(9.40 hodin)

 

Poslanec Miloslav Janulík: Dalším návrhem kolegyně Pastuchové pod písmenem D4 je pozměňovací návrh, který řeší opatření za účelem dostupnosti při selhání výrobce. Stanovisko výboru je souhlasné.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko ministerstva? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 276: přihlášeno je 175 poslanců, pro 144, proti 25. Tento návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Dalším a posledním návrhem kolegyně Pastuchové je pozměňovací návrh pod písmenem D5. Řeší vratky a reflektuje přání lékárníků, aby mohli do dvou týdnů vrátit preparát distributorovi. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko ministerstva? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 277, přihlášeno je 175 poslanců, pro 154, proti 19. Tento návrh byl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy. Mám pravdu, pane zpravodaji? (Ano, je to tak.) Takže k přikročíme k hlasování o celém návrh zákona. Já přednesu návrh usnesení. (O slovo se z místa hlásí Bohuslav Svoboda.) K hlasování? Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Nezpochybňuji hlasování. Jenom pro zápis: u prvních dvou hlasování jsem hlasoval "ano", mám "zdržel se".

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, děkuji. Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 262. ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 278, přihlášeno je 175 poslanců, pro rovných 100, proti nikdo. Návrh byl přijat. Já konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Končím tento bod, třetí čtení zákona, a otevírám bod

 

130.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v oblasti daní a některé další zákony
/sněmovní tisk 206/ - třetí čtení

Poprosím, aby se u stolku zpravodajů posadila paní ministryně Alena Schillerová a zpravodaj garančního výboru, kterým byl rozpočtový výbor, a tím je pan poslanec Jiří Dolejš. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku číslo 206/3, který byl doručen dne 6. prosince 2018. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 206/4.

Ptám se paní navrhovatelky, zda má zájem před otevřením rozpravy o vystoupení. Paní ministryně, máte zájem o úvodní slovo? Nemáte, výborně. Tak tedy otevírám rozpravu k tomuto bodu a jako první je přihlášen do rozpravy pan poslanec Ferjenčík. (Neklid a hluk v jednacím sále.)

Já poprosím ty, kteří mají teď něco k řešení, aby případně svoje diskuse přenesli do předsálí a umožnili klidné projednání tohoto bodu. Takže prosím o klid.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. (Hluk v jednacím sále přetrvává.) Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych zde rád představil tři pozměňovací návrhy, které jsem podal k tomuto tisku, z toho jeden společně s kolegou Skopečkem z ODS.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já ještě jednou poprosím o klid v sále. Děkuji. (Poslanec Ferjenčík: Děkuji, pane předsedající.) Zvláště pravou stranu žádám, aby případné diskuse proběhly mimo sál. Děkuji.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych rád představil pozměňovací návrhy, které jsem podal k tomuto tisku, jeden z nich spolu s kolegou Skopečkem z ODS.

Vlastně ten dokument, tak jak ho vláda předložila, je fakticky implementační norma, která nepřináší mnoho nového. Implementuje směrnici ATAD a dělá fakticky velmi drobné změny v tom daňovém právu. To podstatné, co budeme dnes hlasovat, jsou pozměňovací návrhy poslanců. Myslím si, že jednoznačně nejvýznamnější návrh, který tam je, co se týče objemu peněz i změn v našem daňovém systému, je ten, který předkládáme my s kolegou Skopečkem, a to je zvýšení slevy na poplatníka u daně z příjmu na 30 tisíc korun. Ta sleva na poplatníka je vlastně základní nástroj, kterým zvýhodňujeme především nízkopříjmové lidi, aby neodváděli extrémně vysoké daně z práce. Od roku 2008 zůstává na částce necelých 25 tisíc korun, přestože průměrná mzda roste, přestože platy stoupají. Výsledkem toho, že ta sleva zůstává zafixovaná na těch necelých 25 tisících korunách, je, že neustále stoupá zdanění příjmů u nás. (Ministryně financí reaguje u stolku zpravodajů mimo mikrofon.) Přesně tak, paní ministryně, já to zkusím ještě jednou osvětlit.

Dneska máme daň konstruovanou tak, že je to necelých - ono je to zhruba 20 % hrubé mzdy, když se přepočítá ta superhrubá mzda proti těm 15 % superhrubé, tak je to cca 20 % hrubé mzdy. Nicméně kromě toho má každý daňový poplatník slevu necelých 25 tisíc korun. Takže když má někdo zaplatit daň 100 tisíc, tak se od toho odečte těch 25 tisíc a zaplatí jenom 75 tisíc. To znamená, procentuálně ta sleva je významnější u nižších příjmů. A tím, že ty příjmy neustále rostou, tak roste ta složená daňová kvóta zdanění práce a fakticky roste zdanění příjmů. Když koukneme na zdanění průměrné mzdy, tak v roce 2008, když byl průměrná mzda okolo 20 tisíc korun, to bylo nějakých 11 %. Dnes, v roce 2018, je to 13 %.

Proto my ve snaze snížit zdanění práce a současně ve snaze udělat to způsobem, který je sociálně citlivý, tak aby mohl vlastně najít podporu i u té levé části spektra, jsme navrhli právě zvýšení té slevy na poplatníka. Fakticky to znamená mírné zvýšen daňové progrese, ale je to opatření, ze kterého prostě profitují všichni stejně. Všichni daňoví poplatníci v České republice by za rok zaplatili o 5 tisíc korun méně na daních. Já jsem to počítal, skutečně i lidé, kteří dneska berou minimální mzdu, stejně budou z toho zvýšení té slevy profitovat v plné výši. Myslíme si, že ve chvíli, kdy příjem, inkaso té daně z příjmu roste ročně cca o 20 miliard, tak že jeden rok místo toho, aby si stát tyto peníze nechal, by je měl nechat lidem a srovnat ten nepoměr, kdy se to deset let nevalorizovalo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP