(10.00 hodin)
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího k panu poslanci Bláhovi. Ty terminály, to je problém v tom, že máme v podstatě dva monopolní dodavatele karet, což je MasterCard a Visa. A oni sami si stanoví takové poplatky, že ta marže, která by potenciálně zůstávala bankám, je naprosto minimální. A to je právě to, co se snaží řešit tento zákon, že umožní otevřít okénko pro čtvrtého operátora, který vytvoří konkurenční prostředí. Ono po pravdě řečeno, náš trh, všichni se sice vymlouvají na to, že je malý, ale on je tady dostatečný prostor, aby generovali dostatečně velké zisky, které vyvádějí do svých mateřských společností. Takže určitě je tam i prostor pro to, abychom tady měli data za výhodnější ceny, abychom dostávali lepší služby. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Nacher.
Poslanec Patrik Nacher: Já jsem myslel, že se přihlásím jenom na tu debatu. Musím reagovat fakticky na kolegu Bláhu. Ono to tak není. Když to srovnáme, jak tady fungovalo bankovnictví před 14 lety, on tady vzal bankovnictví, tak tady skutečně ten rozdíl žádný nebyl a člověk neměl šanci získat účet bez poplatků. Dneska po deseti letech jsou banky nejvíc výdělečné v Evropě, i přesto od toho vrcholu klesl výběr z poplatků o sedm miliard. O sedm miliard. Máme tady minimálně sedm bank, které mají nabídku bezpoplatkového účtu, a to bez jakýchkoli podmínek, to znamená, že ta konkurence prostě funguje a ani nemusí být přijata nějaká cenová regulace. Takže to tak není.
Pokud jde o ty terminály, tak tam to, pokud já si dobře vzpomínám, tam to provozuje pět, teď vlastně nově šest bank. Bojují o ty klienty, a dokonce to je právě jedna z věcí, která je - kdyby mě kolega Bláha poslouchal - že platba kartou u obchodníka je regulovaná: 0,2 % u debetních karet, 0,3 % u kreditních karet. To znamená, že to je jedna z věcí, kde se Evropská unie vydala cestou cenové regulace, a samozřejmě se to potom projevilo, vyhřezlo to někde jinde. Například, že se ztratily ty benefity, pokud jde o kreditní karty, apod. Takže ono všeho s mírou.
Tak tolik stručná reakce.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Milan Hnilička mezi 11. a 13. hodinou z pracovních důvodů. Omlouvá se paní poslankyně Věra Adámková od 10 do 12 hodin z pracovních důvodů.
Faktická poznámka pan poslanec Bláha.
Poslanec Jiří Bláha: Kolegyně, kolegové, já se vám to pokusím ještě jednou vysvětlit. Opravdu to tak nefunguje. Veškeré služby, veškeré produkty, které v rámci svého podnikání nakupuji, tak pište si, že 99 % díky tomu, že jsem z České republiky, tak nakupuji dráž, než je nakupují v zahraničí, přestože mají vyšší příjem peněz, vyšší ziskovost atd. Prostě to tak je. Třeba teď naposled jsme si dělali výměnu papírových utěrek na ruce. Tak jenom ty zásobníky v Německu jsem schopen nakoupit levněji než u nás v Česku. A takhle můžu jít od služby ke službě: stroje, zařízení, energie, suroviny, všechno díky tomu, jak ten trh je malý, jak někdy i čím více je hráčů na trhu, tím mají menší možnost vydělat, a proto jsou pak služby i dražší. Takže neplatí vyšší konkurence v případě našeho státu. Nás je deset milionů, vždyť jsme jedno větší město v Americe!
Zkuste se nad tím zamyslet, děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami, aspoň doufám, ano. A jako další je přihlášen pan poslanec Valenta.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, nedá mi, abych se jako sněmovní zpravodaj posledních dvou novel zákona o elektronických komunikacích, a to v letech 2014 a 2017, k této problematice alespoň rámcově s pár poznámkami nevyjádřil.
Musím poctivě konstatovat, že předložený vládní návrh lze samozřejmě přivítat, tedy jestli je myšlen skutečně poctivě. A jestliže ano, tak je potom lhostejno, kdo jej předkládá. Žabomyší, zejména mediálním způsobem vedené války o to, kdo komu vykrádá volební program či kdo přišel s tou či onou myšlenkou na vylepšení zákona o elektronických komunikacích, jsou navýsost jen trapným a zbytečným divadýlkem. Narážím tak na fakt, že nyní řešíme několik velice obsahově podobných, avšak jaksi zbytečně ideologicky paralelně vedených návrhů. Jsem totiž přesvědčen, že nejspíše všichni, jak zde sedíme, jsme motivováni a vedeni stejnou snahou o snížení nesmyslně vysokých cen hovorů a mobilních dat v naší zemi, ovšem ne všichni máme stejnou šanci, že když něco předložíme, tak to legislativním procesem projde až do konce. (Někteří poslanci spolu hlučně debatují.)
