č. 261 o privatizaci a. s. Královopolská, které zde mám k dispozici, vyplývá, že vládě byla předložena k rozhodnutí dvě naprosto odlišná doporučení a argumenty, a to od majoritního vlastníka Královopolské, to je státní České konsolidační agentury, a takzvané meziresortní vládní komise. Vláda se však přiklonila ke stanovisku meziresortní komise.
Moje druhá otázka tedy zní: Je vám, pane ministře, a vládě skutečně lhostejné, že ve vaší předkládací zprávě k uvedenému usnesení je uvedeno, že vítězný zájemce neprovozuje strojírenskou výrobu, má dlouhodobě zhoršující se hospodářskou situaci, nepředložil bankovní reference, a že vítězný zájemce dokonce s jeho deklarovanými budoucími konsorciálními partnery údajně dlužil privatizované Královopolské až 25 milionů Kč? Je si tato vláda vůbec vědoma toho, že možná prodává státní společnost jejím dlužníkům? Je vládě známo, že vítězný zájemce předložil jako doklad o připravenosti uhradit kupní cenu za akcie výpis z bankovního účtu jiné společnosti? A to na částku zhruba 10 milionů Kč, což je přesně částka, kterou tato společnost dlužila privatizované Královopolské. Můžete, vážený pane ministře, potvrdit, že jste si jist, že vítězný zájemce a jeho konsorciální partneři měli před vyhodnocení privatizace uhrazeny všechny své závazky vůči Královopolské?
Za třetí: Z vaší odpovědi na interpelaci kolegy Fajmona vyplývá, že výběr nového vlastníka Královopolské byl proveden na základě více kritérií. Ve vaší předkládací zprávě v usnesení vlády č. 261 je uvedeno, jaká kritéria a s jakou váhou mají být přiřazena k jednotlivým částem závazných odevzdaných nabídek kvalifikovaných zájemců.
***