(11.50 hodin)
(pokračuje Kubinyi)
K prvnímu důvodu týkajícímu se vyhlášky o úhradách uvádím následující. V segmentu lůžkové péče již sedmkrát v řadě nedošlo k dohodě mezi poskytovateli a plátci zdravotní péče. Protože zákon neumožňuje zvýšit hodnotu bodu vyhláškou, výše úhrad by byla v nedohodnutých v segmentu stejná jako v předchozím období. Pro lůžkovou péči by byla po 3,5 roku neměnná. K navýšení úhrad mohlo dojít pouze vyhláškou stanoveným způsobem, který by nezasahoval do hodnoty bodu. Proto Ministerstvo zdravotnictví při vydání vyhlášky o úhradách pro segment lůžkové péče od roku 2002 uplatnilo tzv. princip vyhláškou stanoveného koeficientu, který ukládá zdravotním pojišťovnám v případě vyššího výběru zdravotního pojištění navýšit zdravotnickým zařízením úhrady podle předem určeného mechanismu výpočtu.
Je nutné zdůraznit, že každá dosavadní vyhláška Ministerstva zdravotnictví o úhradách ve všech segmentech, v ambulanci i lůžkové sféře, vždy stanoví alespoň dva způsoby úhrad - paušál, výkony nebo DRG u lůžkové péče, a navíc dává možnost k individuálnímu smluvnímu ujednání mezi pojišťovnou a zdravotnickým zařízením. Ustanovení a podmínky uplatnění tohoto koeficientu pro jednotlivé pojišťovny vždy dávají možnost individuálního přístupu k hodnocení zdravotních pojišťoven v závislosti na jejich finanční bilanci a pojišťovny mohou požádat o úpravu koeficientu, který je vyhláškou stanoven na 0,7. Ministerstvo zdravotnictví prominulo VZP uplatnění tohoto koeficientu, tj. koeficient je nastaven na nula pro období druhého pololetí 2003. Vyhláška o úhradách tedy dává dostatečnou volnost pro vytvoření smluvních vztahů tak, aby finanční rovnováha byla zachována.
K otázce stoprocentního přerozdělení uvádím: Přínos navrženého stoprocentního přerozdělení pro VZP bude ročně asi dvě miliardy korun. Nárůst závazků po lhůtě splatnosti za rok 2003 by byl bez intervence státu prostřednictvím České konsolidační agentury zhruba 4,7 miliardy korun, což je více než předpokládaný efekt ze stoprocentního přerozdělení. Stoprocentní přerozdělení tedy neřeší finanční stabilitu VZP v plné míře a VZP musí přistoupit k dalším opatřením, a to zejména v oblasti smluvní politiky.
Z devíti zdravotních pojišťoven má sedm včetně VZP vyšší poměr státních pojištěnců - nad 50 % - než pojištěnců finančně aktivně činných. V současném modelu přerozdělení v oblasti příjmů v přepočtu na jednoho pojištěnce dosáhla tato pojišťovna v roce 2001 částku vyšší o 1 482 Kč v porovnání s průměrem dosaženým za činné zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Stejný vývoj tohoto ukazatele byl zaznamenán i v roce 2002, kdy VZP dosáhla na jednoho pojištěnce hodnoty 13 470 Kč. Přitom průměr za všechny zdravotní pojišťovny činil jenom 12 998 Kč a u zaměstnaneckých činil 11 987 Kč. Průměrný roční příjem z pojistného od přerozdělování na jednoho pojištěnce v roce 2003 meziročně vzrostl u VZP o 917 Kč, tj. o 6,8 %, a dosáhl nejvyšší absolutní hodnoty ze všech zdravotních pojišťoven ve výši 14 387 Kč. Oproti průměrnému příjmu v systému veřejného zdravotního pojištění vykazovala VZP vyšší příjem v roce 2003 o zhruba 3,270 miliardy korun. Přes to všechno je VZP jediná, která má závazky po lhůtě splatnosti.
V rámci shrnutí tohoto tématu lze konstatovat, že přes významnou finanční podporu, kterou VZP dostala od státu, a při nejvyšším průměrném příjmu na jednoho pojištěnce v posledních letech se jí nedaří zajistit dlouhodobější stabilitu v oblasti závazků vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti.
Dalším tématem mé zprávy, které považuji za stěžejní, je oblast legislativních předpisů a způsob jejich naplňování ze strany VZP. Nejdříve obecná informace.
