(17.00 hodin)
(pokračuje Vystrčil)
Takže tolik v tuhle chvíli úplně na začátek ode mě. V případě rozpravy se potom ještě vyjádřím k některým věcem, které tady byly řečeny. Ale na úvod to považuji za dostatečné vysvětlení toho, proč Senát navrhl zákon zamítnout. Velmi vás prosím, abyste návrh Senátu podpořili a skutečně se starali o ty věci, které jsou věcí Parlamentu České republiky, a nestarali se o věci, které si mohou rozhodnout krajská nebo obecní zastupitelstva.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu senátoru Vystrčilovi. Než otevřu rozpravu, tak se ptám, zda se chce k usnesení Senátu vyjádřit zpravodaj garančního výboru, v tomto případě to byl pan poslanec Ivan Bartoš. Ne, nechce se vyjádřit. Otevírám rozpravu. S přednostním právem je do rozpravy přihlášen pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, nechci úplně jitřit staré rány, protože rozprava tady proběhla už několikrát velmi důkladně, takže bych to pouze shrnul. My jsme iniciovali tuto úpravu, aby v tom byl konečně systém, protože si myslíme, že to má být transparentní, že jeden politik nemá brát dva platy. Myslím si, že to je jasné každému občanovi. Mají to i v jiných zemích. Například ve Velké Británii, když sedíte ve dvou parlamentech, tak taky neberete dva plné platy, ale krátí se to tam na nějaké procento. Takže není to něco, co bychom vymysleli tady v České republice. Myslím si, že pokud to necháme na volné ruce trhu, že si to každý bude dělat, jak bude chtít, tak bohužel bude docházet v některých případech k tomu hromadění. Takže si myslím, že je správné, aby tady nějaká pravidla byla.
Náš návrh byl širší, pokrýval kumulaci i u dalších funkcí. Bohužel ten návrh neprošel. Takže ten nový návrh, který také spolupředkládáme, samozřejmě podpoříme.
Chtěl bych se tady zastat trošku starostů. Myslím si, že není správné mluvit tady o tom, že by se zakazovalo starostům, aby seděli v komoře parlamentu. To bych tady vůbec nezmiňoval. Rozhodně bych to nepřipouštěl jako alternativu. Jsem rád, že tady někteří starostové sedí, byť my třeba jako strana máme jiný názor a máme nějaká pravidla pro ty kumulace. Ale na druhou stranu to může obohatit ten pohled, když některé politické strany to takhle mají. Ale současně by nemělo docházet ke kumulaci dvou plných platů. Takže to je stanovisko poslaneckého klubu Pirátů. A tak budeme taky hlasovat, aby byl obhájen ten původní návrh Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Adamec. Připraví se pan poslanec Birke. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo - ano, tři (řečník se rozhlíží, ve vládní lavici je ministryně Schillerová, ministryně Dostálová a ministr Zaorálek) - kolegyně, kolegové, budu velmi stručný, budu bez emocí. Myslím, že rozprava tady už proběhla. Nicméně nedá mi to, musím se k tomu vrátit a musím říct, že jsem hodně dlouho zvažoval, jestli se přihlásit do rozpravy, či nikoli, ale chci vám říct, že já ve střetu zájmů nejsem.
Já jsem jeden z těch čtyřiceti starostů, kteří tady ve Sněmovně jsou. A řeknu vám to asi takhle. Za dobu starostování - teď je to jednadvacátý rok, šesté volební období v okresním městě, druhém největším v Královéhradeckém kraji, jsem byl třikrát zvolen do Parlamentu České republiky. Jednou to bylo do horní komory, dvakrát to bylo sem do dolní komory. A musím říct, že od začátku jsem v tom měl docela jasno. Prvních šest let jako senátor jsem se vzdal platu ve prospěch obce. Někdo říká, že to nejde. Jde to, samozřejmě že to jde. Můžete to udělat různým způsobem. Tehdy jsem to tak cítil. Poté co jsem se dostal do Poslanecké sněmovny, jsem to cítil, ale bylo to mé rozhodnutí, svobodné rozhodnutí, že bude lepší, když budu neuvolněným starostou, protože pro mě to zakládá klid. A představa některých voličů, že ten starosta sedí osm hodin na židli, tak takovou představu já nemám, ale mám aspoň klid v tuhle chvíli svůj osobní.
