(14.30 hodin)
(pokračuje Škromach)
Chci upozornit, že změna, kterou přijal výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, je podporována jak odborovými svazy, tak zástupci zaměstnavatelských svazů a Hospodářské komory. Věřím, že tato novela vnese do celé věci jasno. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji místopředsedovi vlády a ministru práce Škromachovi. Ptám se, jestli se chce k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodaj výboru sociálního pan poslanec Petr Tluchoř. Ano. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Tluchoř: Děkuji. Pane předsedo, vážení členové vlády, paní senátorko, vážení kolegové, vážené kolegyně, já jen chci říci, že v každém případě jako zpravodaj výboru pro sociální politiku a zdravotnictví důrazně a výrazně doporučuji přijmout tento zákon ve znění Senátu. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám rozpravu. V rozpravě jako první by se měla vyjádřit senátorka paní Daniela Filipiová.
Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi seznámit vás s novelou zákona, jak ji schválil Senát, který ji projednal jednak ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jednak ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který byl projednávanému návrhu zákona garančním výborem. V obou výborech byly po zpravodajských zprávách a po diskusi schváleny pozměňovací návrhy, které byly předloženy plénu Senátu, které znění zákona schválilo s pozměňovacími návrhy počtem hlasů 58 pro ze 66 přítomných.
K jednotlivým pozměňovacím návrhům.
K návrhu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. Pozměňovací návrhy týkající se přechodných ustanovení zákona o státní sociální podpoře a zákona o sociální potřebnosti dle názoru pléna Senátu jednoznačněji stanoví, za jakých podmínek se znovu posoudí výše dávek sociální podpory, resp. nároky podmíněné sociální potřebností, v souvislosti s navrhovanými změnami v úpravě zápočtu příjmů z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Senátní návrh v přechodných ustanoveních projednávaných zákonů jednoznačně stanoví, že k novému posouzení by mělo dojít v případě, kdy se navrhované změny budou týkat příjmů alespoň jedné z osob, k jejímž příjmům bylo přihlédnuto při rozhodování o dávce státní sociální podpory, resp. o nárocích podmíněných sociální potřebností. Návrh předložený Senátu tuto skutečnost jednoznačně nevyjadřoval, jelikož k novému posouzení požadoval prokázání, že se navrhované změny týkají příjmů oprávněné osoby z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a takových příjmů osob společně s ní posuzovaných.
K návrhu zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Senátní pozměňovací návrhy jsou pouze legislativně technickou úpravou, která nahrazuje obecný název textu "Komise" jednoznačným názvem "Evropská komise", což je legislativní zkratka zavedená v zákoně pro Komisi Evropských společenství, o niž se v daném případě jedná. Dále se pozměňovacím návrhem, který Senát přijal, reaguje na skutečnost, že v § 17 zákona o veřejných zakázkách bylo písmeno m) doplněno již při novele tohoto zákona přijaté v rámci návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, a zákon č. 40 o veřejných zakázkách.
K návrhu zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Vzhledem k zákonu o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti 1. října 2004 a vyvolal mezi podnikateli, živnostníky, a zejména v Hospodářské komoře bouřlivou diskusi na téma jeho aplikace v praxi, a to zejména v souvislosti se zněním § 13 a § 140, které zavazují a sankcionují zaměstnávání tzv. švarc-systémem, dospěl senátní garanční výbor pro zdravotnictví a sociální politiku i výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu k závěru, že zmíněná úprava by měla být v zákoně o zaměstnanosti zrušena. K této problematice lze uvést, že při projednávání návrhu zákona v Senátu byla největší část diskuse věnována právě této problematice, ačkoliv nebyla obsahem předloženého návrhu zákona. Diskusi, která byla v obou výborech i na plénu vedena k této problematice, lze charakterizovat tak, že v ní bylo některými senátory argumentováno ve prospěch dosavadní úpravy v zákoně o zaměstnanosti, většina senátorů však argumentovala jednoznačně proti této úpravě s požadavkem na její zrušení, a někteří senátoři měli výhrady proti dosavadní úpravě s tím, že v zákoně o zaměstnanosti by měly být jednoznačně stanoveny podmínky, které by vymezovaly zákaz tzv. švarc-systému, aby tato záležitost nebyla závislá v podstatě na volném výkladu, a pokud takové podmínky nelze jednoznačně vymezit, měla by být dosavadní úprava zrušena.
V průběhu rozpravy na plénu Senátu byla uvedena informace, že vláda současně připravila novelu § 13 zákona o zaměstnanosti. I přes tuto informaci se Senát většinově přiklonil k názoru na zrušení § 13 a souvisejících ustanovení zákona o zaměstnanosti, aby se předešlo jakýmkoliv výkladovým nejasnostem.
Jako garanční zpravodaj výboru, který navrhovanou novelu zákona předložil plénu Senátu, který jej výraznou většinou, jak již jsem řekla, 58 hlasů ze 66 přítomných, schválil, pouze 4 senátoři hlasovali proti tomuto návrhu, a jako zástupce Senátu při projednávání sněmovního tisku č. 806 zde v Poslanecké sněmovně vám musím doporučit schválit projednávaný návrh zákona ve znění přijatém v Senátě. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, paní senátorko. Probíhá rozprava. Ptám se v této chvíli, kdo se do rozpravy hlásí. Vidím paní poslankyni Páralovou. Prosím, máte slovo. Jako další se hlásí pan poslanec Vymětal.
Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, neživotná a nepřirozená zákonná omezení jsou obcházena. Zákaz uzavření smlouvy s živnostníkem k takovým nepřirozeným omezením patří. Není přece normální zakazovat lidem pracovat a uzavírat svobodně smlouvy. Někteří odborníci dokonce označují toto omezení za neústavní. Pokutu do výše 2 mil. Kč dostane firma, když některé práce svěří živnostníkovi na základě smlouvy. Absurdní je, že za zaměstnávání lidí načerno, které je v podstatě daňovým únikem, může být zaměstnavateli udělena stejná pokuta jako za poctivou a zdaněnou práci živnostníka vykonávanou na základě smlouvy.
Pokud schválíme verzi Senátu, to je, pokud povolíme, aby firma zajistila část běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti na základě smlouvy, kterou uzavře se živnostníkem, nestane se nic. Nezhroutí se sociální systém, jak se nás často snaží přesvědčit pan ministr Škromach a ostatní členové vlády.
Návodů, jak obejít § 13 zákona o zaměstnanosti, je celá řada. Tak například bude asi řada podnikatelů dodržovat literu zákona tak, že si živnostníci, budoucí partneři firmy, pořídí živnostenský list na jiný předmět činnosti než tato firma. Nakonec minulý týden zde četl Martin Říman rozhovor s pracovnicí z Ministerstva práce a sociálních věcí, a pokud firmy nebudou vědět, jak na to, přičinliví úředníci z Ministerstva práce a sociálních věcí jim poradí, tak jak jsme slyšeli. Firma a živnostník si mohou například vzájemně přefakturovat materiál, živnostníci budou pracovat svými nástroji. Mohou se také pojistit vypracováním smlouvy o dílo, předávacím protokolem, zárukami a sankcemi ve smlouvě a dalšími krycími papírovými triky.
***