(10.50 hodin)
(pokračuje Turek)
A s tím souvisí druhá velice vážná otázka - tentokrát opět čerpám z tisku. Zajímalo by mě, jaký by měly dopad na tuto smlouvu případné ekonomické potíže firmy SAAB. Co se stane, jak má česká vláda, resp. jak počítá Ministerstvo obrany s tím, že se může skutečně firma SAAB v nejbližších letech, může - zopakuji: může - dostat do ekonomických potíží, jaký to bude mít dopad na celý kontrakt, který v tuto chvíli máme před sebou.
A úplně na závěr. Také už to tady v podstatě padlo. Cena kontraktu je skutečně poměrně vysoká, protože 12 letounů plus 2 stojí necelých 20 mld. korun. Počkám si na odpověď na otázku nárůstu ceny za pořízení zbraňových systémů a jejich integraci. Toto, když to všechno sečtu, klidně se může cena vyšplhat mnohem výše. Nechci tady příliš strašit Maďarskem, nicméně může nastat obdobná situace. Tam došlo k navýšení kontraktu v podstatě o dvojnásobek původně dojednaného. Vím, pan ministr na to reagoval - co si vyjednali Maďaři, to mají. Já jenom doufám, že jsme na tom o něco lépe než Maďaři v tuto chvíli při tom jednání. Proto chci znát konečnou cenu toho kontraktu, abych tady v podstatě mohl říci - udělali jsme vše pro to, aby náš daňový poplatník nezaplatil cenu, která ho může dovést zase do další katastrofální situace v případě, že nebudeme schopni naplnit některé věci, abychom nemuseli znovu do nějakých arbitráží.
Jenom bych znovu připomněl rakouskou cestu, pro změnu. Přestože je to neutrální země, pořizuje si letoun, který je vyráběn nadnárodní evropskou korporací, a tento letoun bude skutečně v Evropě dominovat. Již tady zaznělo, že se může v podstatě SAAB ocitnout na vedlejší koleji leteckého průmyslu v Evropě, kdežto bude převálcován tímto nadnárodním koncernem, který je složen ze zemí: Francie, Španělsko, Velká Británie a Německo, což si myslím, že je úžasná ekonomická síla v tuto chvíli. A Rakušané si pořizují tento evropský letoun, překlenovací období tady zmínil už kolega Titz, a cena tohoto kontraktu podle dostupných zdrojů je v podstatě po přepočtu na koruny 1,5 mld. korun za jedno letadlo, což je v podstatě cena srovnatelná našeho desetiletého pronájmu za jeden letoun JAS-39 Gripen C a D. Takže i k tomu bych prosil o zaujetí stanoviska - zda nebylo možné tuto variantu zvážit, poučit se v sousední zemi, která, ač je neutrální, nemůže si dovolit nastoupit neprobádanou cestu země, která využívá letoun, který zatím nikdy nebyl operačně a takticky nasazen ve vzdušných silách NATO.
Děkuji předem za přesné odpovědi.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Turkovi.
Oznamuji, že pan místopředseda Langer má náhradní kartu číslo 1, pan předseda Zaorálek náhradní kartu číslo 11.
Hovořit bude poslanec Karel Vymětal a po něm Jan Vidím.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych sdělit členům výboru pro obranu a bezpečnost, jak zde o tom mluvil kolega Turek, že ostatní poslanci žádný materiál neobdrželi, takže to má zřejmě jenom elitní skupina výboru pro obranu a bezpečnost. To jenom abychom věděli, co kdo máme k dispozici a z čeho můžeme tedy vycházet. To nevytýkám nikomu, prostě to je tak, abychom si nedělali nějaké iluze.
Dámy a pánové, smlouva je podepsána, takže já chápu, že diskuse o tom, jestli to je rozhodnutí dobré, nebo nesprávné, nebo správné, jsou sice na místě, ale nic nezmění na tom, že smlouva podepsána je.
