(11.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)

To, že poradci a komise mají jiné návrhy a postupy, to se v rámci některých privatizačních procesů stává.

Pokud jde o postupy, které volila meziresortní komise, meziresortní komise posoudila váhu jednotlivých kritérií a hodnotila společnosti podle toho. Už ve svém prvním vystoupení jsem se zmínil o tom, že obě společnosti, které byly ve finále hodnoceny, nabídly v první fázi zcela stejnou cenu. V rámci výběrového řízení pak byly opakovaně vyzvány k navýšení ceny tak, aby potenciálně mohlo dojít k rozlišení těchto nabídek v oblasti ceny. K navýšení došlo, to rozlišení však nebylo příliš výrazné. Přesto vláda doporučila k prodeji tu společnost, která nabídla vyšší cenu. Vláda tedy rozhodla o tom, že by se privatizace měla vypořádat směrem ke společnosti, která nabídla vyšší cenu.

Pokud jde o výkon a práci managementu společnosti Královopolská, požádal jsem nové vedení konsolidační agentury, aby věnovalo větší pozornost výkonu akcionářských práv v této společnosti, protože jsem měl přirozeně řadu informací, které souvisely s tím, že Královopolská velmi obtížně bojuje o svoji pozici na trhu, a je tedy důležité, aby management působil vůči společnosti aktivněji, než působil v předcházejícím období. Proto požaduji, aby Konsolidační agentura věnovala větší pozornost výkonu akcionářských práv této společnosti.

Nejsem informován o tom, že by ÚOHS vyjádřil nějaké námitky ke způsobu privatizace společnosti Královopolská. Tuto informaci k dispozici nemám, domnívám se, že tam ze strany ÚOHS není konflikt s tím postupem, který byl vládou zvolen.

Na závěr mi dovolte, abych konstatoval, že podmínky které byly stanoveny pro privatizaci společnosti, zahrnovaly požadavky na zachování zaměstnanosti a obsahovaly také opatření, které směřuje k omezení spekulace s pozemky. Vláda bude trvat na tom, konsolidační agentura bude trvat na tom, aby tyto podmínky byly dodrženy ze strany nabyvatele a aby příslušná dokumentace, smluvní dokumentace, byla v tomto smyslu podepsána. V případě, že nabyvatel nebude s těmito podmínkami souhlasit, příslušná smluvní dokumentace podepsána nebude a privatizace nebude dokončena.

Je potřeba, abych také Poslaneckou sněmovnu informoval o tom, že tak jako v jiných privatizačních procesech, i zde má být poskytnuta garance státu za odstraňování ekologických škod v areálu společnosti Královopolská. Tato garance státu, která byla připravena na expertní úrovni, se pohybuje v řádu několika set milionů korun, a je možné, že pozornost, která je věnována této privatizaci, souvisí také s budoucími záměry státu na ekologickou sanaci pozemků, na kterých se společnost Královopolská nachází. I proto je cílem vlády a součástí podmínek bylo určité omezení nakládání s pozemky tak, aby tento prodej nemohl být vnímán jako spekulativní, zaměřený čistě na pozemky.

V případě, že nedojde k vypořádání transakce, je cílem konsolidační agentury, jak jsem byl informován, zajistit, aby se maximálně zachovala zaměstnanost, aby kapacity, které dneska Královopolská má, byly zapojeny do hospodářské činnosti a hospodářské sféry, aby se v nich v maximálně možné míře zaměstnanost zachovala.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Bohuslavu Sobotkovi. Hlásí se pan poslanec Hynek Fajmon.

 

Poslanec Hynek Fajmon: Vážený pane místopředsedo, jsem velmi rád, že dnes tato rozprava o privatizaci Královopolské proběhla. Jsem také rád, že pan ministr potvrdil, že vláda bude na podmínkách, které stanovila, trvat, a doufejme, že v té oblasti, která je v dnešní době klíčová, totiž oblast nezaměstnanosti, neustoupí z požadavků, o kterých zde pan ministr hovořil.

Přesto se domnívám, že je potřeba dát návrh na zamítnutí odpovědi pana ministra na tuto interpelaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Hlásí se pan poslanec Martin Kocourek.