Možná by nebylo od věci příště opoziční úsilí tam, kde se jeví významný obsahový průsečík, sjednotit tak, jak se to povedlo např. u zákona o digitální službě.
Konkrétně ale k této novele. Například odejít od operátora po třech měsících po podepsání smlouvy bez jakéhokoli finančního postihu nebo jej změnit za dva dny je jistě chvályhodné směrem ke spotřebitelům, ať to předkládá kdokoliv. Určitě i některé další navrhované změny mohou napomoci funkčnosti a kvalitě konkurenčního prostředí. Bohužel možností, kam však může dotyčný nespokojený český zákazník odejít, zase tolik u nás není. A toužebně očekávaný čtvrtý operátor situaci, alespoň podle mého názoru, zásadním způsobem nenapomůže. To si zbytečně nenamlouvejme. Říká se však, že nemusí vždy jen pršet, někdy stačí, když kape. Už jen to samotné narušení stávajícího oligopolu tří operátorů, jak tady zmínila i paní ministryně, u nás je již více než nutné a potřebné.
Osobně tento stav kritizuji již několik let. Činil jsem takto bohužel vždy pouze z opoziční lavice, takže reálná šance na změnu byla pramalá. Neshodl jsem se tehdy ani s bývalým ministrem financí, expředsedou hospodářského výboru a nyní náměstkem na Ministerstvu průmyslu a obchodu panem Ivanem Pilným, se kterým se právě zde na tomto místě v roce 2017 při projednávání novely stejného zákona strhla velká názorová polemika. Dnes však vláda můj tehdejší názor na nutnou modifikaci tržního prostředí v oblasti elektronických komunikací tímto svým návrhem prakticky potvrzuje.
Někdo by mohl namítnout, že oligopol operátorů tady nebyl oficiálně nikdy prokázán, jinak by se muselo dle zákona jednat. Do jisté míry je to pravda, ovšem oligopolní stav na trhu se velice těžko prokazuje. V našem případě ale lze využít např. analýzu velkoobchodního trhu mobilních služeb, kterou zpracoval Český telekomunikační úřad, která jasně dokladuje, že v České republice funguje minimálně tzv. tacitní koluze. Tento pojem znamená, že přestože operátorům nelze prokázat, že se na společných strategiích domlouvají, tak i přesto poté postupují shodně. Ale například náměstek ministra průmyslu a obchodu, resp. ministryně průmyslu a obchodu pan Očko dokonce explicitně potvrzuje, že oligopol tady skutečně je. A já k tomu dodávám, že je tedy nutno jej rozbít, a to zejména proto, abychom odstranili poškozování domácností všemocnými operátory, kteří jim účelově škrtí data.
Jako předchozí zpravodaj zákona o elektronických komunikacích jsem tady již v roce 2014 popisovaný oligopol kritizoval, podpořil i vstup dalšího operátora, ale vláda k tomu byla slepá a hluchá, a to bohužel včetně tehdejšího vicepremiéra Babiše, který dnes tak velice chvátá, jaksi až podezřele, na vylepšení zjevně nedobrých podmínek pro naše občany. Ostatně na něco bych se v tomto ohledu rád pana předsedy vlády zeptal, kdyby tady byl, ale on odešel, takže aspoň virtuálně a určitě mu to bude nějakým způsobem poté tlumočeno.
Tedy konkrétně, pane premiére, myslíte to s těmi vašimi aktivitami ke snížení cen hovorů a přenášení dat skutečně vážně, nebo je to jen jakási z nouze ctnost a drobek od stolu vynucený nespokojenou veřejností a také, a to v neposlední řadě, blížícími se eurovolbami? Proč by jinak loni paní ministryně Nováková odvolávala svého náměstka Ondřeje Malého, kterého jsme nejen já, ale i odborná veřejnost registrovali jako velkého propagátora snížení cen dat, a nahrazovala ho již zde zmíněným Ivanem Pilným, který obratem po nástupu do úřadu prohlásil, že snižování dat není jeho prioritou? Přestože si pana Ivana Pilného odborně velice vážím, některé jeho výroky nejspíše v jejich až zavádějící složitosti prostě nechápu, přičemž jednou z těch nejslavnějších rad byla ta o důchodcích, jak si jistě pamatujete, kteří by si měli jít přivydělávat ke svému nízkému důchodu na sekačkách v parcích. ***