(16.50 hodin)
(pokračuje Recman)
Myslím, že by bylo zajímavé znát alespoň průběžný účet - jaká částka se vynaložila do těchto okamžiků na konsolidaci a stabilizaci bankovního sektoru.
Z tohoto místa chci potvrdit, že Komunistická strana Čech a Moravy od roku 1990 neměla a nemá politickou zodpovědnost na vládní ani parlamentní úrovni při prosazování vládního prohlášení, včetně záruk státu. Přesto poslanci komunistické strany podpořili a podporují kroky vlády, které jsou v souladu s naším volebním programem na období 2002 až 2006, a to včetně státní záruky. Jako příklad uvádím, že např. komunisté podpořili státní dluhopisový program pro získávání finančních prostředků na výstavbu dálnice D47, podporu záruk pro program EUROFIMA, podpořili jsme i zákon, ve kterém se vydaly dluhopisy jako finanční výpomoc Zajišťovacímu fondu družstevních záložen na výplatu poškozeným klientům zkrachovalých družstevních záložen apod. Právě z tohoto důvodu, že nemáme a neměli jsme politickou odpovědnost, nebude poslanecký klub KSČM přebírat ani politickou zodpovědnost za rozhodnutí vlády z roku 1997 za státní záruky ve výši 22 miliard korun na konsolidaci a stabilizaci bankovního sektoru.
Jsem přesvědčen o tom, že tu mají jiné politické kluby a poslanci, jejichž vláda v té době vládla a jejichž vláda v té době tuto garanci přijala. Proto budu doporučovat svým kolegům, abychom návrh dluhopisového programu v podobě, jak je předložen, nepodpořili. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Dále se hlásí pan poslanec Mládek.
Poslanec Jan Mládek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych doplnit částečně předchozí vystoupení, o čem je vlastně tento problém, zejména pak doplnit vystoupení pana zpravodaje.
Je třeba jasně říci, že onen dluh, který zde řešíme, je o refinancování, vznikl jako výsledek přílišné liberalizace v bankovním sektoru na počátku transformace, která vedla k tomu, že několik malých bank, konkrétně deset, poměrně rychle zbankrotovalo a bylo nutné zaplatit tyto dluhy. V té době ještě vzala na sebe hlavní zodpovědnost Česká národní banka. Chci podotknout, že vše proběhlo v dobách, kdy vládla vláda vedená ODS. To jenom pro pořádek. Platíme tyto staré dluhy a očekával bych trochu větší vstřícnost od těch, kteří se podíleli na jejich vytváření. Povolení založit banku i těm, kteří nemají peníze, bylo tenkrát součástí oficiální hospodářské politiky.
Je samozřejmě možné diskutovat, a pan kolega to zde otevřel, o hospodaření České národní banky. Do jaké míry je hospodaření České národní banky součástí veřejných financí. Protože tam je to skutečně zvláštní záležitost. Česká národní banka je velmi nezávislá ve svém rozhodování o tom, jak financuje měnovou politiku.
Když se začalo jednat o vstupu do Evropské měnové unie, první požadavek byl, že český stát zaplatí veškeré dluhy České národní banky, aby Česká národní banka vstoupila nezadlužená jako jedna z členských bank do Evropské měnové unie. Později tento požadavek byl zmírněn. V současné době se pouze mluví o tom, že je třeba předložit nějaké schéma, kterým tyto dluhy budou vyřešeny. S velkou mírou pravděpodobnosti to dopadne tak, že namísto toho, aby český stát dostával tzv. ražebné neboli seigniorage od Evropské centrální banky, než budeme mít euro, tak tyto peníze budou použity na uhrazení těchto dluhů. Peníze, které by mohl dostat státní rozpočet, dostane centrální banka na uhrazení dluhu.
