(14.50 hodin)
(pokračuje Gross)
Samozřejmě musíme v této oblasti dostatečně dobře svoji politiku provázat i na další závazky a hodnoty, které Česká republika má a hájí.
Závěrem k oblasti působení v rámci Evropské unie kromě toho, co je uvedeno v programovém prohlášení, bych chtěl říci, že úlohou vlády je to, aby Česká republika nebyla v rámci Evropské unie pasivním hráčem, abychom se snažili maximálně využít těch možností a potenciálů, které máme, jak ve prospěch Evropské unie, tak ve prospěch České republiky. K tomu, abychom toto zvládli, je nutné učinit dvě základní věci. Za prvé je to vytvoření funkčních koordinačních mechanismů jak na úrovni státní administrativy, tak na úrovni Parlamentu a samosprávy, a za druhé je to oblast obsahová, kdy musíme být schopni se shodnout na tom, co vlastně v rámci Evropské unie chceme.
A tady chci jasně říci, že kromě zřetelného názoru, který jsem před chvílí vyjádřil, a názoru, který je obsažen v programovém prohlášení vlády, tak materiál, který se nazývá "Strategie působení vlády České republiky v rámci Evropské unie na léta 2005 až 2013", je materiálem, ke kterému se vláda bude chtít vrátit. Nepovažujeme ho za rigidní materiál a budeme v rámci této diskuse chtít debatovat o co možná nejširší shodě na našem působení v rámci evropských struktur v tomto střednědobém až dlouhodobém horizontu. Myslíme si, že tento materiál by měl být jakýmsi politickým kompasem pro přístup České republiky při zaujímání stanovisek k nejrůznějším otázkám, které v rámci evropské debaty budeme zažívat.
Druhá oblast, které bych se chtěl věnovat v té části, kterou považuji za průřezovou a která se zabývá zahraniční politikou, je jedno možná dílčí téma, ale podle mého názoru téma poměrně důležité, které by v tuto chvíli mělo být zmíněno. Je to oblast vztahů Evropské unie a Spojených států amerických. Jestli se v rámci debat kolem Evropské unie často hovoří o národních zájmech, tak podle mého názoru je základním národním zájmem České republiky a občanů České republiky nevytvářet zbytečné bariéry mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými.
Zde je to často nejtypičtější - a možná se to příliš mediálně zjednodušuje - v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Já bych tady chtěl jasně říci, že podle mého názoru společný postup Evropské unie a Spojených států amerických v této oblasti je vítězstvím našich hodnot, a měli bychom k tomu takto přistupovat při tvorbě své politiky jak v rámci Evropské unie, tak v rámci Severoatlantické aliance, i v rámci naší samostatné diplomacie.
Druhá nebo třetí oblast z těch průřezových, které bych se chtěl věnovat v rámci uvedení programového prohlášení vlády, je oblast národohospodářské strategie. Tady vláda České republiky vychází z toho, že hospodářský růst je hlavním nástrojem pro zvyšování životní úrovně. Naše hospodářská strategie v této oblasti vychází ze tří základních principů: za prvé je to princip udržitelnosti veřejných financí, chcete-li snižování schodku veřejných financí; za druhé je to oblast efektivní podpory hospodářského růstu; za třetí je to oblast zajištění a udržení sociální soudržnosti. Nepochybně to není v pořadí, protože každý z těch prvků se do jisté míry vzájemně podmiňuje.
Metody těchto cílů, které chceme zvládnout a dosáhnout, jsou poměrně podrobně popsány v programovém prohlášení vlády. Nicméně v programovém prohlášení vlády jsou samozřejmě popsány rozsahem, který tento dokument umožňuje. Asi bych v tuto chvíli měl upozornit na to, že daleko podrobněji bude tato oblast rozpracována v materiálu, který se bude nazývat "Komplexní hospodářská strategie České republiky", který bude zpracován do konce tohoto roku.
Tento přístup, jak už jsem uvedl, především vychází z lisabonského procesu, z lisabonské strategie, a je v tuto chvíli možné se zmínit o tom, že hospodářský růst, který podle našeho názoru tvoří předpoklad pro zvládnutí řady priorit, které před námi jsou, chce vláda České republiky podporovat ve třech základních oblastech.
