(15.30 hodin)
(pokračuje Pelikán)
To znamená, to nejsou lidé, kteří by tam byli jako profesionálové. Jako profesionály tam máme ty druhé. Proto také nedostávají plat za svou práci, ale dostávají náhradu toho ušlého výdělku. Takže pokud jsou to lidé, kteří jsou zaměstnaní, dostanou nahrazenu svou průměrnou mzdu za ty dny, které místo toho, aby byli v práci, tak jsou tady. Kromě toho dostanou ještě navíc náhradu všech dalších nákladů, které na to vynaloží. Pokud musí přijet odněkud vlakem, dostanou náhradu té jízdenky, když přijedou autem, dostanou náhradu tohohle toho. A navíc k tomu všemu dostanou víceméně na oběd těch slavných 150 korun.
Dámy a pánové, já vím, že obědy trošku podražily, ale víceméně těch 150 korun pořád stačí. A také si myslím, že problém, o kterém vy hovoříte, není v tom, že by někdo měl pocit, že oběd se nedá pořídit za 150 korun, ale je v tom, že nám ve skutečnosti ten systém - a proto je předmětem těch trvalých diskusí - tak úplně nefunguje, protože občané necítí jako svou povinnost morální se těch soudních řízení účastnit, neberou to jako čest, ale ve skutečnosti je to nakonec možností přivýdělku pro některé skupiny občanů. My jsme vděční za to, že tam chodí, ale nemá to tak být. Prostě to nemá být přivýdělek. A to je ten důvod. Ne šetřivost naše. Ale tohle je ten důvod, proč se zdráháme nějak výrazně zvýšit tu náhradu, protože my prostě nechceme, aby to byl přivýdělek. Jak říkám, profesionální soudce už máme a máme jich dost. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi. A je zájem o doplňující otázku. Pane poslanče, máte slovo. Jedna minuta prosím.
Poslanec František Vácha: Já děkuji za vysvětlení. Vy jste měl pět minut, já jenom dvě. Já to samozřejmě chápu, těch 150 korun za den není přivýdělek. Ale od roku 1996 se to opravdu nezvedlo. Podle mých informací v současné době je to 14 milionů - jenom - za rok. Kdybyste jim přidali 50 korun jako tu náhradu, nemyslím výdělek, ale náhradu, tak si myslím, že do toho rozpočtu by to žádná díra nebyla a ti lidé by možná měli větší, nechci říct motivaci, ale větší pocit, že na ně ten stát myslí. A ne jako že to je odměna. Ale že prostě dobře, tak dneska 150 korun za oběd - tak by dali za ten oběd 200 korun i s tím pitím, dneska mají 150 korun jen na oběd a pití si musí hradit ze svého. Jenom kdybyste tohle zvážili, asi by to nebyla taková díra do rozpočtu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo má pan ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. No tak my máme dlouhodobě šetřivé ministry financí, což je, myslím si, dobře, ty finance se taky dávají trochu do pořádku. Až budeme příště vyjednávat o rozpočtu, slibuji, zeptám se, jestli by nepřidali 50 korun každému přísedícímu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Nyní byl v pořadí pan poslanec Jan Čižinský, ten stahuje svoji interpelaci. Takže poprosím a dám slovo paní poslankyni Věře Kovářové. Nicméně dovolte mi přečíst dvě omluvy. Mám tady omluvu od pana poslance Milana Hniličky dnes mezi 16. a 19. hodinou z pracovních důvodů a ještě druhou omluvu, pan poslanec Jiří Bláha mezi 16. a 19. hodinou. A ještě mně dovolte sdělit, že se připraví pan poslanec Vít Rakušan.
Paní poslankyně, máte dvě minuty. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, podoba zákona o svobodném přístupu k informacím umožnila různým subjektům doslova šikanovat žádostmi o informace obce a města a nutí je trávit čas nad zodpovídáním mnohokrát nesmyslných otázek. Jedním příkladem jsou žádosti fyzické osoby pana Miky, který si na postupu podle tohoto zákona založil svoje podnikání. Rozesílá menším obcím žádosti o poskytnutí informací, které se vztahují např. k číslům účtů obce apod. V případech, kdy mu obce informace poskytne jen částečně nebo ne podle jeho představ, podává stížnost, která je postoupena příslušnému krajskému úřadu. Krajské úřady často rozhodují v neprospěch obce. Pan Mika obratem začne požadovat náhradu za nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena předchozím postupem obce. Jsou známy případy, kdy některá velmi malá obec raději ihned zaplatí - a tyto částky se pohybují od 4 do 9 tisíc korun.
