Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(11.30 hodin)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 337 z přítomných 184 poslanců pro 173, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Poslanec Jiří Hanuš: Tímto se stává nehlasovatelným bod A2 a budeme hlasovat o posledním pozměňovacím návrhu, bod A1. (Zpravodaj doporučuje, ministr souhlasí.)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 338 z přítomných 184 poslanců pro návrh 173, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Poslanec Jiří Hanuš: Nyní bychom mohli hlasovat o návrhu jako o celku.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 555, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 339 z přítomných 187 poslanců pro 94, proti 82. Návrh byl přijat.

Vidím, že zřejmě dojde ke kontrole výsledku hlasování, takže před konečným vyhlášením chvilku počkáme.

Zřejmě je hlasování v pořádku. Není tomu tak? Hlasování je v pořádku.

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodajovi a končím projednávání bodu 100.

Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je bod 103, kterým je

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal navrhovatel pan poslanec Ladislav Skopal a zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Jaroslav Plachý. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 416/5.

Otevírám rozpravu, do které vidím přihlášeného pana zpravodaje.

Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych načetl jednu legislativně technickou opravu. Týká se části C bodu 3, ve kterém se odkaz na poznámku pod čarou číslo 5A mění na odkaz na poznámku pod čarou číslo 3A. Poznámka pod čarou 5 A se vypouští. Důvodem je skutečnost, že -

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Kolegyně a kolegové - pane poslanče, vám se omlouvám, ale dovolila jsem si vás přerušit, a to jenom proto, že se domnívám, že v této sněmovně je velmi vysoká hladina hluku a že přece jenom při přednášení legislativně technických oprav a připomínek ve třetím čtení je nutno, abychom se vzájemně poslouchali a abychom se slyšeli. Prosím, pokračujte, a kolegy a kolegyně prosím, aby se ztišili.

Poslanec Jaroslav Plachý: Důvodem je skutečnost, že nově zaváděná poznámka pod čarou číslo 5A je totožná s již existující poznámkou pod čarou číslo 3A. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Jako další se hlásí do rozpravy pan poslanec Miloslav Kučera.

Poslanec Miloslav Kučera: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, rád bych se v rámci rozpravy ve třetím čtení zdržel u tohoto bodu, protože si myslím, že v dobré snaze zde předkladatelé vytvořili jakousi past na naše prvovýrobce v zemědělství.

Předkladatelé přistoupili s tou znalostí, že naši prvovýrobci jsou obchodními řetězci de facto okrádáni, že jim obchodní řetězce nedávají správnou cenu a v kulturní době splatnosti. Chtěli by prvovýrobcům pomoci, a to takovými legislativními úpravami, aby se zemědělci mohli domlouvat na cenách s veškerými souvisejícími náležitostmi. Já jsem ale přesvědčen, a to velice bytostně, že důsledky většiny opatření, která máte před sebou na stole, v praxi povedou k tomu, že naši zemědělci budou ještě výrazně zeslabeni, a proto bych vás chtěl upozornit v této rozpravě na rizika, která jednotlivé body úprav obnášejí.

Zastavil bych se nejprve u organizace, které se tady běžně říká odbytové družstvo. Myslím si, aby naše odbytová družstva nebo organizace, které se o odbyt zemědělských komodit dokáží postarat, tak musí splňovat to, co splňují obdobné organizace v Evropské unii. To znamená, že nejenom si dokáží vyjednat cenu, jednotkovou cenu za jednotkové množství, ale samozřejmě také i dobu splatnosti, a to všechno ve standardizované kvalitě. Teprve tyto tři prvky dohromady tvoří součást kupní a prodejní ceny. Ale nejenom to. Odbytové družstvo také musí umět rozdělovat tyto tržby spravedlivě svým členům právě v závislosti na standardizované kvalitě. To nedokážeme žádným legislativním opatřením. A to nejdůležitější, co k tomu patří, aby odbytové družstvo skutečně bylo odbytovým družstvem funkčním, plnohodnotným, je, že musí také umět rozdělovat případné ztráty z obchodní činnosti, ať už z nevymáhatelných pohledávek, nebo ze špatných obchodů, anebo z rizikových obchodů. Pokud tyto všechny čtyři věci odbytová organizace nebude umět v praxi naplňovat, není obchodní organizací evropského typu, nenaplňuje tržní pořádky tak, jak nás k tomu vyzývá Evropská unie, a je jenom jakýmsi pseudoodbytovým družstvem či organizací.

Je již více než deset let staré doporučení Evropské unie, jak by naše odbytové organizace měly svojí velikostí vypadat. U těch nejsilnějších komodit, běžných komodit, jako je mléko, maso, obilí, nám Evropská unie doporučuje jedno, maximálně dvě odbytová družstva v rámci celé České republiky a u menších komodit, ať už je to ovoce nebo zelenina nebo jim podobné, tak ani jedno. To "ani jedno" vysvětlím. Doporučovala nám Evropská unie jedno pro celé území České republiky a Rakouska dohromady. Pak by to teprve mohlo být silné odbytové družstvo nebo odbytová organizace, která by dokázala naplňovat všechna poslání k tržním pořádkům tak, jak je to v Evropě běžné.

Tento návrh, který je před vámi, uchovává naše zemědělce v malých odbytových seskupeních. Dává jim sice velikou výjimku z legislativy, ale v podstatě jim umožní jenom to, že se občas budou moci dohodnout na cenách, ale jenom na jedné záležitosti ceny, to znamená jakoby jednotkové ceně v korunách za množství, ale již ne za všechny náležitosti, které s tím souvisejí, a již vůbec nedokáží fungovat na trhu jako uskupení bránící zemědělské zájmy.

***