(17.20 hodin)
(pokračuje Krákora)
Jinak bych rád využil, že paní ředitelka Musílková je dnes přítomna. Když jsem zde přednášel výroční zprávu a účetní závěrku Všeobecné zdravotní pojišťovny v tomto roce za rok 2002, tak mi z toho samozřejmě vyplynuly některé nejasnosti, některé otázky, některé problémy a rád bych se dnes paní ředitelky Musílkové na tyto otázky zeptal, jestli by dovolila. Když by sněmovna potom schválila, mohla by odpovědět samozřejmě ústně, ale raději bych žádal odpověď písemnou.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, já vás tady přeruším. Podotýkám, že Poslanecká sněmovna schválila vystoupení, tedy ne jedno, ale vystoupení v Poslanecké sněmovně přítomné ředitelky Všeobecné zdravotní pojišťovny, čili pokud bude mít paní ředitelka zájem, samozřejmě jí udělím slovo na závěr. Proto jsme ji sem vlastně pozvali. A pokud se rozhodne vám odpovědět písemně, je to samozřejmě věcí její, protože ona volí tu formu odpovědi. Tolik na vysvětlenou podle zákona o jednacím řádu. Prosím, pokračujte.
Poslanec Jaroslav Krákora: Děkuji. Takže bod první. V letech 1997 až 2003 ztratila Všeobecná zdravotní pojišťovna cca 1 200 000 až 1 300 000 pojištěnců, to je asi kolem 15 %. Nyní má asi 6 milionů 800 tisíc pojištěnců. Trend prudkého úbytku pojištěnců se nepodařilo zastavit. Já se ptám paní ředitelky, co proti tomu Všeobecná zdravotní pojišťovna dělá, jaké prostředky využívá a zdali s nimi naloží eventuálně efektivně, aby tento prudký trend úbytku pojištěnců pozastavila. Bod jedna.
Bod dvě. Trend závazků po lhůtě splatnosti vůči lékařům, zdravotnickým zařízením se též nepodařilo zcela zastavit. Víme, že tam byla určitá taktika s předsunutou platbou se zásahem České konsolidační agentury. A zase se ptám Všeobecné zdravotní pojišťovny, resp. paní ředitelky, co se s tím bude dělat, jaký je plán do dalších let a jestli dojde k ozdravění nebo sanaci financování Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Za třetí - trend nárůstu zaměstnanců. Pojišťovna - tady mám čísla - měla 4921 zaměstnanců v celé České republice, nevím, jestli je to číslo správné, ale snad jo, a v roce 2003 měla 4977 zaměstnanců, to znamená nárůst zaměstnanců o 56, to je skoro 1 % při úbytku pojištěnců 15 %. Takže tady, vážení kolegové a kolegyně, vidíme jasně rozevřené nůžky mezi počtem zaměstnanců Všeobecné zdravotní pojišťovny a počtem pojištěnců. Je to jednoduché - když si nakreslíte graf, tak se vám protnou přesně v bodě dvě křivky, které tam máte, to znamená počet zaměstnanců a počet pojištěnců, v bodě 750. 750 by mohlo vypadat, že může být zaměstnanců Všeobecné zdravotní pojišťovny navíc. Já to nevím, ale prosil bych Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, její ekonomický odbor, o rozklad počtu zaměstnanců. Vím, že Všeobecná zdravotní pojišťovna zajišťuje i úkoly - teď to bude i Centrum mezistátních úhrad a Kapitační centrum, které pohltí dejme tomu 300 až 400 zaměstnanců, ale dalších 300 až 400 zaměstnanců z těch obyčejných křivek dvou tam bude asi navíc. Já to netvrdím, a proto bych prosil VZP o rozklad.
Co je Mořský koník? Mořský koník jako akce ozdravná, léčebná pro astmatiky, onemocnění kůže, polinotiky, psoriatiky - je tam ještě víc indikací dalších - je bezpochyby velice záslužná činnost. Já jako pediatr nikdy nebudu kritizovat to, že se to dělá, a to, jaký je tam potom efekt, když se dítě vrátí do České republiky. Ale mohu mít pochybnosti, jak se to dělá. A tam bych také prosil Všeobecnou zdravotní pojišťovnu o rozklad, jestli je nutné rozšiřovat indikace, když nám ubývá počet pojištěnců, jestli je nutné, aby jezdilo 6 až 7 tisíc dětí a nemohlo by jezdit jenom třeba 5 tisíc dětí, jestli není dobré zrušit první a poslední turnus, a tím bych neměl problémy s obsazením Mořského koníka. Jestli je nutné, aby se smlouva uzavírala na pět let, proč se neobnovuje třeba každým rokem.
