(15.50 hodin)
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych předložila pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu nového kodexu práce, sněmovnímu tisku 1153.
Za prvé. V § 35 v odstavci 1 se číslo 3 nahrazuje číslem 6.
Odůvodnění: Návrh prodlužuje maximální délku zkušební doby ze tří měsíců na šest měsíců. Návrh směřuje ke zvýšení pružnosti trhu práce a je výhodný pro obě strany, jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.
Za druhé. V § 37 odstavec 1 se v písmenu f) vypouštějí slova "mzdě nebo platu a způsobu odměňování".
Odůvodnění: Požadavek na uvedení údaje o mzdě nebo platu a způsobu odměňování nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru je v rozporu s § 113 odstavcem 4 a § 136, které stanoví zaměstnavateli povinnost vydat zaměstnanci v den nástupu do práce mzdový či platový výměr.
Pozměňovací návrh číslo tři. V § 37 odstavec 1 se písmeno g) vypouští.
Odůvodnění: Návrh vypouští povinnost zaměstnavatele písemně informovat zaměstnance do jednoho měsíce od uzavření pracovního poměru o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, pokud to neobsahuje pracovní smlouva. Vládní návrh se v písmenu g) nezabývá informacemi o vnitřních předpisech a navíc je navržené písmeno g) nadbytečné s ohledem na ustanovení § 13 odstavec 2 písmeno e).
Návrh reaguje na praktické problémy s aplikací nynějšího § 32 odstavec 3 zákoníku práce, které nesprávně vedlo k tomu, že zaměstnavatelé zahrnují do pracovních smluv údaje informativní povahy. Bývá pak i sporné, zda je takový obsah jen informací, nebo smluvním ujednáním. Návrh tedy v podstatě vychází z toho, že smlouva zásadně neslouží k informaci, ale obsahuje smluvní podmínky právního vztahu.
Návrh číslo čtyři. V § 38 se odstavec 3 vypouští.
Odůvodnění: Dle tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen předkládat odborové organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých zprávy o nově vzniklých pracovních poměrech. Pokládám to za nepřijatelné a nepřeji si, aby o mně jako o zaměstnanci zaměstnavatel komukoliv podával podobná hlášení. Navrhovaná úprava je nadbytečná a v současné době nedůvodná. Jde o přebírání úpravy zakotvené již ve zrušeném zákoně č. 37/1959 Sb. Podávání "zpráv" by mělo být předmětem vzájemné dohody smluvních stran.
Pozměňovací návrh číslo pět. V § 41 odstavci 1 písmeno a) se vypouští slovo "dlouhodobě" a na konci textu se vkládají slova "nejde-li o dočasnou pracovní neschopnost (§ 192); nemá-li zaměstnavatel možnost zaměstnance převést na jinou práci, nevzniká překážka v práci na straně zaměstnavatele".
Odůvodnění: V praxi vznikají problémy s požadavkem dlouhodobosti zdravotní nezpůsobilosti, který někteří lékaři v lékařském posudku z neznalosti neuvádějí. V tom případě je zaměstnanec znevýhodněn. Na straně druhé je účelné stanovit, že v případech, kdy zaměstnavatel nemá možnost zaměstnance převést na jinou práci, nevzniká překážka v práci na jeho straně s nárokem zaměstnance na náhradu mzdy. To je odůvodněno skutečností, že jde o tzv. obecné onemocnění nevznikající v důsledku pracovního zařazení. Onemocnění z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání, pro případy ohrožení touto nemocí jsou řešena v písmenu b).
Návrh číslo šest. V § 41 se v odstavci 2 písmeno c) číslice 30 mění na číslici 60.
Odůvodnění: Vládní návrh zákona říká, že pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady pro výkon sjednané práce, může být zaměstnavatelem převeden na jinou práci, a to na dobu 30 dnů. Možnost převedení na jinou práci při dočasném pozbytí předpokladu k práci na 30 pracovních dnů je zbytečně krátká doba a může být pro zaměstnance nevýhodná. Vezměme příklad odebrání řidičského průkazu, což bude při bodovém systému velmi aktuální. Řidič bez řidičského průkazu ztratí předpoklady pro výkon své práce a zaměstnavatel ho bude moci převést na jinou práci pouze na 30 dnů a poté bude muset volit výpověď. Proto navrhuji, aby zaměstnanec mohl být převeden na jinou práci nikoli na 30 dnů, ale na 60 dnů, samozřejmě v tomto jediném konkrétním případě, případě dočasné ztráty předpokladů pro výkon sjednané práce.
Přiznávám, je to další uvolnění ve prospěch zaměstnance, a už slyším pana předsedu Paroubka, jak nás kritizuje za to, jak je Občanská demokratická strana ultraliberální.
Návrh číslo sedm. V § 47 se vypouštějí slova "po skončení výkonu veřejné funkce nebo činnosti pro odborovou organizaci, pro kterou byl uvolněn v rozsahu pracovní doby nebo".
Odůvodnění: Tímto pozměňovacím návrhem reaguji na četné dotazy médií, která se nás dotazovala, zda se domníváme, že by měl mít poslanec a senátor možnost vrátit se po skončení svého působení v Parlamentu na své původní místo a zda má být zaměstnavatel povinen mu po celou dobu výkonu jeho funkce toto místo držet. Výkon veřejných funkcí, například poslanců, senátorů, uvolněných členů obecních a městských rad a rovněž dlouhodobě uvolněných funkcionářů odborových organizací, trvá obvykle celou řádku let, například i po několik funkčních období. Ani půl milionu nezaměstnaných, ani zaměstnanci nemají jistotu trvalého zaměstnání. Proč by ji tedy měli mít lidé, kteří odešli dobrovolně do placených veřejných funkcí? Je sotva možné po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby takovým zaměstnancům držel konkrétní pracovní místo, aby tam zabírali místo lidem, kteří v současné době nemají práci. Pro tyto účely, pro účely běžné, stačí obecná právní úprava, to je, že je zaměstnavatel vázán pracovní smlouvou.
Pozměňovací návrh číslo osm. V § 48 se odstavec 5 vypouští.
Odůvodnění: Navržená povinnost zaměstnavatele písemně oznámit úřadu práce rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem se zdravotním postižením je zbytečným zpřísněním právní úpravy oproti nynějšímu stavu. To, že byl propuštěn zdravotně postižený zaměstnanec, ještě neznamená, že se bude hlásit jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Takzvaná pozitivní diskriminace znevýhodňuje zaměstnance se zdravotním postižením na trhu práce. Zaměstnavatelé je pak raději do zaměstnání nepřijmou, aby se vyhnuli zbytečným komplikacím, podobným, jako je právě tato. Je třeba zaměstnavatele motivovat, aby zdravotně postižené zaměstnance zaměstnávali, nikoli je zatěžovat zbytečnými administrativními úkony.
Pozměňovací návrh číslo devět. V § 49 odstavec 2 se za slova "požaduje-li to zaměstnanec" vkládají slova "a v případě rozvázání pracovního poměru z důvodu organizačních změn".
Odůvodnění: Návrh je předkládán s nadějí, že by mohl předejít řadě zbytečných sporů, často i soudních.
***