(16.00 hodin)
(pokračuje Kovářová)
No nic, říkám si, i mistr tesař se utne, a listuji vládním programovým prohlášením dál. A narazím na další chvályhodný plánovaný počin vlády a tím je vytvoření programu dlouhodobého financování oprav a rekonstrukcí památkově chráněných objektů. A musím se opět ptát, proč pro kulturní památky něco málo vládní poslanci neudělali již 19. prosince při schvalování změn státního rozpočtu na rok 2018. Koukám se na ony poslance a nechávám to bez odpovědi. I v tomto případě nešlo o žádnou horentní sumu, ale jen o 300 milionů korun pro téměř 40 tisíc kulturních památek.
Listuji dále vládním prohlášením - a vláda nalézá zřejmě řešení. Plánuje provést revizi ústředního seznamu kulturních památek a chráněných území. Ptám se tedy, co je účelem, a sama si odpovídám. Někdo si asi řekl, že máme moc podfinancovaných kulturních památek, což je pravda. Ale asi si také někdo řekl, že čím méně jich bude, tím méně bude potřeba financí. Z pohledu úředníka je to elegantní až šalamounské řešení. Má jen jednu drobnou vadu, památkám moc nepomůže.
A listujeme dál, a aby toho nebylo málo, narážím na návrh vlády premiéra Babiše zvýšit platy učitelů. Jaké to překvapení! Tento krok je samozřejmě nutný a potřebný, investice do vzdělání a do budoucnosti jsou ty nejpotřebnější pro budoucí generace. Je třeba, aby naše děti měly přístup ke kvalitnímu vzdělávání. To jsou schopni zajistit pouze kvalitní a fundovaní pedagogičtí pracovníci, které je samozřejmě nutné adekvátně finančně ohodnotit, aby neodešli do soukromého sektoru. Jenže tento bod se mohl realizovat již v roce 2018, kdyby poslanci hnutí ANO hlasovali pro návrh Starostů a nezávislých, který navrhoval navýšení platu učitelů. Poslanci hnutí ANO odmítli nejenom náš návrh, ale i jiné návrhy, které směřovaly k navýšení platů pedagogických pracovníků.
Abych to tedy shrnula a podtrhla. Skoro to začíná vypadat, že vládní poslanci prošli za necelý měsíc totální transformací. Lidé to jsou na první pohled stále stejní, ale jejich priority se úplně změnily. Můžeme tomu věřit? Pokud slova nekorespondují s činy, není to moc důvěryhodné. A platí to i v tomto případě. Ovšem existuje-li nějaké jiné vysvětlení těchto názorových veletočů, ráda si ho od pana premiéra Babiše vyslechnu.
Teď přijde na řadu drobná perlička. Jen abych nekritizovala. V původním návrhu programového prohlášení pan premiér za vládu deklaroval, že chce upravit systém vydávání řidičských průkazů a umožnit vyřízení si řidičského průkazu i mimo bydliště. Nápad je to velmi hezký, já ho oceňuji. Má jen jedinou vadu. Mě a kolegu Farského zaujal už před lety, a tak jsme spolu s ostatními poslaneckými kluby už v minulém volebním období prosadili novelu zákona, která tato opatření zavádí. Ano, v nové verzi programového prohlášení vlády se už tento, říkejme tomu překlep, opravil a vyšperkoval tak, že toto vše bude zrealizováno, což bychom samozřejmě očekávali od úřadující vlády, že bude realizovat a dodržovat již platné a účinné zákony. Ale asi nezbývá než se radovat z maličkostí.
Tato vláda, která žádá o důvěru, ještě ji nezískala, a myslím, že tím, co je v programovém prohlášení, svoji důvěru ztrácí. Považujeme vládní prohlášení za nedůvěryhodné, a tedy považujeme i vládu za nedůvěryhodnou, tedy vládu nepodpoříme. Tolik na závěr.