Musím říct, že to, co tady prezentovali Piráti na začátku této rozpravy, mi bylo sympatičtější. Musím to říct úplně otevřeně. Protože oni říkali, že jsou proti kumulaci funkcí. Ano, to si dovedu představit. Dobře. Nechcete kumulaci funkcí. Pokud se parlament rozhodne, je to jasně dáno a nemáme se o čem bavit. Ale překvapil mě ten vývoj, co tady říkal pan předseda Michálek, že najednou jsou proti kumulaci platů. Myslím si - nejenom já, ale i řada starostů si to musela nějakým způsobem vyřešit. A mě fascinuje tento návrh v tom, proč je to těch 40 % a jestli v tuto chvíli vlastně nepostrádá smysl být uvolněným starostou, pokud jste zároveň v parlamentu, protože když budete neuvolněným starostou, tak vám plat samozřejmě schválí zastupitelstvo, ale protože máme systém, že zastupitelstvo volí starostu, tak si nedovedu představit, že zastupitelstvo by zvolilo starostu a nedalo by mu ten plat, o který si on řekne v rámci toho zákonného intervalu. Takže tomu fakt nerozumím v tuto chvíli. Nevím, proč to děláme. Jenom akorát ze sebe děláme trošičku jakoby alibisty a pokrytce, protože každý z nás to má vyřešeno jinak.
A říkám, velmi čisté by bylo říct, že ta kumulace funkcí nejde. Ano, já znám lidi, kteří kumulovat funkce nemohou, protože jim to prostě nejde, nemají na to, neumějí to. Ale znám spoustu kolegů, kteří na to mají a umějí to velmi dobře. A víte, kdo to posoudí? Jenom voliči. Kdo jiný? Já tedy nevím, jako říkám, jsem byl třikrát v parlamentu, nebo jsem potřetí v parlamentu a šestkrát starosta. Voliči rozhodli, jestli se jim to líbí, nebo nelíbí. To oni hodnotí tu práci, za kterou mě poslali sem do té Sněmovny. A hodnotí to tak, že vlastně při každých volbách se rozhodnou, komu ty hlasy dají, nebo nedají.
Chtěl jsem říct, že skutečně zasahujeme do něčeho, do čeho bychom zasahovat neměli. Fakt neměli. Buďme spravedliví. Buď tedy zakážeme kumulaci funkcí se vším všudy - tady přirovnávání ministrů k parlamentářům... Prosím vás, ministři, kteří jsou zároveň členy parlamentu, tak samozřejmě v tom parlamentu vykonávají minimum, protože hlavní využití práce je na ministerstvu. A můžou tady hlasovat na plénu, ale to je všechno. Proto mají jenom jeden plat. Tomu rozumím. Ale tady je to práce naprosto odlišná - být komunálním zastupitelem, starostou, hejtmanem a zároveň poslancem nebo senátorem. A můžu vám říct, že to jde. Někteří kolegové mají zkušenost, že to jde. Ale musíte na to mít, jak se říká lidově, koule. Jinak to prostě nezvládnete.
A říkám, nechte to na voličích a nechte to na jednotlivých členech parlamentu, kteří jsou zároveň komunálními politiky, protože je to jejich rozhodnutí. A můžu vám říct, že život vypadá pak úplně jinak než vy, co jste jenom v parlamentu, nebo kolegové starostové, hejtmani, kteří nejsou v parlamentu. To je potřeba také říct, že to něco stojí. A právě proto mi vadí, že my tady zákonem říkáme, potrestáme ty starosty, hejtmany, ty úspěšné - protože co kdyby náhodou si přišli na moc peněz? No jsme v České republice. Závist nade vše.
Takže musím říct jednu věc na závěr. Zjistil jsem, a paní kolegyně, poslankyně, neuvolněná hejtmanka to za sebe řekla, že vlastně se stala změna, že se nechala zneuvolnit - blahopřeji, to jste měla udělat hned na začátku a nemuseli jsme si tady vysvětlovat pojmy a dojmy - a že vlastně má těch 40 %. Můžete mít klidně 60, paní kolegyně, nemusíte být zase taková populistka, když vám to zastupitelstvo schválí, to říkám zcela otevřeně.
Takže si myslím, dámy a pánové, já vím, jak je tady politické rozložení. Také mi vadí to, že většina, až na výjimky, těch politických skupin mezi sebou starosty a hejtmany nemá, říkám až na výjimky, a posuzují práci někoho, o které nic nevědí.
Dámy a pánové, vezměte rozum do hrsti a zamítněme tento návrh zákona. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Birke vystoupí v rozpravě. Připraví se pan poslanec Jelínek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Birke: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, navážu na svého předřečníka. Já jsem taky starosta - devátý rok, třetí volební období třetího největšího města v Královéhradeckém kraji. Jsem druhým rokem poslancem Parlamentu České republiky. A víte, kdo o tom rozhodl? Voliči. Třikrát po sobě v komunálních volbách. 40 %. Když mě chtěli dát na kandidátku - a tak jak to v některých politických stranách, někteří z vás to znáte - na nevolitelné místo, ejhle, já všechny přeskočil. Proč? Protože pravděpodobně mě, ne pravděpodobně, ale zcela určitě ty preferenční kroužky právě toho města, toho regionu mě vynesly. ***