(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Hlásí se pan poslanec Vávra. (V sále je hluk.)
Poslanec Eduard Vávra: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych vás seznámit s odpovědí daňového poradce na otázku ohledně podnikání a registračních pokladen. Otázka zněla: Proč se podnikatelům nelíbí, že stát bojuje proti nekalé konkurenci zavedením registračních pokladen a kolkováním lihovin a zákazem prodeje na tržištích?
Jeho odpověď, protože samozřejmě podniká a nemůže dávat dlouhé výklady, je velmi stručná. Odpovídá: Zase jsou to opatření, která nadělají více škod než užitku. Povinná pokladna s fiskální pamětí stojí 50 000 Kč, což potěší jen výrobce těchto pokladen. Moje zkušenosti daňového poradce říkají, že než by trafikant nebo jiný drobný prodejce investoval tuto částku, raději zavře krám. Naopak chybějí podněty k investování a k rozvoji podnikání, podmínky se zhoršily. Například tím, že stát snížil hranici pro umoření ztráty z předchozích let ze sedmi na pět let. Nedivte se, že mnoho brněnských podnikatelů - on to je poradce z Brněnska - se už zaregistrovalo na Slovensku, kde mají mnohem lepší podmínky.
Myslím si, že tato odpověď je poměrně výstižná a ukazuje, kam - pokud budeme měnit zákony, tak jak je měníme, tzn. zvyšovat daňové kvóty, regulace zvyšovat, zvyšovat kontroly - dospějeme. Dospějeme k tomu, že ještě více podnikatelů se zaregistruje ve státech, kde mají lepší podmínky.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vávrovi. Hovořit bude pan poslanec Miloslav Kučera.
Poslanec Miloslav Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, o nešťastném záměru zavádět registrační pokladny a jeho dopadu na našem venkově bych zde asi mohl mluvit opravdu hodně dlouho. Ale myslím si, že všechno podstatné už řekli mí kolegové, především Michal Doktor a paní Němcová. To, s čím před vás předstupuji, je něco malinko jiného. Prosím o shovívavost. Chtěl bych před vás předstoupit s návrhem změny zákona o dani z příjmů.
V úterý Poslanecká sněmovna totiž zamítla novelu transformačního zákona, který kromě vyvlastňovacích nápadů - podle mne velmi škodlivých - obsahoval také jeden velmi užitečný prvek, na kterém panovala jakási shoda napříč celým politickým spektrem. A sice to byla taková novela zákona o dani z příjmů, která umožňovala, že povinná osoba, která uhradí majetkové podíly oprávněné osobě, by si mohla tuto částku uplatnit jako nákladovou položku. To znamená, že by nadále nemusela nejprve vytvořit čistý zisk, aby mohla oprávněným osobám majetkové podíly uhradit, ale šlo by to přímo z tržeb. Povinná osoba majetkové podíly nevlastní, pouze je jakýmsi způsobem spravuje. Ale když je chce vrátit, musí skutečně jako jakousi pokutu zaplatit nejdřív přibližně stejnou částku státu na daních. Logiku to nemá. Stejně tak jako to, že by se transformační podíly měly znovu zdaňovat, protože již jednou dříve vznikly jako majetek po zdanění.
Proto vás prosím, abyste ve své shovívavosti mě nechali načíst v podrobné rozpravě pozměňovací návrh, který tuto novelu malinkou navrhuje. Tento zákon, který zde projednáváme, si bohužel myslím, má velkou naději na to, že bude konečným způsobem schválen. A dotýká se zákona o dani z příjmů. Proto si myslím, že to, že se ho pokouším načíst zde při projednávání tohoto zákona, vedle rychlosti, jakou bychom ho mohli schválit, má i tu výhodu, že prakticky není od problematiky tohoto zákona příliš cizí.