Tento postup způsobuje obcím časové i finanční ztráty. Zároveň zvyšuje nechuť podílet se na dalším chodu místní samosprávy, protože obce mají jen málo efektivních prostředků k obraně. Ty by jim mohl dát nový zákon, resp. jeho novelizace, který leží na Ministerstvu vnitra již nějakou dobu, a samosprávy ho podporují. Zahrnuje i zavedení výslovného důvodu pro odmítnutí žádosti o poskytnutí informace, je-li žádost zjevně obstrukční nebo provokativní. Toto může být první krok, jak předcházet výše uvedené situaci. Podotýkám, že si nepřeji omezovat oprávněné právo veřejnosti na informace, ale obstrukce až podnikatelsky nepřijatelné postupy, jak na tomto zákoně vydělávat.
Proto se vás ptám, jaké kroky chce Ministerstvo vnitra podniknout k napravení současné situace a k zamezení výše uvedených situací (předsedající upozorňuje na čas), které jsou jen další komplikací při správě obce. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře, děkuji. Slovo má pan ministr vnitra Lubomír Metnar. Pane ministře, prosím, máte pět minut.
Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, Ministerstvu vnitra je z jeho metodické a rozhodovací činnosti samozřejmě známo, že tento zákon je v mnoha případech nadužíván a - nebál bych se toho slova - zneužíván některými žadateli o informace. Povinné subjekty, a týká se to i malých obcí, mohou být zahlcovány velkým množstvím žádostí o informace, příp. velkým množstvím poptávaných informací. Ministerstvo vnitra si je vědomo a z tohoto důvodu připravuje návrh změny informačního zákona. Tento počítá se zavedením nového důvodu pro odmítnutí žádosti v podobě zneužití práva na informace i se zavedením zálohy na úhradu za vyhledávání informací. Se zahájením vnějšího připomínkového řízení počítáme teď počátkem tohoto roku. V rámci připomínkového řízení všechny zainteresované subjekty včetně organizací zastupujících obce budou mít možnost se podrobně vyjádřit.
Musím rovněž zdůraznit, že Ministerstvo vnitra poskytuje soustavnou metodickou pomoc všem subjektům, a jedná se především o metodické materiály, které jsou zpracovány a dostupné v tištěné podobě i na internetových stránkách - metodika k procesním aspektům vyřizování informačních žádostí či metodického doporučení k informování o platech a odměnách. Ministerstvo zodpovídá velké množství individuálních dotazů jak mailem, tak telefonicky. Pravidelně se účastní setkání se starosty, seminářů s úředníky obcí, krajů.
Pokud jde o nastíněný konkrétní problém se zatěžováním malých obcí související s uplatňováním náhrady škody či újmy, ministerstvo tento případ dobře zná a několikrát celé řadě obcí poskytovalo rady, jakým způsobem žádosti tohoto žadatele vyřídit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministru Lubomíru Metnarovi a ptám se, zdali má paní poslankyně doplňující otázku. Paní poslankyně, nemáte doplňující otázku, dobře. Takže nyní dávám slovo panu poslanci Vítu Rakušanovi, který byl vylosován na šestém místě, bude to interpelace na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, a připraví se paní poslankyně Hana Jírovcová Aulická. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére. Pane ministře, jako poslanec se na vás, pane ministře, chci obrátit s interpelací ve věci konkrétní aplikace problematiky střetu zájmů v rámci tzv. centrálního registru. Všichni víme, že tento centrální registr umožňuje také informovat evidenční orgán o skutečnostech, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámení veřejných funkcionářů. Tady bych chtěl zdůraznit, že s tím absolutně souhlasíme. Každopádně má mít i občanská veřejnost možnost uplatnit upozornění na to, že veřejný funkcionář jakožto volená osoba či úřední osoba se dopustil nějaké nepravdy ve svém přiznání. Je ovšem velkou otázkou, zda má být ten systém nastaven tak, jak je nastaven nyní, to znamená jakýmsi přímým odkazem na webových stránkách, který umožňuje anonymní udání bez toho, aby tazatel musel jakýmkoli způsobem uvádět jakoukoli svoji totožnost. ***