(16.50 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Ve snaze omezit daňové zatížení daňových poplatníků a vyloučit mezinárodní dvojí zdanění, k němuž bez existence daňových smluv dochází v mezinárodních hospodářských, obchodních ale i kulturních stycích a jehož příčinou je kolize daňových zákonů jednotlivých států, je mezi zeměmi obvyklé sjednávat bilaterální smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.
V současné době existuje ve vzájemných daňových vztazích mezi ČR a Ghanou bezesmluvní vztah. Sjednaná smlouva nenahrazuje vnitrostátní daňové předpisy smluvních států a nemůže tak založit novou daňovou povinnost, ale pouze povinnost vyplývající z vnitrostátních předpisů. Upravuje a přispívá tak k objektivnímu rozdělení práva na daň z jednotlivých druhů příjmů mezi oba státy, to je mezi stát zdroje příjmů a stát jeho příjemce.
Smlouva o zamezení dvojímu zdanění, která se ve vzájemných vztazích mezi ČR a Ghanou nyní navrhuje, byla připravena na základě vzorových modelů OECD a OSN, přičemž samozřejmě reaguje i na vnitřní daňové předpisy obou zemí. Sjednání této smlouvy o zamezení dvojímu zdanění zvýší právní jistotu případných investorů obou států a jistě otevře i prostor pro další české podnikatelské subjekty, a napomůže tak rozvoji vzájemných hospodářských vztahů. Jedná se o komplexní daňovou smlouvu, která pokrývá zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů a také standardně upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady obou zemí a rovněž tak zásadu nediskriminace, neformální řešení sporů případně vzniklých při jejím provádění a současně i zajistí relevantní výměnu informací mezi příslušnými úřady obou států.
Nedílnou součástí smlouvy je i protokol, který obsahuje doložku nejvyšších výhod ve prospěch ČR v případě, že by Ghana sjednala s nějakým třetím státem výhodnější režim v kontextu ustanovení pojednávajícím o zdaňování příjmů z poskytnutí technických, poradenských a manažerských služeb, než obsahuje tato smlouva.
Dovolte tedy, abych závěrem navrhla, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR přikázala tuto smlouvu příslušným sněmovním výborům k detailnějšímu projednání. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní ministryni. Původně byl určen jako zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jiří Kobza, který je ovšem omluven. Takže zpravodajem pro prvé čtení bude pan poslanec Jaroslav Holík. O této změně je nutno hlasovat.
Takže opět svolám poslance do jednacího sálu a budeme hlasovat o tom, zdali souhlasíme s tím, aby poslance Jiřího Kobzu, který je řádně omluven, nahradil jako zpravodaj pan poslanec Jaroslav Holík.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko.
Hlasování číslo 140, přihlášeno 154 poslanců, pro 135, proti jeden. Výsledek je, že byl návrh přijat.
Prosím, aby se slova ujal pro prvé čtení zpravodaj pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dvojí zdanění postihuje daňového poplatníka dvakrát, a tím snižuje jeho potenciální příjmy a současně snižuje i jeho konkurenceschopnost. K tomuto jevu dochází především, pokud někdo podniká v zahraničí, kdy poplatník musí danit zisk v zahraničí a současně i v mateřské republice.
ČR má s drtivou většinou zemí smlouvu o zamezení dvojího zdanění. V africké republice (?!) bude Ghana po Egyptu, Etiopii, Jihoafrické republice, Maroku, Nigérii a Tunisku další africkou zemí, se kterou ČR smlouvu sjednala.
Dámy a pánové, tato smlouva je plně kompatibilní s Ústavou ČR a není zde rozpor s evropským právem. Nedotýká se také závazků s jinými mezinárodními smlouvami, kterými se ČR vázána. Uzavření této smlouvy nebude mít žádný dopad na státní rozpočet. Z tohoto důvodu doporučuji propuštění do druhého čtení a jako garanční výbor navrhuji zahraniční.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Podívám se, zdali máme někoho přihlášeného do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, takže končím obecnou rozpravu a táži se paní ministryně financí Aleny Schillerové? Nemá zájem o závěrečné slovo. Pan poslanec Jaroslav Holík, zpravodaj, nemá zájem o závěrečné slovo. Takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru a já se táži, jestli má někdo jiný návrh. Nevidím, takže zagonguji, jelikož přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru?
Zahajuji hlasování teď. Prosím stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.
Hlasování číslo 141, přihlášeno 154 poslanců, pro 132, proti nula. Výsledek byl přijato.
Takže konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, a tímto ukončuji projednávání tohoto bodu.
Přistoupíme k dalšímu bodu a tím je
44.
Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací změny příloh A a C Stockholmské úmluvy
o perzistentních organických polutantech, přijaté v Ženevě dne 5. května 2017
/sněmovní tisk 96/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.
Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, tak polutanty jsou na mne. Dovolte mi tady představit vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací změn příloh A a C Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. Pokud byste přemýšleli, co to jsou organické perzistentní polutanty, tak jakkoliv to vypadá atraktivně, tak vás asi zklamu. Jsou to látky typu dioxinů, polychlorovaných bifenylů, PCB, látky typu DDT a podobné.
ČR je smluvní stranou Stockholmské úmluvy od 17. května 2004. Osmé zasedání konference smluvních stran Stockholmské úmluvy rozhodlo 5. května 2017 o zařazení nových chemických látek do přílohy A a C úmluvy. Jedná se o zařazení dekabromdifenyletheru a chlorovaných parafínů s krátkým řetězcem do přílohy A úmluvy se zvláštními výjimkami pro výrobu a použití a zařazení hexachlorbutadienu do přílohy C úmluvy.
Příloha A zahrnuje látky určené k celkovému vyloučení nebo odstranění z výroby, použití, dovozu a vývozu. V příloze C jsou potom zahrnuty chemické látky, které vznikají jako nežádoucí vedlejší produkty chemických reakcí například při spalovacích procesech nebo chemické výrobě, a smluvní strany musí přijmout opatření ke snížení nezamýšlených úniků takových chemických látek, samozřejmě s cílem postupné minimalizace, a kde je to možné, dokonce konečné eliminace.
Nově zařazené látky poškozují lidské zdraví a životní prostředí, to znamená, jsou vysoce toxické a organismy je velmi těžko odbourávají. Prostřednictvím potravních řetězců se pak tyto látky kumulují, protože jsou rozpustné v tucích a ne ve vodě a rovněž v prostředí se jen omezeně rozkládají. Jedná se navíc o látky, které podléhají dálkovému přenosu. Zařazení nových chemických látek do přílohy A a C je důležitým opatřením pro naplňování cíle úmluvy, které přispěje ke zvýšení ochrany lidského zdraví. Proto je žádoucí, aby zařazení nových látek do přílohy A a C Česká republika podpořila. Zařazení těchto nových látek nebude mít na ČR dopad, protože výroba a použití uvedených látek je už stávající právní úpravou EU buď zcela zakázána, nebo výrazně omezena.
Přijetí změn příloh A a C tedy nebude vyžadovat změnu platné právní úpravy ČR a rovněž nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikovou sféru nad rámec toho, co už stanoví legislativa EU.
Stockholmská úmluva má z hlediska vnitrostátního práva charakter prezidentské smlouvy a přijetí změn úmluvy včetně příloh podléhá ratifikaci prezidentem republiky, ke které je tedy podle článku 49 písm. e) Ústavy vyžadován souhlas Parlamentu ČR.
Děkuji vám. ***