Děkuji za shovívavost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Je posledním v rámci obecné rozpravy. Mám ale avizováno, že chce vystoupit pan ministr, takže se ho ptám - samozřejmě poté, co dohovoří s panem poslancem Vlčkem.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych říci, že skutečně toto téma registračních pokladen je ve zdech Poslanecké sněmovny zmiňováno tuším již počtvrté nebo popáté. V minulém funkčním období Poslanecké sněmovny byl zhruba dvakrát nebo třikrát na půdě Sněmovny projednáván ať už vládní, nebo poslanecký návrh, který měl zavést evidenci plateb v maloobchodě formou registračních pokladen, resp. pokladen s fiskální pamětí.
Nyní je tento návrh předkládán opětovně s tím rozdílem, že nyní již je v Poslanecké sněmovně, zdá se, vytvořeno prostředí pro to, aby takovýto návrh byl schválen. Rozumím proto odporu, který je kladen tomuto návrhu zákona. Není to nic nového. Byl kladen i v období let 1998 až 2002, kdy se tehdy ještě menšinová vláda sociální demokracie snažila opakovaně prosadit zavedení registračních pokladen.
Je to nástroj, který by měl přispět k tomu, aby se omezilo krácení tržeb v oblasti maloobchodu. Týká se to nejen maloobchodu, týká se to i pohostinství. Přirozeně pod pojem maloobchod lze vztáhnout i stánkový prodej a prodej na tržištích a tržnicích.
Pokud se podíváme na to, ve kterých zemích existují poměrně velká tržiště, pak zjistíme, že mezi tyto země nepatří Slovensko, kde nenajdeme tržiště, která známe u nás například v západních nebo severozápadních Čechách. Jedním z důvodů, proč na Slovensku tato tržiště takto rozvinuta nejsou, je skutečnost, že na Slovensku již několik let platí systém evidence plateb prostřednictvím registračních pokladen vybavených fiskální pamětí.
Ministerstvo financí jako předkladatel se skutečně domnívá, že zavedením tohoto systému evidence a kontroly dojde k narovnání podmínek mezi podnikateli, dojde k tomu, že se omezí možnosti pro inkaso tržeb, které následně nejsou vykazovány v rámci účetnictví, respektive následně v rámci příslušné daňové povinnosti. Výrazným způsobem se ztíží možnost krátit tržby. Současně s tímto návrhem zákona je zaváděna povinnost předat doklad o poskytnutí služby či o prodeji zboží v hodnotě vyšší než 50 korun. Limit 50 korun byl zvolen proto, aby provoz registračních pokladen nebránil rychlému prodeji bagatelních položek. Týká se to rovněž i obsluhy pokladen v prodejnách například potravinářského zboží, například již zmíněné zmrzliny, která zde byla zmiňována, kde hygienické předpisy dost dobře neumožňují současně prodej a současně obsluhu registrační pokladny formou markování. Čili byl zvolen záměrně limit 50 korun pro poskytnutí služby či prodej zboží, tak aby to nebránilo běžnému životu a nepoškozovalo to fungování prodeje a vazby mezi prodávajícím a kupujícím, resp. poskytovatelem služby a tím, kdo si nechává službu poskytovat.
Náklady, které zde byly zmiňovány, budou přirozeně různé podle toho, zda ten, kdo bude zavádět registrační pokladnu, již má zaveden pokladní systém včetně příslušného čtecího zařízení, nebo zda tento pokladní systém komplexně zavedený ještě nemá. Nelze proto hovořit o částce, která bude stejná pro všechny, ale různé typy obchodníků a prodejců budou mít náklady v různé velikosti. Nejvíce se toto opatření dotkne těch obchodníků, kteří jsou vybaveni starými typy pokladen, které neumožňují alfanumerickou identifikaci zboží či služby, popřípadě těch obchodníků, kteří nejsou vůbec vybaveni podobnými zařízeními. To se týká zejména těch, kteří prodávají na velkých tržištích.
Pokud jde o dopady na veřejné rozpočty, budou ty dopady nižší z hlediska inkasa daní v počátečním období, kdy určitá část obchodníků využije té možnosti jednorázově odepsat hodnotu pokladního systému do výše 40 000 korun.
***