Za další. Už zde byly zmiňovány jak panem ministrem, tak i jinými poslanci ozdravné pobyty. Já to nevím, jestli se dělají ozdravné pobyty v Chorvatsku, Švýcarsku, jestli se dělají pro mentálně postižené, onkologicky nemocné. Ale jestli tyto pobyty jsou realizovány, tak by mě zajímalo, kolikrát ročně, kolik lidí se toho zúčastní, jaký je doprovod těchto pacientů a v neposlední řadě, kolik to stojí a jestli si to můžeme dovolit při tomto způsobu hospodaření.
Posledním bodem je časopis Pohoda.. Zase - v tisku se objevilo, že stojí 110 až 120 milionů korun. Renomovaní odborníci, a měli jsme možnost s nimi hovořit, tvrdí, že časopis ve stejném nákladu, v trošku horší kvalitě by se dal pořídit za 50 až 60 milionů korun a že tak by se daly samozřejmě prostředky ušetřit. Já zase samozřejmě to nevím, ale ptám se vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny, jestli by tam nešlo uspořit. Protože jeden názor mám určitě a ten mi nikdo nemůže vzít - že jestliže budu chtít po někom peníze, peníze do rozpočtu, tak také se budu muset zabývat tím, jestli ta instituce předložila nějaký plán vnitřních úspor. A jestliže tomu tak není, tak bych si to vždycky rozmyslel, jestli ty peníze poskytnu, nebo ne.
Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Krákorovi, a ještě než dám slovo paní poslankyni Aleně Páralové, upozorním vás všechny na to, že projednáváme Informaci ministra zdravotnictví o jeho záměrech v resortu a o stavu systému veřejného zdravotního pojištění. Nebráním tomu, abyste pokládali otázky paní ředitelce Všeobecné zdravotní pojišťovny, ale tento bod neprojednáváme. Takové otázky jsou samozřejmě předmětem bodu například zdravotně pojistný plán VZP nebo jiný bod, který může sněmovna zajistit. Pokud jde o otázky a odpovědi, resp. právo interpelace, jednací řád je tady nedokonalý a odkazuje na ústavu, která upravuje právo interpelace nejen vůči vládě, ministrům, předsedovi vlády, ale i vůči vedoucím úřadů státní správy - tak přesně - vedoucím úřadů státní správy. To samozřejmě Všeobecná zdravotní pojišťovna není. Dotazy na VZP se řídí zákonem o Všeobecné zdravotní pojišťovně. Tolik tedy, pokud budete chtít mít nějakou otázku, abyste postupovali přesně v souladu s jednacím řádem.
Nyní žádám paní kolegyni Alenu Páralovou, aby se ujala slova. Připraví se pan poslanec Janeček. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Zpráva předložená ministrem zdravotnictví obsahuje rozporuplná tvrzení. Je velmi jednostranná, protože nepostihuje některá závažná fakta, která mají zásadní vliv na stav našeho zdravotnictví. Zajímalo by mě, zda si pan ministr uvědomuje, jak velký podíl na stavu deficitního hospodaření jak zdravotních pojišťoven, tak zdravotnických zařízení má zejména sám stát. Stát, který činil rozhodnutí v takzvaném veřejném zájmu. Jedná se například o růst mezd ve zdravotnictví, o nastavení úhrad zdravotní péče vyhláškami, o zařazování nových léků a stanovování výše úhrad ze zdravotního pojištění. Ví pan ministr, jaké náklady vznikly změnou zákoníku práce, k nimž došlo v minulém volebním období? Vyčíslil někdo dopady zákonů schválených v době Zemanovy a Špidlovy vlády?
Tyto základní klíčové informace materiál samozřejmě neuvádí. A mě by zajímalo, zda jsou panu ministrovi známy a zda by je zde mohl uvést. Ví pan ministr o tom, že změna vyhlášky, kterou se vydává seznam výkonů s bodovými hodnotami bez dohody mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, či zařazení tzv. valorizační doložky do této vyhlášky znamená navyšování režijních nákladů?
***