 

Poslanec Martin Kocourek: Děkuji. Chtěl bych poděkovat panu ministrovi, že se pokusil odpovědět. Odpověděl mi ale ze tří otázek v podstatě pouze na jednu, a to na otázku první - proč je dělán rozdíl mezi podmínkami pro privatizaci ve vládě u ČKD Praha a u Královopolské Brno. Pan ministr k tomu řekl, že při jednání vlády, kde nebylo přítomno 8 ze 17 ministrů, jak jsem zmínil, nezazněl návrh na přerušení tohoto bodu. Nicméně, vážený pane ministře, pokud se podíváme na váš materiál, který je záznamem z vaší porady, tak zde jste 12. března uložil projednat ve zkráceném připomínkovém řízení tento materiál o privatizaci Královopolské, nicméně 17. byl již projednáván ve vládě.

Moje otázka tedy zní: Proběhlo vnější zkrácené připomínkové řízení k tomuto materiálu tak, jak jste uložil na poradě vedení?

Co se týká další otázky, nedostal jsem odpověď na otázku, zda komise nebo vláda se zabývala tím, zda neprodává, neprivatizuje Královopolskou do rukou jejích dlužníků. Mně tady toto ujištění chybí, protože tyto pochybnosti jsou uvedeny ve vládním podkladu, v usnesení č. 261 o privatizaci Královopolské. Proto bych pana ministra požádal, aby buď zpochybnil slova, která jsou uvedena v předkládací zprávě z usnesení vlády, anebo aby přiznal, že tím se vláda nezabývá a je možné, že způsob privatizace v tomto státě bude probíhat do rukou dlužníků privatizovaných firem.

Co se týká třetího okruhu otázek, které jsem položil, ten se týkal kritérií. Když opět budeme vycházet z předkládací zprávy, z tohoto materiálu, tak zjistíme, že základní kritéria obsahovala čtyři okruhy. Byla to kupní cena, průměrný počet zaměstnanců a rozvoj společnosti se zohledněním přidané hodnoty schopnosti financovat provoz společnosti atd., a posledním kritériem byla reference. Pokud si tyto nabídky podle těchto kritérií a uvedených dat srovnáme, jednoznačně nemohla nikdy vyhrát vítězná nabídka.

A proto znovu opakuji otázku - postupovala vláda podle kritérií a jejich vah vycházejících z předložených nabídek, nebo postupovala ad hoc podle kritérií úplně jiných, a jak jsem naznačil, možná dobře propočítaných, ale z oblasti šedé matematiky?

Jinak jsem rád, že pan ministr zde potvrdil, že jsou problémy s uzavřením kupní smlouvy s vítězným subjektem, protože právě proto my zde tuto privatizaci zpochybňujeme, a toto je jen další důkaz toho, že tyto naše pochyby jsou oprávněné, a pan ministr by měl tyto pochyby zde jasně vyvrátit.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kocourkovi. Dalším zájemcem o vystoupení je pan poslanec Býček.

 

Poslanec Ladislav Býček: Vážený pane místopředsedo, ještě se musím jednou dotknout tohoto problému.

Pan ministr Sobotka zde uvedl, že jako by se spoléhal na konsolidační agenturu. Já si myslím, že na tuto společnost, jako je konsolidační agentura, se spolehnout nemůžeme, protože ona má i trochu jiné názory na celý způsob a postup privatizace, a myslím si, že u konsolidační agentury nejsou dostatečné záruky, aby ten proces zdárně dokončila. Myslím si, že tady by měl pan ministr financí, případně resortní ministr, zvolit daleko jiné mechanismy, aby Královopolská nepadla - promiňte mi ten výraz - do sraček, že nebude co privatizovat, protože ten stávající management se nechová dostatečně zodpovědně.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče. Vaše expresivní výrazy se setkaly s nepochopením i v Poslanecké sněmovně, a já se k tomuto nepochopení přidávám. Nabádám proto další kolegy, aby přestože leckdy by bylo možná přiléhavé použít nějaké ostřejší slovo, se pohybovali v rámci obvyklého slovníku.

Další přihlášky do rozpravy nejsou, takže rozpravu končím.

Konstatuji, že zazněl návrh z úst pana poslance Fajmona na usnesení: "Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí ministra financí Bohuslava Sobotky."

***




Přihlásit/registrovat se do ISP