(17.50 hodin)
(pokračuje Buzková)
A já se přiznám, aniž bych chtěla jakýmkoliv způsobem kritizovat, že to nepovažuji za úplně šťastné, a byla bych velice ráda, kdyby se do budoucna podařilo alespoň určitým způsobem moderovat tuto problematiku mezi jednotlivými resorty.
Já se v tuto chvíli dívám, jestli jsem nezapomněla na některou ze zásadních připomínek, které zde byly. Ano. Ještě poslední důležitá připomínka, která zde byla, to je otázka rozdílu mezi ústavní a ochrannou výchovou. To je asi taková nejdiskutovanější a mediálně nejviditelnější problematika tohoto návrhu zákona.
Řada z vás v poslední době buď viděla v televizi, či četla ve sdělovacích prostředcích velkou kritiku toho, že často mládež, která by, pakliže by dosáhla plnoletosti, byla odsouzena k trestu odnětí svobody za některé trestné činy, je v ústavní výchově, může pravidelně docházet do školy, má pravidelné vycházky, pravidelné návštěvy. V tuto chvíli musím bohužel částečně kritizovat naše soudnictví, protože ne vždy a ne pravidelně je přesně rozlišováno po té úzké hranici, kde je ústavní a kde je ochranná výchova. Na druhou stranu, abych nekritizovala příliš, je pravda, že rozdíl mezi ústavní a ochrannou výchovou je vymezen velice nezřetelně v současném zákoně.
Vzhledem k tomu, že ústavní výchova má být de facto výchovným opatřením, zatímco ochranná výchova je de facto alternativou trestu odnětí svobody, je opravdu třeba, aby mezi těmito dvěma typy došlo k zásadnímu rozlišení. Protože zatímco v případě ústavní výchovy je třeba, aby docházelo především k psychologickému působení, aby děti měly možnost náhradních aktivit, aby se jakýmkoliv způsobem mohly vyžívat kulturně, sportovně a podobně, v případě výchovy ochranné už se přece jenom jedná o ochranu zbytku společnosti před problémovými jedinci, kteří - a já se přiznám, že se téměř zdráhám vyslovit tento výraz, ale skutečně může dojít k tomu, že dojde k určitým problémům v chování ke zbytku společnosti. To znamená, že zde musí přicházet jiný režim. Zde musí přicházet zvýšená výchova a bohužel s tím související určitá omezení.
Paní poslankyně, páni poslanci, žádám vás o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, paní ministryně. Prosím pana poslance Waltra Bartoše, aby zrekapituloval stručně to, co se odehrálo v rámci rozpravy v prvním čtení.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych se v závěrečném slově vyjádřil k několika poznámkám, také k tomu, co teď řekla paní ministryně.
Ta první se týkala otázky dětských domovů. Paní ministryně sdělila této Sněmovně, že dětské domovy Ministerstvo školství nemá v gesci. Je potřeba si vymezit, co to je, něco mít v gesci, a co to je, něco zřizovat. To jsou dva naprosto různé pojmy. Je pravda, že dětské domovy jsou zřizovány kraji, nicméně v gesci je má Ministerstvo školství, neboť hradí takzvané přímé výdaje, to znamená na platy pedagogů a zaměstnanců v dětských domovech, a samozřejmě také vydává metodické pokyny a podzákonné normy, které se této oblasti týkají. Pokud by totiž platila věta paní ministryně, že Ministerstvo školství nemá dětské domovy v gesci, tak se ptám, proč tam má tolik úředníků v čele s panem Pilařem, kteří se touto otázkou zabývají.
Otázka druhá. Paní ministryně řekla, že si přeje, aby byly děti vychovávány v rodinách. To si přejeme všichni, ale bohužel Ministerstvo školství pro to moc nedělá. Takže to je druhá otázka.
Třetí. Mě mrzí, že paní ministryně školství mi neodpověděla na mé otázky, které jsem jí kladl. To se týkalo zejména vymezení pojmů a také toho, zda rozhoduje ředitel, nebo soud. "Neodpověď" na otázky beru jako neznalost této problematiky a podle toho samozřejmě se také budu dále na výboru chovat.
To je všechno, co jsem chtěl říci.
Pane předsedající, vystoupilo celkem šest poslanců a poslankyň, nikdo nenavrhoval zamítnutí, pouze já jsem navrhoval prodloužit lhůtu o 20 dnů. Můžeme hlasovat o těchto návrzích.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane zpravodaji. Dámy a pánové, přistoupíme tedy k závěrečnému hlasování, respektive k závěrečným hlasováním. První hlasování bude hlasování o návrhu na přikázání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Já se táži, zdali je nějaký další návrh. Hlásí se pan poslanec Zeman? (Ne, už hlasuje.) Takže přistoupíme k hlasování.
Má pořadové číslo 222. Kdo souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko "ano". Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 149 poslanců, 120 bylo pro, 2 proti. Tento návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Bartoše na prodloužení lhůty pro projednání o 20 dnů. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku, ať stiskne tlačítko "ano". Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování (číslo 223) skončilo. Hlasovalo 150 poslanců, 113 pro, 3 proti. I tento návrh byl přijat.
Takže mi nezbývá, než konstatovat, že skončilo první čtení této vládní předlohy, poděkovat paní ministryni Petře Buzkové, panu zpravodaji Waltru Bartošovi.
Přistoupíme k projednání dalšího bodu, kterým je
33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
(zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 862/ - prvé čtení
Jsme v prvém čtení a z pověření vlády návrh uvede ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Máte slovo, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi uvést aspoň velmi stručně sněmovní tisk 862.
Cílem navrhované právní úpravy, která je svým rozsahem celkem nepatrná, je především upřesnění pojmů dovoz - dovozce, vývoz - vývozce, distributor, uvedení na trh a uvedení do oběhu u regulovaných látek a výrobků, které obsahují, v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Dále návrh zákona odstraňuje v některých případech nepřesnosti v označení orgánů krajů a obcí v souvislosti s vydáváním nařízení obce nebo kraje a současně převádí některé činnosti působnosti obce z přenesené do samostatné působnosti. Další navrhovaná změna souvisí s požadavkem na opatření ke kontrole a snižování znečišťujících látek u kategorie malých spalovacích zdrojů. Zejména tato kategorie zdrojů je z hlediska znečišťování ovzduší významná, a to pro svůj stále vysoký podíl na spalování tuhých paliv. Zbývající dílčí návrhy úprav mají spíše povahu legislativně technických návrhů a jsou předkládány na základě zkušeností získaných při praktickém uplatňování tohoto zákona v praxi.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní řeč. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Pavel Hrnčíř.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, platí už od 1. června 2002. Od té doby byl celkem třikrát novelizován. To znamená, že po dvou a půl letech zde máme již čtvrtou novelizaci, přičemž jen v minulém kalendářním roce 2004 byl tento zákon novelizován dvakrát. Dámy a pánové, to znamená, že v průběhu loňského roku, když jsme projednávali poslední novelizaci, již Ministerstvo životního prostředí připravovalo další novelizaci - tuto, kterou máme před sebou na stole. Tento podle mého názoru nepříliš úctyhodný počet novelizací nesvědčí o dobré kvalitě původního vládního návrhu zákona.
I tato novela, jak bylo řečeno panem ministrem, má spíše technický charakter a napravuje předchozí chyby. Obsahuje celkem 20 drobnějších novelizačních bodů.
***