Činnost VZP se řídí řadou legislativně právních předpisů přijatých pro oblast veřejného zdravotního pojištění. Jedná se zejména o zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších zákonů, o veřejném zdravotním pojištění, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Závazná pravidla pro hospodaření zdravotních pojišťoven, tedy i pro VZP, jsou dána vyhláškou Ministerstva finanční č. 227/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a od roku 2004 platí novela této vyhlášky č. 418/2003 Sb., tzv. fondová vyhláška, kterou se stanoví vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven a také limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven.
Bohužel musím se vším důrazem upozornit na to, že VZP legislativně právní předpisy opakovaně porušuje.
A nyní konkrétně.
Za prvé. Současnou situaci ve VZP, kdy se v posledních letech projevuje prohlubování bilanční nerovnováhy mezi příjmy a výdaji růstem závazků po lhůtě splatnosti vůči zdravotnickým zařízením, lze jednoznačně hodnotit jako nedodržování odst. 1 § 6 zákona č. 551/1991 Sb., o VZP ČR, kde je uvedeno, že rozpočet VZP je sestaven tak, aby výdaje nepřevýšily příjmy v příslušném rozpočtovém roce. Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zúčtovává v roční závěrce vůči rezervnímu fondu. Konec citace.
Vzhledem k nenaplnění rezervního fondu podle § 7 odst. 1 písm. a) nedochází k realizaci uvedené dikce zákona ani v předepsané minimální výši. Návrh zdravotně pojistného plánu VZP na rok 2004 předpokládá prohloubení nerovnováhy mezi příjmy a výdaji ve formě nárůstu závazků po lhůtě splatnosti z očekávané skutečnosti k 31. 12. 2003 ve výši 7,6 miliardy korun na 10,3 miliardy korun k 31. 12. 2004. Lze tedy konstatovat, že návrh zdravotně pojistného plánu nebyl sestaven vyrovnaně. Výdaje sice nepřevyšují příjmy, ale plánované závazky po lhůtě splatnosti rostou.
Za druhé. V souladu se zákonem č. 551/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle ustanovení § 8 je pojišťovna povinna vždy do 60 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví zprávu o svém hospodaření. V případě zjištění bilanční nerovnováhy je současně povinna předložit tomuto ministerstvu návrh na opatření. Přestože VZP již delší dobu upozorňuje na nedostatek finančních zdrojů na úhradu zdravotní péče a opakovaně žádá o předsunutou platbu, nebyly návrhy na opatření, tak jak určuje zákon, předloženy.
Za třetí. V předloženém návrhu zdravotně pojistného plánu VZP pro rok 2004 bylo zjištěno, že tato pojišťovna postupuje v rozporu s vyhláškou č. 418/2003 Sb., tj. s vyhláškou o fondech všeobecného zdravotního pojištění, a to v případě neoprávněného čerpání prostředků z provozního fondu na poskytnutí příspěvku na antikoncepci pro své pojištěnce jak v roce 2003, tak v roce 2004 ve výši 60 milionů korun.
Za čtvrté je to oblast uplatňování příslušných vyhlášek Ministerstva zdravotnictví o úhradách zdravotní péče, ale také dohod vzešlých v rámci dohadovacího řízení. Dále otázka užití fondu prevence k financování programu nad rámec preventivní péče. O těchto a některých dalších problémech vás budu podrobněji informovat v další části.
V rámci shrnutí tohoto tématu musím znovu zdůraznit, že VZP legislativně právní předpisy opakovaně porušuje.
V další části se budu zabývat otázkou organizace, struktury a řízení VZP. Změna administrativního uspořádání České republiky a z toho plynoucí změna úlohy VZP v systému veřejného zdravotního pojištění vyžaduje změnu v organizaci a systému řízení této největší zdravotní pojišťovny. Tyto nutné systémové změny v organizaci a způsobu řízení nebyly ze strany VZP do dnešního dne realizovány. VZP trpí nejen finanční nedostatečností, ale i nedostatečným a mnohdy chybným rozvinutím řídicích procesů, což se projevuje zejména nedostatečnou rychlostí a nízkou kvalitou rozhodování, nedostatečnou efektivitou práce a pracovního vytížení, organizací práce bez řádného kompetenčního vymezení, nedostatečnou koordinací na všech stupních řízení.
***