(16.10 hodin)
(pokračuje Páralová)
Odůvodnění: Viz návrh na zařazení nového ustanovení § 52 písm. h). Zaměstnanec má nárok na odstupné, pokud je propuštěn, nelze-li na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby ho dále zaměstnával.
Pozměňovací návrh číslo 22. V § 76 odstavce 2 a 3 znějí:
"(2) Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Jde-li o práce k zabezpečení naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele, nepřesahující dobu tří měsíců v kalendářním roce, lze práci vykonávat až do rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.
(3) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby podle předchozího odstavce se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů."
Odůvodnění: Není důvod k tomu, aby byla vypuštěna výjimka pro práci na základě dohody o pracovní činnosti v průměru až na plnou pracovní dobu, jak to umožňuje nynější § 39 písm. a) nařízení vlády č. 108/94 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. Nezapočítávání pracovní pohotovosti do rozsahu pracovní doby není nutné uvádět, neboť tato pohotovost není pracovní dobou.
Pozměňovací návrh číslo 23. V § 81 se vkládají odstavce 4 a 5, které znějí:
"(4) Zaměstnanec si může sám rozvrhovat pracovní dobu nebo její část v případech podle § 317.
(5) Pracovní doba zaměstnance, s nímž je ve smlouvě dohodnuto, že pracuje nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele (zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc), je rozvrhována podle podmínek dohodnutých ve smlouvě."
Odůvodnění: Z důvodu přehlednosti právní úpravy a zajištění její účelné flexibility je vhodné uvést možnosti, kdy si zaměstnanec sám zcela nebo zčásti rozvrhuje pracovní dobu, viz též návrh § 317. Dále je účelné výslovně uvést možnost sjednání tzv. nepravidelné výpomoci, která se v praxi využívá jako doplňující zdroj příjmů zejména důchodců, žen v domácnosti či studentů - nynější prováděcí vyhláška č. 165/79 Sb. k zákonu o nemocenském pojištění zaměstnanců. Je totiž vhodné, aby tato možnost existovala i nadále v rámci pracovního poměru. Její vytěsňování do dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je nevýhodné především pro zaměstnance.
Pozměňovací návrh číslo 24. V § 83 se v odstavci 1 za slova "za období" vkládají slova "dané celými týdny".
Odůvodnění: Jestliže je účelem návrhu, aby vyrovnávací období činilo maximálně 26 nebo 52 týdnů a aby nevznikaly výpočtem zlomky směn, je nutné rovněž stanovit, že i kratší vyrovnávací období bude dáno celými týdny.
Návrh číslo 25. V § 85 odst. 1 zní: (1) Jestliže je uplatněno pružné rozvržení pracovní doby, musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období nebo za kalendářní měsíc." Odstavce 2 a 3 se vypouštějí a odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4.
Odůvodnění: Navrhuje se, aby vyrovnávací období bylo eventuálně totožné s kalendářním měsícem, což má význam pro zúčtování mzdy. Drtivá většina zaměstnavatelů, která tento institut používá, v současnosti takové vyrovnávací období uplatňuje, ačkoli to zákon neumožňuje. Celkovou délku pracovní doby za kalendářní měsíc není problém stanovit. U pružné pracovní doby je navíc nadbytečné a zavádějící hovořit o rovnoměrném nebo nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Skutečnost, že zaměstnanec si v rámci volitelných úseků pracovní doby sám volí příchod do práce a odchod z ní a při čtyřtýdenním vyrovnávacím období mu tak vznikají rozdíly v odpracované době mezi jednotlivými týdny, není nerovnoměrným rozvržením pracovní doby. Pojmy "rovnoměrné" a "nerovnoměrné" rozvržení pracovní doby jsou zde nepotřebné a neobsahuje je ani nynější právní úprava § 85a až 85d zákoníku práce.
Pozměňovací návrh číslo 26. V § 89 se v odstavci 2 slovo "započítává" nahrazuje slovem "nezapočítává".
Odůvodnění. Je nesprávné, aby zaměstnanci, jimž jsou poskytovány bezpečnostní přestávky, měli přestávku na jídlo a oddech placenou. Šlo by o neodůvodněné zakotvení nerovnosti zaměstnanců. Jestliže se přestávky na jídlo a oddech nezapočítávají do pracovní doby, musí to platit u všech zaměstnanců. Naplňuje-li přestávka na jídlo a oddech i účel bezpečnostní přestávky, to je zaměstnanec není v této době vystaven expozici příslušného rizikového faktoru, není důvodné přiznat mzdu.
Pozměňovací návrh číslo 27. V § 93 odst. 4 se za slovo "období" vkládají slova "daném celými týdny".
Odůvodnění: Viz návrh § 83.
Návrh číslo 28. V § 100 odst. 2 se za slova "plnění úkolů této jednotky" vkládají slova "a strážníků obecní policie" - odkaz na poznámku pod čarou x.
Poznámka pod čarou x: "Zákon č. 553/91 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů."
Odůvodnění: Možnost výjimky by se měla vztahovat i na strážníky obecní a městské policie.
Pozměňovací návrh číslo 29. V § 114 se v odst. 1 vkládá věta: "Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout, že dosažená mzda bude zaměstnanci poskytnuta až za dobu čerpání náhradního volna." Postup podle odst. 2 se uplatní i zde.
Odůvodnění: V praxi mnohých podniků je vžité, že poskytnutí mzdy za práci přesčas je odloženo až na dobu náhradního volna, aby zaměstnanci po dobu jeho čerpání nepoklesla mzda. Protože jde o odchylku od pravidla o platnosti mzdy, § 141 odst. 1, je nutné tuto možnost výslovně upravit.
Pozměňovací návrh číslo 30. V § 114 se vkládá odst. 3, který zní: "(3) Pokud byla mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší. Mzdu lze sjednat s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, ke kterému je při sjednání mzdy přihlédnuto."
Odůvodnění: Je účelné převzít nynější právní úpravu uvedenou v § 5 odst. 2 zákona o mzdě a odstranit její některé nedostatky. Zejména v manažerských pozicích je tato úprava využívána a je potřebná.
Pozměňovací návrh číslo 31. § 132 se vypouští.
Odůvodnění: Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah je nesystémový a s ohledem na jeho výši, která je 200 % průměrného výdělku, i extrémní. Je-li nadúvazková pedagogická činnost současně prací přesčas, přísluší za ni plat či náhradní volno za práci přesčas. Opatření nivelizuje platy ve školství a nedovolí ohodnotit skutečnou kvalitu učitelů.
***