(11.40 hodin)
(pokračuje Kubinyi)
Celkový stav závazků k 31. 12. 2003 dosáhl 23 mld. 560 mil. Kč s meziročním nárůstem o 25 %. Činné zaměstnanecké zdravotní pojišťovny nevykázaly závazky po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením. Stav závazků po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením u VZP České republiky dosáhl hodnoty 5 mld. 578 mil. Kč.
Stav pohledávek celkem, jejichž stav k 31. 12. 2003 dosáhl 39 mld. 208 mil. Kč s meziročním zvýšením o 15,6 %. Z celkového stavu tvořily významnou složku především pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti celkem, to je nedoplatky na pojistném a jeho příslušenství - penále, pokuty, přirážky ve výši 25,651 mld. Kč, nárůst o 19,2 %. Z toho u VZP ČR evidováno 21,212 mld. Kč, nárůst o 20,1 %.
Omlouvám se za úvod o statistických datech, který byl poněkud delší, nicméně myslím, že byl důležitý. Teď se dostaneme k problematice VZP, protože je to asi předmět vašeho zájmu, jak jsem pochopil, abych zdůvodnil, proč jsem v poslední době právě proti VZP vystupoval tak, jak jsem vystupoval.
Systém veřejného zdravotního pojištění jako celek je k dnešnímu dni mírně deficitní, až na určité výjimky, o kterých budu hovořit dále. Jsou naplňovány základní funkce systému určené legislativními normami. Možná vás překvapí, že systém je deficitní jen mírně. Při celkovém pohledu na systém veřejného zdravotního pojištění je patrné, že dlouhodobě přetrvává nesymetrie v oblasti ekonomických výsledků hospodaření zdravotních pojišťoven. Z devíti zdravotních pojišťoven, které v současné době na trhu veřejného zdravotního pojištění působí, je osm s dlouhodobě vyrovnanou finanční bilancí, to znamená, nemají žádné závazky po lhůtě splatnosti a jejich zůstatky na základním fondu, to je fondu, který slouží k úhradě poskytnuté zdravotní péče, nejsou sice výrazně vysoké, nicméně jsou v oblasti černých čísel. Pouze jediná z uvedených devíti zdravotních pojišťoven je v platební neschopnosti, a to i přes opakované finanční intervence státu formou odkupu pohledávek. Touto pojišťovnou je Všeobecná zdravotní pojišťovna. Pokud se tedy díváme na systém všeobecného zdravotního pojištění jako celek, když závazky po lhůtě splatnosti VZP ke konci roku 2003 dosáhly více než 5,5 mld. Kč a zůstatky na základním fondu ostatních pojišťoven byly výše zhruba 3 mld. Kč a při naplněnosti rezervních fondů všech pojišťoven kromě VZP ve výši 1,2 mld. Kč, je patrné, že stav není optimální, nicméně není fatální. Kritický je stav pouze u té jediné, nicméně naší největší zdravotní pojišťovny a tou je VZP.
Nyní několik základních informací a pár čísel z předběžných výsledků hospodaření zdravotních pojišťoven za rok 2003.
Obecně lze konstatovat, že fungování systému veřejného zdravotního pojištění zajišťovalo na území České republiky devět zdravotních pojišťoven pro 10 308 000 pojištěnců registrovaných k 31. 12. 2003. Vlivem demografických změn, ale i v důsledku měnícího se počtu cizinců zde pracujících a dalších vlivů poklesl tento stav ve srovnání s předchozím rokem o zhruba 10 000 pojištěnců. VZP zajišťovala veřejné zdravotní pojištění pro 66 % všech pojištěnců a především v důsledku přetrvávajících finančních problémů v systému veřejného zdravotního pojištění, které se kumulovaly ve VZP převážně, ztratila tato pojišťovna v průběhu roku 2003 zhruba 148 000 pojištěnců a na konci období její portfolio dosáhlo 6 808 000 pojištěnců. Osm zaměstnaneckých pojišťoven zvýšilo svůj podíl na 3 499 000 pojištěnců, to je na 34 % z celkového počtu osob, na které se vztahuje veřejné zdravotní pojištění.
Celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2003 dosáhly v absolutním vyjádření 147,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,6 mld. Kč, to je o 8,5 %, bez vlivu zálohy od České konsolidační agentury pouze o 7 %. Průměrný meziroční nárůst příjmů na jednoho pojištěnce činil 8,7 %, z toho u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven 9,4 %. Nejvyššího absolutního celkového příjmu na jednoho pojištěnce v roce 2003 dosáhla VZP v hodnotě 14 849 Kč. Celkové výdaje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2003 dosáhly 147,7 mld. Kč, meziročně vzrostly o 10,3 mld. Kč, to je o 7,5 %. Po vyloučení vlivu použití mimořádných záloh od České konsolidační agentury však činil meziroční nárůst výdajů krytých ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění 6 %. Saldo celkových příjmů a celkových výdajů systému veřejného zdravotního pojištění za rok 2003 bylo kladné a dosáhlo 144 mil. Kč, z toho VZP vykázala ztrátu 64 mil. Kč, ale je třeba připomenout, že tento stav významně ovlivnila záloha od České konsolidační agentury ve výši 1,65 mld. Kč.
