(17.10 hodin)
Poslanec Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi krátkou glosu na závěr. Poslanecká sněmovna rozhodla, já to respektuji. Chtěl bych poděkovat Marku Výbornému za přípravu tohoto zákona, protože na tom odvedl opravdu obrovský kus práce. A protože nám jde skutečně o komunální politiky, abychom jim pomohli v jejich složité situaci, tak jsme připraveni podat pozměňovací návrhy, které máme připraveny, a budeme v tom pokračovat.
A ještě jednu krátkou poznámku. V životě máme smlouvy dvojího druhu. Jedny, které jsou písemné a vymahatelné, a druhé, které jsou ústní a o to cennější. Včera se udělala dohoda, která se dnes nedodržela ze strany hnutí ANO, SPD a Pirátů. Je mi to líto jako člověku. Jestliže neexistují ústní dohody, na čem chcete stavět vzájemnou důvěru? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy přistoupíme k projednávání bodu
4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 47/ - druhé čtení
Tímto návrhem jsme se zabývali v úterý 27. února. Bod byl přerušen po zahájení obecné rozpravy do doby uplynutí zákonné lhůty od rozdání usnesení ústavněprávního výboru sněmovní tisk 47/3. Lhůta byla splněna dne 28. 2. v 15.38 hodin. Prosím - ano, už vidíme - aby místa u stolku zpravodajů zaujali ministryně financí Alena Schillerová a zpravodaj garančního výboru, což je rozpočtový výbor, poslanec Jan Volný.
Chci se zeptat, zdali mají zájem vystoupit také zástupci dalšího výboru, to je ústavněprávního výboru poslanec Výborný? (Ano.) Máte zájem vystoupit. Nicméně nyní tady mám s přednostním... Budeme tedy pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Jestli se tedy nebudete zlobit, mám tady s přednostním právem žádost pana poslance Kalouska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já, věda, že budu vyvolán, abych pokračoval v přerušené rozpravě, tak jsem si nevzal faktickou poznámku na pana poslance Bartoška. Tak teď své vystoupení zneužiji k tomu, že nejprve mu odpovím. On si tady podle mého názoru oprávněně povzdechl, že nejsou dodržovány dohody i v tom okamžiku, kdy jsou tady dva srovnatelné návrhy, kdy oběma jde o komunální politiky. Vždyť nás to, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, ve škole učili: quod licet Iovi non licet bovi. Málo jste si to oběhli, prostě.
A teď mi dovolte, abych se vyjádřil k předložené novele daňového řádu, kterou, omlouvám se, si nemohu brát úplně neosobně, protože za ta léta, kdy jsem byl ministrem financí, tak jediný opravdu zásadní kodex, který se podařilo prosadit, byl daňový řád. Daňový řad, který předtím, než prošel legislativním procesem, prošel dvouletou intenzivní odbornou diskuzí, kterou vedl ještě tehdejší federální ministr financí Klak. A měli jsme čest v té skupině mít lidi ze správního soudu, ať už pana doktora Baxu, lidi z Komory daňových poradců, advokátní komory. Bylo to opravdu excelentní odborné uskupení, které došlo po dvouleté práci k daňovému řádu, který je v účinnosti od 1. 1. 2011. A s každou jeho novelou se samozřejmě bedlivě dívám na to, jestli tam nejsou porušeny některé obecné zásady, s kterými tento kodex byl sestavován.
Novela, kterou máme před sebou, se tváří jako prostá implementace evropské směrnice, která je namířena proti praní špinavých peněz a k boji s terorismem. Kdyby to byla pravda, tak jsem přesvědčen, že to můžeme schválit ve zkráceném řízení a nikdo z nás by k tomu snad ani nechtěl diskutovat. Ona to ale bohužel pravda není. Účelem, dokonce si troufnu říct, že účelem tohoto návrhu je zneužít evropskou směrnici DAC 5 k tomu, aby Finanční správa byla zmocněna k věcem, které jsme si nikdy neuměli představit. Věcem, které prolamují dosavadní tabu a které z ní činí v určitém aspektu orgán výrazně mocnější a suverénnější, než jsou orgány činné v trestním řízení, proti čemuž zásadním způsobem protestuji. Protože daňové orgány nemáme od toho, aby nám suplovaly orgány činné v trestním řízení. Od toho máme dělbu moci, dělbu kompetencí a oddělování informací jednotlivých institucí, které chrání nejenom ten správný servisní výkon státní správy, ale také chrání svobodného občana.
Směrnice DAC 5 ukládá členským státům pro účely mezinárodní daňové spolupráce poskytnout daňovým orgánům ze zákona přístup k mechanismům, postupům, dokumentům, informacím, které jsou uvedeny v příslušných článcích směrnice Evropského parlamentu. Je to takzvaná AML směrnice, která upravuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Pro tento účel je určena. Ne pro výběr daní. Pro tento účel. Vláda však svůj návrh koncipuje tak, že daňové orgány mohou tyto údaje a dokumenty požadovat i pro účely tuzemské správy daní prostřednictvím procesního předpisu, který daň a správu daní chápe široce tak, že prolomení povinnosti mlčenlivosti u zvláštních profesí, jako jsou banky, advokáti, notáři, podle našeho názoru poškozuje právo na spravedlivý právní proces a poškozuje příslušné klienty.
To, co mně vadí nejvíc - věřím, že se tady a v ústavněprávním výboru ozvali ti, kteří slyšeli advokátní a notářské komory. Ale to, co mně vadí nejvíc, je, že mimo tuto směrnici DAC 5 to s tím nemá vůbec nic společného. Vláda do novely vkládá požadavek na úpravu § 57 odst. 3 daňového řádu, který umožňuje správcům daně velmi široký přístup k údajům tvořícím předmět bankovního tajemství, a to bez omezení účelu. To znamená, aniž by ten správce daně musel určit, k čemu je to určeno, on bude mít tu kompetenci prolomit bankovní tajemství. To nemá s tou směrnicí vůbec nic společného. To je tam skutečně vloženo nad rámec.
A jenom mi dovolte několik málo slov k tomu, na co všechno správce daně, pokud tento návrh bude schválen, bude mít nárok. Bude mít nárok na přístup k jiným jedinečným identifikátorům týkajícím se účtu, aniž by tedy bylo přesně specifikováno, o které identifikátory to jde. Pravděpodobně o všechny. Bude mít právo na údaje osob zmocněných k účtu, tedy disponibilní právo. Bude mít právo na údaje o osobách, které peněžní prostředky na účet vložily, a o příjemcích plateb. Bude mít právo na údaje o službách pro provádění platebních transakcí. Každý orgán veřejné moci, který tedy ve smyslu § 10 odst. 1 daňového řádu je správcem daně, bude mít nárok na tyto údaje.***