Já v té souvislosti bych se chtěl zeptat pana ministra, protože také není tak daleko doba, kdy jsme projednávali novelu zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a vedli jsme debatu, jestli ano, či ne, tu novelu, jestli by mohl odpovědět, kolik tedy stála poradenská firma Ministerstvo obrany k tomu, aby mohlo Ministerstvo obrany za vládu, z pověření vlády, připravit a uzavřít tuto smlouvu, poněvadž to bylo tehdy předmětem sporu. Pan ministr říkal, že to sice jaksi nebude tak vysoké, aby se to vyrovnalo provizím, které se musí dávat specializovaným firmám. Já jsem nesdílel tento názor. Tvrdil jsem, že u některých kontraktů to může být samozřejmě stejné, tudíž nic nevyděláme, a někdy to může být i dražší. Já říkám, že jindy to zase může být levnější, takže se na tom něco vydělá. Ale tím jsme vlastně zajistili, že je možno podle zákona uzavírat tyto kontrakty vláda kontra vláda. Bych byl rád, kdyby pan ministr na to mohl odpovědět.
Jinak k samotnému kontraktu se nebudu vyjadřovat, nejsem vojenský odborník. Naopak, jsem nevoják, takže se samozřejmě k druhu kanonů a letovým vlastnostem letadel vyjadřovat nebudu, ani nemohu, ale přeci jenom z hlediska hospodářského a ekonomického si musíme být vědomi toho, že takovýmto kontraktem dáváme práci podnikům, které se podílejí na výrobě takovýchto letadel. A z toho vyplývá jakási kompenzace, která je obvyklá, kolega Turek tady už o tom mluvil - offsetové programy.
Myslím, že by bylo docela fér, aby pan ministr řekl, jakým způsobem jsou offsetové programy zapracovány ve smlouvě. To znamená, jejich objemy, jejich harmonogramy a obsah, jejich kontrolní systémy a jejich sankční agenda. My, co jsme starší poslanci, víme, jak se toto vyvíjelo kolem nákupu gripenů v roce 2000, jak jsme kolem toho dělaly velké konference, jak se to diskutovalo, jak se to propracovávalo, měli jsme všechno k dispozici. A je mi líto, že teď je kontrakt uzavřen, a k dispozici nemáme nic a nic o tom nevíme. Takže si myslím, že by bylo na místě, aby o tom sněmovna byla informována, aby to totiž nedopadlo tak, že když ptáčka lapají, tak mu pěkně zpívají; aby se povídalo ve sdělovacích prostředcích, že máme offsety, nikdo neví jaké, a ony se potom žádné realizovat nebudou, a pak se všichni budeme divit, že vlastně žádná kompenzace provedena nebyla. To si myslím, že by představitelé vlády měli na tuto otázku odpovědět.
Je mi docela líto, že když jsme v tom roce 2000 mluvili o nákupu gripenů, které nakonec schváleny nebyly, tak tehdy už se rozbíhaly a běžely některé offsetové programy. Je mi docela líto, že tyto programy po výsledku jednání Poslanecké sněmovny byly ale z hodiny na hodinu zastaveny - mnohé. Například výstavba haly pro opravdu letadel Boeing v Ostravě-Mošnově, kde už jsme měli k dispozici projekty, už jsme měli k dispozici modely, jak ta hala bude vypadat, už se uzavíraly kontrakty na dodávky železa a ocelových konstrukcí. To bylo neuvěřitelné - prostě realizace na spadnutí, málem jsme stříhali pásku už v té době, a když to dopadlo, jak to dopadlo, tak od té doby je ticho, nikdo nic nestaví, nikdo se o to nezajímá, všechna jednání byla přerušena. A já si myslím, že to je škoda, protože ta hala kdyby dneska stála, tak gripeny by měly už jakousi namazanou cestu, že mají trvalý zájem o to, se etablovat na českém trhu svými letadly.
Já za této situace k tomu důvěru příliš nemám, ani k těm offsetovým programům důvěru nemám. A obávám se toho, aby když budeme informováni představiteli vlády, abychom se nedozvěděli, že vlastně se spočte všechno to, co ze zemí, které vyrábějí gripen, už tady je v České republice jaksi uděláno, že vlastně z té hodnoty kontraktu offsetové programy už jsou naplněny před uzavřením kontraktu na 95 procent. To samozřejmě by bylo špatně, protože takovým kontraktem nic neřešíme, a naopak ubližujeme hospodářství a ekonomice České republiky.
Děkuji v tuto chvíli za pozornost a očekávám, že na všechny tyto otázky, které samozřejmě zajímají ekonomiku České republiky, bude zaujato stanovisko.
***