A pak bych měla takovou soukromou otázku na pana premiéra. On se dotazoval, zda jsme četli vládní prohlášení. Já se přiznám, že jsem četla obě varianty. A zajímalo by mě, jakým způsobem a proč se např. návrh na snížení daně z přidané hodnoty na řezané květiny ocitl ve vládním prohlášení v té první variantě a co vedlo tedy pana premiéra, že řezané květiny byly z nového vládního prohlášení odstraněny.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava, ozývá se smích.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Rakušan. Mezitím zde ale vidím přihlášku k faktické poznámce - pan poslanec Zlesák? Ale toho tu nevidím, takže se jedná zřejmě o omyl. Dáme slovo řádně přihlášenému panu poslanci Rakušanovi, po něm bude na řadě pan poslanec Feri. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vít Rakušan: Já vám děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo.
Vládo České republiky, pane premiére, slyšeli jsme tady už za dnešní den mnoho a mnoho slov. Já se pokusím svým proslovem nezdržovat. Pokusím se nevyjadřovat k jednotlivým bodům programového prohlášení. Rád bych se zamyslel spíše nad tím, před jakým hlasováním stojíme. Není to jedno z řady běžných hlasování, kdy mačkáme tlačítko ano, ne, zdržel se hlasování. My dnes vyslovujeme důvěru. A ono je dobré se vůbec zamyslet nad tím, co ten pojem, slovo důvěra, znamená.
Slovo důvěra se musí opírat o nějaké hodnoty. Musí se opírat o respekt k tomu, komu důvěřujeme. Samozřejmě že důvěra v sobě obsahuje i jistou víru. Víru v to, že ten, komu důvěru dáváme, ať je to v osobním, nebo politickém životě, nás nezklame a věci povede správným směrem.
Zastavil bych se tady u slov Timothy Snydera, amerického historika a spisovatele, který ve své knize Tyranie, 20 lekcí z 20. století, hovoří o tom, na co bychom si měli dát pozor v každé chvíli, když nastupuje nějaká nová vládní garnitura, když nastupuje nová síla, která přichází mnohdy s překotnými nápady a velmi radikálními změnami.
Timothy Snyder za prvé varuje, že bychom se měli vyvarovat státu jedné strany. Vždycky bychom měli být obezřetní, pokud politici začnou hovořit o tom, že jedna strana, čistokrevná vláda jedné strany, je lepší než koaliční forma. Že bychom si měli dát pozor na to, když jedna strana začne náhle ve státní správě a ve svém okolí podnikat razantní personální kroky. Že bychom si vždycky měli dát pozor na to, když nám jedna strana začne říkat, že vládnout se dá přece jednodušeji, pokud je vláda složená pouze z jedné a jediné síly. To je prosím parafráze Timothy Snydera.
V druhém bodě upozorňuje na to, že bychom vždy měli být velmi citliví na to, když nová vládní garnitura začne napadat stávající a existující instituce, když začne zpochybňovat jejich mandát, když začne zpochybňovat jejich legitimitu ve společnosti. Od voleb do Poslanecké sněmovny už jsme se setkali s tím, že je zpochybňována role Senátu v české ústavnosti. Od voleb jsme se setkali s tím, že i v souvislosti s kauzou pánů Babiše a Faltýnka je zpochybňována práce policie, je zpochybňována práce státního zastupitelství a jistě v konečném důsledku může být mnohdy zpochybňována i práce soudů.
Vracím se tedy na začátek svého projevu. I přes dílčí jistě rozumné body v programovém prohlášení si přes výše zmíněné vláda důvěru - to je ten intimní vztah, pokud někomu důvěřujeme, tak mu věříme - nezaslouží.
A potom ještě Timothy Snyder říká: Nepodřizuj se předem, nevzdávej se tomu, kdo se v danou chvíli zdá být silný a nepřekonatelný, kdo přichází s tím, že on bude vládnout a on to bude dělat nejlépe. Nepodřizuj se hned a na začátku. Nepřijímej jeho slova jako dogma a pokoušej se konat tak, aby jeho vláda neomezená nebyla.
My tak konáme, proto tato vláda naši důvěru nedostane. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.) ***