Závěrem k této části bych vás chtěl informovat, že kromě legislativních úprav týkajících se systému veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven, které jsou již v různém stupni realizace, bude připravena koncepce, která bude předložena na podzim letošního roku. Koncepce bude obsahovat účinné legislativní i nelegislativní kroky a takové systémové změny, které umožní regulaci výdajů na zdravotní péči a finanční vybilancování příjmové a výdajové strany systému veřejného zdravotního pojištění, aniž by byly nutné mimořádné zásahy formou finančních dotací státu.
V další části mého vystoupení mi dovolte, než se pustím do podrobné analýzy problémových oblastí VZP, určité vysvětlení, proč chci řešit situaci ve VZP tak, jak jsem to už sděloval, to je změnou na nejvyšším stupni řízení v této instituci. Záměrně nechci uvádět jméno paní ředitelky, protože mi nejde o osobu, nejde mi o člověka jako takového, ale o nutnou změnu ve vedení a v systému největší zdravotní pojišťovny v České republice, která zabezpečuje dvě třetiny úhrad poskytnuté zdravotní péče, a význam této pojišťovny je z hlediska stability celého zdravotnictví nesporný. Mé rozhodnutí není výsledkem náhlého impulsu, kterého by se mi dostalo v nedávných dnech, ale výsledkem dlouhodobého sledování situace v této pojišťovně a průběžnými informacemi, které jsem si nechal zpracovat, a nyní vás s výsledky tohoto rozboru seznámím.
Hodnocení situace ve VZP se dá rozdělit do několika základních témat. První je ekonomický stav VZP, dále to bude oblast legislativních předpisů a způsob jejich naplňování ze strany VZP a poslední část by potom byla témata, která považuji ve VZP za problematická, a těmi jsou zejména struktura řízení VZP, úhrady zdravotní péče včetně uplatňování regulačních mechanismů a smluvní politika a činnosti nad rámec výkonu veřejného zdravotního pojištění.
A nyní k jednotlivým tématům. Nejdříve tedy ekonomická situace VZP a její základní aspekty. Za zásadní považuji stav závazků po lhůtě splatnosti. Současný odhadovaný stav těchto závazků je zhruba 4,2 mld. Kč a na konci roku byl odhad předpokládaných závazků po lhůtě splatnosti vyšší než 7 mld. Kč. Jeho současná výše je však ovlivněna několika faktory. Realizovanou zálohou České konsolidační agentury za odkup pohledávek na konci roku 2003, doplatkem České konsolidační agentury na počátku letošního roku a předsunutou platbou za státem hrazené pojištěnce. Tedy nikoli zlepšením hospodaření VZP, ale vnějšími faktory, které snížily velice nepříznivý stav závazků po lhůtě splatnosti na konci roku 2003. Musím připomenout, že současný nepříznivý ekonomický stav, resp. stav konce roku 2003, nenastal za současného vedení VZP poprvé. V roce 2000 dosahovaly závazky po lhůtě splatnosti objem více než 4 mld. Kč a intervencí státu odkupem části pohledávek se tento propad podařilo v roce 2001 eliminovat, nicméně na konci roku 2002 měla VZP opět propad, a to ve výši více než 2,5 mld. Kč. Z uvedeného je patrné, že v poměrně krátkém časovém horizontu dochází k opakovanému deficitnímu ekonomickému stavu VZP s prohlubujícím se nepříznivým dopadem na systém poskytování zdravotní péče. Ani dvě výrazné finanční intervence státu ve velmi krátkém časovém úseku nezabránily nepříznivému ekonomickému vývoji ve VZP.
Protože se snažím o objektivní posouzení celého problému, uvedu základní argumenty, které uvádí VZP sama k vysvětlení současného deficitního stavu, se svým vlastním komentářem. Jedná se o následující dva základní argumenty VZP. Za prvé, Ministerstvo zdravotnictví svou vyhláškou o úhradách donutilo VZP zaplatit více, než byly skutečné příjmy, a za druhé, současné přerozdělení příjmů je pro VZP nevýhodné vzhledem ke struktuře jejích pojištěnců. VZP požaduje stoprocentní přerozdělení.
***