Z tohoto hlediska potom jinak vypadá oněch 1,9 miliardy, protože sice stát by je mohl krátkodobě ušetřit, ale dlouhodobě stejně mu hrozí, že tyto peníze zaplatí, samozřejmě s výhradou toho, že všechno přijde skrze hospodaření z centrální banky, a kdyby náhodou měnová politika vyšla tak, že centrální banka bude vydělávat, tak to může zafinancovat tímto způsobem. Ale může to dopadnou i naopak. Z tohoto hlediska se potom jeví toto opatření jako velmi rozumné manažování státního dluhu, aby byly sníženy celkové náklady na toto financování a břemeno rozloženo do daleko delšího období, než je doposud, za daleko nižší úrok. To je v zájmu daňových poplatníků.
Poslední poznámka. Pan poslanec Kocourek se nám snažil sdělit, že se zvýší deficit státního rozpočtu. Předpokládám, že to pan ministr vysvětlí. Ale metodika ESA má takovou zvláštnost, že je tam snaha uvést do deficitu veřejných financí i ty garance, které poskytne stát v okamžiku, kdy je poskytne. To znamená, že tyto peníze tam již jsou, protože metodika ESA již počítá s penězi, jako by je stát zaplatil. Pokud by náhodou zaplatil méně, naopak získáme přebytek.
V podrobné rozpravě si dovolím navrhnout zkrácení lhůty o třicet dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Probíhá první čtení, takže návrh na zkrácení může zaznít hned, protože není podrobná rozprava.
Poslanec Jan Mládek: Omlouvám se. Podávám návrh na zkrácení doby projednávání o třicet dnů.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. V závěru rozpravy se přihlásil opět pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Děkuji. Přihlásil jsem se před koncem rozpravy, protože jsem pana ministra vyzval, aby mi odpověděl na moje čtyři okruhy pochybností a otázek. Pan ministr se rozhodl pro velmi účinnou taktiku - tyto odpovědi tzv. vysedět. Proto musím před ukončením rozpravy dát avizovaný procedurální návrh na odročení projednávání tohoto bodu do doby předložení informace vlády a České národní banky o legislativním ukotvení, nákladech a výnosech programu stabilizace a konsolidace bankovního sektoru v návaznosti na plnění závazku státu plynoucího z usnesení vlády č. 51/1997. Tento návrh na odročení dávám proto, že považuji za nemožné, aby stát proplácel záruku na program, o jehož plnění, skončení, pokračování, budoucnosti, nákladech a výnosech nemá ani čárku.
Na kolegu Mládka bych navázal tím, že pokud si přečteme opravdu důkladně závazky státu vůči České národní bance, jsou tam i závazky z usnesení vlády z roku 2002, které souvisí s dělením federace. Nejde tedy jenom o staré dluhy, ale i o dluhy z dělení federace. Navíc nevíme, který závazek vůči České národní bance v současné době platí. Zda onen ze státní záruky 22,5 miliardy korun, nebo onen Zemanovy vlády ve výši 25 miliard korun. Proto považuji za nutné před závažným rozhodnutím o zvýšení státního dluhu a deficitu státního rozpočtu o 22 miliard korun mít tyto podklady, protože jinak se o 22 miliardách dalšího dodatečného dluhu státu prostě jednat nedá.
Panu ministrovi jsem vytvářel prostor, pan ministr prostě v rozpravě nereagoval. Buď neví, nebo reagovat nechce. To prokazuje spornost návrhu. Proto prosím, aby o mém procedurálním návrhu bylo hlasováno ihned. (Potlesk z řad ODS.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano. Stane se tak. Nicméně, pane poslanče, omlouvám se. Návrh byl tak komplikovaný, že při nejlepší vůli nejsem s to ho z hlavy zopakovat, a v písemné podobě ho nemám. Takže vás poprosím, abyste ho přečetl znovu.
Pan ministr by se určitě dokázal ubránit sám, ale on nemá prostor pouze v rozpravě, on má také prostor v závěrečném slově.
***