(10.00 hodin)
(pokračuje Rujbrová)
Na druhé straně výrazné pozitivum spatřuji v zakotvení oprávnění ochránce navrhnout nejvyššímu státnímu zástupci podání žaloby ve veřejném zájmu.
Dovolte perličku na závěr. Poslanecká sněmovna už v podstatě tomuto vládnímu návrhu zelenou dala, a to při projednávání státního rozpočtu, kde na rozšířené pravomoci veřejného ochránce práv jsme již potřebné prostředky schválili, a to přesto, že - jak se zdá - jeho účinnost je reálná až od 1. ledna příštího roku.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Jako další vystoupí pan poslanec Hrnčíř. Další přihlášky do rozpravy nemám. Chce-li někdo vystoupit, ať se přihlásí.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vyslechli jsme zde předkladatelskou zprávu a diskusní příspěvky o tom, že je nám předložena vládní novela zákona o veřejném ochránci práv, ombudsmanovi. Pod touto novelou je podepsán ještě tehdejší premiér Špidla a je v něm čitelný rukopis tehdejšího místopředsedy vlády pro výzkum, vývoj, lidská práva a lidské zdroje.
Ombudsman byl zřízen zákonem z roku 1999 k ochraně osob před jednáním úřadů, které by mohly potlačovat jejich práva a osobní svobodu. Bylo zde řečeno, že vládní návrh podstatným způsobem rozšiřuje pravomoci ombudsmana. Dosud zaběhnutá praxe prošetřování stížností občanů má tak být touto novelou rozšířena o provádění tzv. systematických návštěv míst, kde mohou být osoby na svých právech omezovány. Důvodová zpráva tvrdí, že v resortech Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti neexistují dostatečné kontrolní mechanismy, a proto musí ombudsman prošetřovat dodržování práv rozmanitými návštěvami např. v policejních celách, vězeních, dokonce by měl veřejný ochránce práv šetřit průtahy a nevhodné chování státních zástupců. Že by opravdu ministr vnitra a ministr spravedlnosti neměli dostatek prostředků a pravomocí provádět tento dozor sami? Proč se chtějí zbavovat své zodpovědnosti a svěřovat tento důležitý úkol jiné instituci, a to veřejnému ochránci práv?
Preventivní kontroly by se podle vlády měly dále vykonávat i v nestátních zařízeních typu domov důchodců, dům s pečovatelskou službou, léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnic, a to i v těch případech, kdy je zřizovatelem stát nebo obec, nebo dokonce i soukromá osoba.
Vládní návrh novely počítá i se zproštěním mlčenlivosti pracovníků institucí, které jsou uloženy zákonem nebo smlouvou. Ombudsman bude poskytovat informace takovým subjektům nebo osobám, jako jsou berní úředníci finančních úřadů, tak jak to dosud činí pouze specializovaným složkám policie při vyšetřování kriminálních činů. Dalšími informátory pro ombudsmana budou i pracovníci pojišťoven, zdravotních pojišťoven či Komise pro cenné papíry. Ombudsman bude moci na rozdíl od rodinných příslušníků nahlížet i do zdravotnické dokumentace pacientů. Toto rozšíření činnosti veřejného ochránce práv by si podle důvodové zprávy mělo vyžádat navýšení počtu pracovníků o patnáct nových pracovních míst. Pokud si ale někdo dal tu práci a prostudoval si ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu, jak tady o něm hovořila paní poslankyně Rujbrová, kapitolu 309, Kancelář veřejného ochránce práv, zjistil, že tam se počítá se zvýšením limitu pracovníků o dvacet. To je docela zajímavý nesoulad na to, že byl dokonce touto Sněmovnou schválen.
Vládní návrh podle mého názoru povyšuje veřejného ochránce práv na jakéhosi dozorového prokurátora. Jeho kontrolní kompetence by neúměrně narostly, stejně jako neúměrně narostou nároky na státní rozpočet. Lze předpokládat, že požadovaný nárůst nebude zdaleka konečný a další můžeme postupem času ještě očekávat.
Z toho všeho mi vyplývají tři důležité otázky, které bych rád vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, položil členům vlády, byť jsou někteří nepřítomni.
Vážený pane předsedo Grossi, opravdu souhlasíte s návrhem zákona, pod kterým je sice podepsán ještě Špidla, ale jde o návrh, který jde proti usnesení vlády o každoročním snižování počtu pracovníků o 2 %?
Vážený pane ministře Sobotko, opravdu souhlasíte s návrhem zákona, který přináší další nároky na státní rozpočet a zvyšuje mandatorní výdaje již tak dost deficitního státního rozpočtu?
Vážený pane ministře Němče, opravdu souhlasíte s navrženou kompetencí ombudsmana při dohledu v rámci správy státních zastupitelství?
Dokážete mi odpovědět na stanovené otázky, které jsou důležité i pro naše občany?
Dámy a pánové, na tyto odpovědi jsem velmi zvědav, ale přesto si dovolím pokračovat dál ve svých závěrech.
Navržené kompetence jsou sporné. Jejich potřebnost je více než diskutabilní. Pokud přesto vláda cítí potřebu zvýšit míru dozoru nad dodržováním lidských práv v oblastech, jako je vězeňství, sociální a zdravotní ústavy, tak proč nezvolila řešení v jednotlivých resortech? Proč nejsou hledány rezervy uvnitř orgánů, aniž by se zvyšovaly nároky na pracovníky a finance? Jestli budeme každý problém ve společnosti řešit novou institucí, novými úředníky, kam se časem dostaneme?
Dámy a pánové, dovolím si apelovat na vás, poslance, kteří jste fungovali v obecních či krajských samosprávách. Myslíte si, že pokud by se vyskytla nějaká nesrovnalost v práci personálu domova důchodců, léčeben či domů s pečovatelskou službou vůči jejich chovancům, tak ji objeví a vyřeší úředník z Kanceláře veřejného ochránce práv z Brna? Jsem přesvědčen že ne. Tady přece svoji roli mnohem lépe sehraje rodina, příbuzní, známí takového člověka, a když ne, tak místní orgány, členové zastupitelstva, sociální komise v místě, kde toho člověka znají. Tyto pojistky jsou podle mého názoru mnohem účinnější.
Pokud má však vláda peníze nazbyt a hodlá zlepšit podmínky pro občany v těchto zařízeních, tak mám lepší náměty. Víte, kolik vydělává pečovatelka v domově důchodců podle nařízení vlády? Víte, kolik milionů korun chybí zřizovatelům těchto ústavů na zlepšení stavebního stavu objektů nebo bezbariérové úpravy? To by podle mého názoru byly mnohem efektivněji vyložené peníze než přijetí nových kontrolorů.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a předkládám návrh na zamítnutí této vládní novely zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Hrnčířovi. O slovo se přihlásil veřejný ochránce práv pan Otakar Motejl, takže mu uděluji slovo.
Veřejný ochránce práv Otakar Motejl: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si použít svého oprávnění daného mi zákonem o veřejném ochránci práv, § 24 odstavec 3, a oslovit vás při této příležitosti, neboť materie, která je předmětem vládního nařízení, parlamentní tisk č. 751, se mé kanceláře, mé funkce bezprostředně týká. Předpokládám, že zejména pan poslanec Hrnčíř shrnul všechny možné výtky, které je možné na adresu tohoto parlamentního tisku přednést, a chtěl bych proto při této příležitosti na jeho výtky reagovat.
***