(17.40 hodin)

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl vyzvat vedení Sněmovny, aby se vážně zabývalo technickými problémy hlasovacího zařízení, protože kromě pana Kotta, kterému to evidentně nefungovalo, já jsem byl pro přijetí námitky anebo zpochybnění hlasování, sice přiběhli tři noví poslanci z hnutí ANO, ale současně musím konstatovat, že hlasovací zařízení selhalo velkým způsobem u klubu KSČM, a je škoda, že se nepřihlásili také dopředu, protože hlasovali evidentně jinak. Pokud hlasovali stejně, tak i předtím měli. Takže se potvrzuje to, že nejvěrnější spojenec hnutí ANO je tam úplně vlevo a ti dodali tři hlasy navíc, a proto to prošlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Takže nezpochybňujete hlasování, všechno je v pořádku. Konstatuji tímto, že tento tisk byl zamítnut.

 

Dalším bodem je

 

108.
Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb.,
občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 401/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 401/1 a já vás poprosím všechny, kteří jste odhlasovali předešlý tisk a chcete se věnovat jiným tématům, abyste se jim věnovali v předsálí, aby tady v jednacím sále byl klid, prosím.

Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec Jan Hrnčíř. A já vám dám slovo, až bude klid v jednacím sále.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Dámy a pánové, dobrý den. (Předsedající: Je to pan Španěl. Já se omlouvám. Pan Španěl.) Já se omlouvám. Já jsem pan Španěl. Pan Hrnčíř je mimořádně mimo Sněmovnu, takže vám návrh novely zákona -

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já se, pane poslanče, omlouvám, že jsem si tohoto nevšiml. Každopádně ještě tady není klid a já bych poprosil opravdu ty, kteří nechtějí projednávat tento tisk nebo chtějí řešit něco důležitého, tak ať to řeší v předsálí. Děkuji vám. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou dobré odpoledne, nebo možná už podvečer. Rád bych vám představil návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších na vydání novely zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Cílem navrhované právní úpravy je posílení postavení dlužníka v rámci závazkového vztahu tak, aby i bez aktivního jednání mohl plnit přednostně jistinu dluhu. Vycházíme ze situace, kdy zejména v oblasti spotřebitelských úvěrů je vhodné takovéto posílení právní pozice dlužníka.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, já vás přeruším. Sedím tady nahoře a neslyším pořádně, co říkáte. To znamená, není to vaše chyba, je to problém ve sněmovně... A teď si myslím, že ta míra hluku je přiměřená, takže prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Navrhovaná právní úprava mění pořadí plnění dluhu ve prospěch plnění nejdříve na jistinu. Tato změna může v některých případech být výhodou pro dlužníka, a to zejména ve spojení s odstavcem druhým, který zapovídá úroky z úroků. V podstatě se jedná o to, aby se neúročily již úroky z prodlení. Takže to by bylo všechno k představení návrhu zákona.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Farský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Vážný pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové pod číslem 401 projednáváme sněmovní tisk, který je novelou občanského zákoníku. Klub SPD tento návrh předložil letos v únoru. Bylo k němu vypracováno stanovisko kompatibility s právem EU, které konstatuje, že je kompatibilní. Vláda vydala v březnu stanovisko, které vyjadřuje nesouhlas.

O co v tomto návrhu jde? Jde o úpravu § 1932 občanského zákoníku, který v současném znění říká, že má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. Toto je současné znění zákona. V odstavci druhém, a ten je nutné také doplnit, protože se mění, se říká, že určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se náklady i úroky. Jinými slovy řečeno, současný návrh zákona dává možnost dlužníku stanovit pořadí splácení toho, že když přichází splátky, jestli se prvotně započítávají na příslušenství, ať už je definováno tím širším vývojem, nebo na jistinu. Návrh, který je před námi, to obrací v tom, že říká, že primárně se započítává na jistinu. Až když je splacena jistina, tak se začínají splácet úroky.

Ten návrh tedy zní v § 1932 tak, že říká, že má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na jistinu, pak na náklady již určené, poté na úroky z prodlení a nakonec na úroky, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli, to zůstává, a v odst. 2 pak říká, že jistina a náklady již určené se úročí úroky a úroky z prodlení se neúročí. I to je totiž praxe, která se děje, že se úročí i samotné úroky.

Cílem, tak jak to definují i v důvodové zprávě, je tedy to, aby posílili postavení dlužníka, zvláště ve spotřebitelských vztazích, a říkají k tomu předkladatelé, že se totiž děje ta situace, kdy samotné úročení je tak velké, že splátky dlužníka nestačí ani na úroky, to znamená, že se nikdy nedostane ke splácení jistiny, a svým způsobem tak neustále odesílá splátky, aniž by měl vůbec někdy šanci svůj dluh splatit. Proto přichází s tímto řešením a s tímto návrhem.

Vláda se k tomu vyjádřila na svém březnovém zasedání, a jak jsem zmínil ve stručnosti, ale teď to ještě doplním, konstatovala k němu nesouhlasné stanovisko a ty důvody uvedla ve čtyřech následujících bodech. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP