(17.30 hodin)
(pokračuje Páralová)
A znamená, že se toto započítá do ceny zdravotnických výkonů dvakrát? Ví pan ministr, že vyhlášky o úhradách pro nemocnice zakládaly větší dynamiku výdajů, než by odpovídalo příjmům? Ví pan ministr, že investiční politika ministerstva v posledních letech rozšířila nabídku zdravotní péče, a tím i výdaje?
Zcela ve zprávě chybí informace o překračování zmocnění ministerstva při vydávání podzákonných norem, čímž se ministerstvo nad rámec zmocnění zákonného vměšuje do dohodovacího řízení podle zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se zejména o vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, které byly vydány na základě § 17 zákona 48/1997 Sb., v platném znění; konkrétně například jde o vyhlášku 532/2002 Sb., kterou se stanoví úhrady na první pololetí 2003, a vyhlášku 101/2002 Sb., která novelizovala vyhlášku 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami.
Materiál jednoznačně hovoří o tom, že bez vlivu České konsolidační agentury byl rok 2003 deficitní, příjmy 7 %, výdaje 7,5 %, a to prosím chybí započtení nákladů na správu systému.
Materiál hovoří o připravované koncepci ministra, kterou nám má předložit v září 2004, a přitom nám pan ministr předložil do sněmovny novelu zákona číslo 48/1997 Sb., tisk 648, která zásadně mění parametry veřejného zdravotního pojištění, bez jasně prodiskutovaného cíle.
Ministr se navíc dle mého názoru dopouští ve svém materiálu nerespektování samosprávného veřejného zdravotního pojištění a přímo se vměšuje do pravomoci správní rady VZP, a nezmiňuje se o tom, jakou roli sehrávají ve správních radách zástupci Ministerstva zdravotnictví. Materiál srovnává VZP a zaměstnanecké zdravotní pojišťovny z pohledu bilance jejich hospodaření a nezmiňuje se o mnohem tvrdších podmínkách postavení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven proti VZP. Protože zaměstnanecké zdravotní pojišťovny v případě nenaplnění rezervního fondu a plateb po lhůtě splatnosti jsou pod kuratelou nucené správy. Zde může dojít i ke zpochybnění všech občanů, kteří jsou registrováni u těchto zdravotních pojišťoven.
Materiál na jedné straně popisuje potřebnost vyhlášek Ministerstva zdravotnictví k financování a napadá VZP za jejich nedodržování. Na druhé straně vyčítá VZP, že nemá regionální a místní přístup ke smluvní politice. Přitom vím, že všechny pojišťovny, včetně VZP, opakovaně upozorňují na to, že právě svazování smluvní politiky vyhláškami vylučuje zohledňování regionálního pohledu.
Dle mého názoru má materiál také úzký pohled na zdravotnictví přes lůžková zařízení, což pokládám za krajně neobjektivní, a to jak analyticky, tak opatřeními.
Sněmovna není tak neznalá a naivní, aby nepoznala, že jsou jí nabízeny zástupné problémy, jako například náklady na ozdravné pobyty. Mimo jiné je nutné zdůraznit, že jsou zdravotní efekty těchto pobytů pravidelně vyhodnocovány. Způsob vyjádření pana ministra o onkologických a mentálně postižených pacientech je asociální. Ostatně pan ministr byl vybrán asociálním premiérem do asociální vlády.
Další zástupný problém - náklady na časopis. Kdo jiný než zdravotní pojišťovny má řádně informovat občany o zdravém životním stylu, o Evropské unii, o podmínkách veřejného zdravotního pojištění atd.? Je to úloha zdravotních pojišťoven ze zákona.
Kolegyně a kolegové, problémy projednávané ve sněmovně jsou velmi složité. I tento problém zdravotnictví je velmi složitý. Velmi složitě se sdělují veřejnosti v celé šíři. Proto se politici uchylují ke zkratkám a bonmotům i přirovnáním. I já se v tomto případě pokusím o jedno takové přirovnání či bonmot.
Pan ministr Kubinyi je svými prohlášeními mimo realitu a pokládám za nezodpovědné, že v takovém případě přijal funkci tak zodpovědnou, jako je funkce ministra zdravotnictví. Pokud bych se měla dopustit přirovnání, pak si myslím, že pan ministr Kubinyi na Ministerstvu zdravotnictví je jako Alenka v říši divů.
Děkuji vám za pozornost. (Poslanci ODS tleskají.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. Slova se ujme pan poslanec Josef Janeček. Připraví se pan poslanec Oldřich Němec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, musím říci, že jsem jeden z těch poslanců, který se velmi podivoval tomu, když pan ministr navrhl zařazení tohoto bodu, protože jsem se obával, že ztratíme velmi a velmi mnoho času, aniž bychom něco vyřešili. Obávám se, že na má slova došlo a že je to nikoliv poprvé a rozhodně ne naposled, co takto sněmovna bude postupovat. Nicméně zajímavé na tom je a výjimečné je to v tom, že normálně se stává, že ministři jsou vystaveni této konfrontaci na nátlak sněmovny. Tentokrát to bylo na žádost pana ministra. A to, co mě na té diskusi nejvíce zaráží, je, že je to opět spíše konfrontace než hledání nějakých řešení. Je to povídání si o drobných, a nikoliv o zásadních číslech, chytání se za slovíčka, a nikoliv diskuse o tom nejpodstatnějším.
Skutečně - pokud jsem sledoval tu diskusi, tak slovo pacient a garance dostupnosti zdravotní péče, kontrola kvality zdravotní péče byla slovní spojení, která se zde téměř nevyskytovala. To, o čem jsme se bavili, bylo, zda je potlačena, či není potlačena některá zájmová skupina a kdo komu křivdil. Je to tradiční obraz našeho zdravotnictví.
Do našeho zdravotnictví, pokud se nemýlím, by v tomto roce mělo natéci přibližně 180 miliard Kč. Když zdravotnický systém začínal, někdy v roce 1990, tak to bylo přibližně 30 miliard Kč. Ty peníze stále a stále narůstají a pravidelně se opakují ony takzvané krize. Zajímavé na tom je, že tady existují takzvané měkké hranice, to znamená, že manažeři ve zdravotnictví velmi dobře vědí, respektive ti šikovní velmi dobře vědí, že když to takzvaně přepísknou, tak to někdo zaplatí. A vždycky to tak platilo, platí, a pokud jsem dobře poslouchal, tak i platit bude. Takže já potom vyjedu do zemí českých a vidím, že jsou naivkové, kteří se snaží striktně zajistit, aby se jejich nemocnice nepropadla do červených čísel, takže mají rozpočet vyrovnaný, střechy děravé, omítky opadají, a vykazují se jako kvalitní a úspěšní hospodáři - leč málokdo se chce v takové nemocnici léčit.
***