První se týká právního prostředí pro podnikání a odstraňování byrokracie. Vláda se jasně zavazuje ve svém programovém prohlášení k reformě úpadkového práva, zavazuje se k zrychlení zápisu do obchodních rejstříků a zavazuje se k řešení dalších závažných problémů podnikatelského prostředí. V tomto směru nepochybně budeme chtít využít zkušeností a názorů lidí, kteří se pohybují v podnikatelské sféře, a budeme s nimi chtít vést o této oblasti efektivní dialog, ze kterého vyplynou další návrhy na opatření, která budeme chtít realizovat. Také jasně deklarujeme, že budeme zavádět opatření ke snížení administrativní zátěže pro podnikatele a zjednodušení jejich komunikace se státními institucemi, státní správou, což je vyjádřeno v závazku, který se pracovně nazývá "jedno kontaktní místo pro podnikatele".
Druhá úroveň se týká efektivního řízení implementace všech vládních programů na podporu podnikání, protože vláda České republiky dlouhodobě, i v minulosti, podporuje různé projekty, různé investice, ať jde o oblast investičních pobídek, programu podpory malých a středních firem, nebo státní výdaje na podporu výzkumu a vývoje, nebo třeba budování průmyslových zón a řada dalších podpor, které máme. My se budeme snažit - a to bude jedním z těch tří pilířů, na kterých realizaci tohoto programu založíme - dosáhnout toho, aby tyto prostředky byly efektivně směrovány k podpoře investic do výrob a služeb s vysokou přidanou hodnotou, zvyšovat zapojení českých firem do mezinárodních sítí a podporovat tvorbu nových pracovních míst, zejména ve strukturálně postižených regionech.
Třetím pilířem, kterým chceme podpořit hospodářský růst, je oblast prorůstových výdajů státu. Zde máme na mysli nejen investice například do dopravní infrastruktury, ale také investice do školství, které musí odpovídat potřebám reálné ekonomiky, musí být v souladu s potřebami rozvoje národního hospodářství a boje s nezaměstnaností.
Pokud jde o oblast veřejných financí jako druhého předpokladu zvládání této strategie, tak zde bych chtěl jasně prohlásit, že vláda České republiky - jak je to uvedeno v programovém prohlášení vlády - se zavazuje k přijetí řady kroků, které pro jednotlivé roky jsou přesně stanoveny tak, aby Česká republika mohla nejpozději v roce 2010 vstoupit do Evropské měnové unie, tedy tak, aby v roce 2008 splňovala příslušná kritéria, které tento krok v roce 2010 umožní. Jsme si vědomi toho, že Česká republika je vázána konvergenčním programem, a jsme si také vědomi toho, že není možné překračovat to, co v tomto programu je uvedeno, pokud samozřejmě nedojde v nějakých detailech k dohodě s Evropskou komisí. Vláda k této problematice mimo tyto věci přistupuje i z toho pohledu, že veřejné finance je třeba vnímat jako celek. Tady je zapotřebí zajistit větší efektivitu celého systému vynakládání veřejných financí a není možné se na tuto oblast dívat pouze jako na oblast státního rozpočtu.
K tomu, aby tyto základní cíle byly realizovány a aby byly splněny, vláda ve svém programovém prohlášení navrhuje řadu opatření jak na příjmové, tak na výdajové straně státního rozpočtu. Já bych se tady zmínil pouze o několika, která považuji v tuto chvíli za důležité zmínit.
V oblasti příjmové politiky nebo v oblasti na příjmové straně státního rozpočtu nebo veřejných rozpočtů je to asi důležité v oblasti celkového daňového zatížení, kdy vláda jasně deklaruje snahu o stabilizaci složené daňové kvóty, dokončení harmonizace zdanění u spotřebních daní. Chceme předložit novelu zákona o dani z příjmů, která by kromě některých podpůrných věcí měla také pomoci zrychlení hospodářského růstu v oblasti zrychlení odepisování investic.
***