(11.20 hodin)
(pokračuje Kocourek)
Pokud však srovnáme ve vaší zprávě uvedené charakteristiky předložených nabídek, vždy vyhrají konkurenční nabídky než vítězná nabídka schválená vládou dne 17. března.
Moje třetí otázka tedy zní: Můžete nám, vážený pane ministře, objasnit, jakým typem a stylem propočtu kritérií a jejich vah mohla vláda vůbec dospět k výběru vítězné nabídky? Jste si stále jist, že vláda počítala správně a vybrala tak opravdu objektivně nejlepší nabídku dle vámi předem stanovených kritérií?
Dovolte při této příležitosti vám trochu napovědět. Vaše vláda totiž v případě Královopolské zcela jistě nepočítala správně. Příčiny mohou být dvě. První možností je, že vaše vláda obecně počítat vůbec neumí - a dramatický deficit veřejných rozpočtů to jasně potvrzuje. (Potlesk poslanců ODS.) Anebo je také možné, že vám někdo Královopolskou propočítal sice dobře, avšak v rámci vzorců ale šedé matematiky. A to zase potvrzuje vaše dosavadní privatizační výsledky. Kterou z možností vysvětlení si vyberete, přenechám plně na vás, vážený pane ministře.
Děkuji za pozornost a odpovědi. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Martinu Kocourkovi. Další přihlášky do rozpravy nejsou. Jsou. Hlásí se pan místopředseda sněmovny Ivan Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já bych chtěl apelovat na pana ministra financí, aby vystoupil a odpověděl na položené otázky v rámci obecné rozpravy a aby se neskrýval za možnost omezit reakci na jeho odpovědi jiným kolegům, kteří nemají přednostní právo vystoupit. Myslím si, že ve vystoupení jak kolegy Fajmona, tak zejména pana poslance Kocourka zazněla celá řada konkrétních otázek, jejichž zodpovězení si vyžaduje vyvrácení pochybností, které provází zejména tuto privatizaci, zda to byla privatizace korektní, férová, podle přesně stanovených pravidel, nebo zda to byla příkladná ukázka privatizace, která je podezřelá, a důvodně podezřelá, z machinací, ne-li přímo korupce. Domnívám se, že pan ministr financí by měl mít zájem na tom, aby tyto pochybnosti - a říkám a opakuji: důvodné pochybnosti - byly rozptýleny, neboť pokud rozptýleny nebudou, odpovědnost za to, že budou nadále existovat, že tato privatizace bude považována za typický důkaz zmanipulované privatizace realizované touto vládou, potom tyto pochybnosti padnou na jeho hlavu. Proto ho tedy žádám aby na konkrétní otázky, které zde zazněly, také konkrétně odpověděl.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Hlásí se pan poslanec Václavek.
Poslanec Jiří Václavek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, musím podotknout hned na začátku, že jsem podjatý, neboť jsem byl předsedou této meziresortní privatizační komise. Tato komise se sešla zhruba čtrnáctkrát. Pracovala od října do března tohoto roku. Zhruba na osmi jednáních projednávala, jak udělat kritéria hodnocení a následné sankce za eventuálně neplnění podmínek, za kterých bude Královopolská prodána vybranému zájemci.
Podotýkám, že mi není vůbec jasné, o čem tady mluvil kolega Kocourek, jestli někdo umí počítat, nebo ne, neboť i investiční poradce, kterým byla Commerzbanka, zhodnotil nakonec - byť doporučil jinou společnost, než komise vybrala - že jsou podmínky nebo nabídky zhruba stejné, s tím ovšem, že společnost, kterou komise vybrala, dala o něco vyšší finanční nabídku, byť to bylo jenom o půl milionu korun. Vzhledem k tomu ovšem, že k celé privatizaci se musí vyjádřit i Úřad pro hospodářskou soutěž, který musí zhodnotit, jestli tam náhodou nebyla veřejná podpora.
Komise se rozhodla i s ohledem na to, že u privatizace prostřednictvím vybrané firmy Královopolská RIA byly v pozadí i podnik UNIS a Šmeral, čili podniky, které mají za prvé zakázky v petrochemii, za druhé technologicky podobnou výrobu, a jsou to podniky, které měly mimořádný zájem v rámci Brna právě tuto brněnskou fabriku udržet. Tak si myslím, že se počítalo dobře.
Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Václavkovi. Dále bude hovořit pan poslanec Býček.
Poslanec Ladislav Býček: Děkuji za udělení slova, pane místopředsedo. Chtěl bych se zeptat pana ministra Sobotky, jestli by se mohl vyjádřit i k chování a jednání stávajícího managementu Královopolské, tedy v čele s generálním ředitelem panem Radou. Jenom na okraj poznámku. Pan generální ředitel Rada v nějakém předcházejícím období kandidoval do zastupitelstva Prahy 8 ve skupině Musílek a další. Jde mi o to, že jsem občan Brna a mám určité pochybnosti o tom, co se děje pod vedením stávajícího managementu, který tuto fabriku chce skutečně umrtvit, protože finanční prostředky a finanční obraz nejsou dobré. Dokonce jsou informace o prodeji na poslední chvíli, než tedy nabude právní moci případně prodej jako takový.
Chtěl bych požádat pana ministra, aby ve své odpovědi charakterizoval názor a současný stav, jak si počíná management. Řeknu otevřeně, že jsem se vždycky domníval, že generální ředitelé se mají věnovat fabrice, a ne pobíhat v kuloárech sněmovny. Nevím, o čem tady před privatizací třeba generální ředitel jednal. Ale to nechám na posouzení kolegům, zda tato otázka na jednání sněmovny patří.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Býčkovi. V tuto chvíli myslím, že je prostor pro místopředsedu vlády a ministra financí Bohuslava Sobotku.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda při privatizaci a stanovení podmínek pro privatizaci Královopolské společnosti usilovala o to, aby se za prvé zajistilo zachování zaměstnanosti a výroby v této společnosti a za druhé aby se zamezilo spekulativnímu nákupu aktiv této společnosti, která představují také částečně pozemky v centru města Brna. Proto vláda stanovila velmi přísná kritéria pro uzavření kupní smlouvy a vláda vyžaduje, aby tato kritéria byla splněna.
Já jsem již informoval Poslaneckou sněmovnu o tom, že trváme na splnění těchto kritérií a že v tuto chvíli se vedou jednání s nabyvatelem a že budeme trvat na tom, aby všechna tato kritéria byla splněna. Pokud ze strany nabyvatele k tomu nedojde, pak privatizace bude v této fázi soutěže ukončena a vláda bude hledat nové cesty, jak společnost Královopolská zprivatizovat. Ani na okamžik vláda neslevila z tvrdých podmínek, které směřovaly zejména k tomu, aby to byl nákup, který povede k rozvoji společnosti, aby to nebyl nákup, který je za účelem spekulace s pozemky, na kterých se společnost Královopolská v centru Brna nachází. Možná tento postup je někomu trnem v oku, ale vláda na těchto podmínkách trvá a trvat bude.
Pokud jde o odložení projednávání společnosti Královopolská a ČKD Praha, obě tyto privatizace se ocitly na jednom jednání vlády. U společnosti Královopolská nezazněl během jednání vlády požadavek na odložení nebo přerušení tohoto bodu. Proto tento bod byl řádným způsobem dokončen na jednání vlády. Při jednání o druhé privatizaci zazněly návrhy na to, aby tento bod byl přerušen, a vláda toto přerušení schválila. Žádný jiný věcný důvod pro rozlišení těchto dvou procesů na jednání vlády nebyl.
Pokud jde o skutečnost odlišných doporučení, pak ano, vláda o tom byla informována v předloženém materiálu. Byla odlišná doporučení investičního poradce a meziresortní komise. Vláda se přiklonila k doporučení meziresortní komise. Mohla učinit dvojí: mohla se přiklonit buď k jednomu, nebo k druhému doporučení - buď poradce, nebo komise. Vzhledem k tomu, že v komisi byli zástupci všech klíčových resortů a akcionářů a tato komise poměrně jednoznačně dala doporučení vládě, tak se vláda přiklonila k doporučení meziresortní komise. Myslím si, že to je vcelku obvyklá praxe, že vláda se přiklání k doporučení meziresortní komise.
***