(12.40 hodin)
Poslanec Zbyněk Stanjura: No, mně to úvodní slovo úplně nestačilo. Není úplně obvyklé, abychom tady projednávali pravidla pro zabránění srážek na moři. Navíc jsem se dozvěděl, že ta smlouva už pro nás platí 27 let a teď ji máme ratifikovat. Ta pravidla platí od roku 1993 - nebo ta úmluva, že je platná. Když jsme 27 let vydrželi bez toho, abychom to projednali ve Sněmovně, nevím, kolika srážkám na moři jsme zabránili tím, že jsme signatáři, a ani nevím, kolika českých subjektů se to týká.
Můj dotaz je jednoduchý pro paní ministryni. Kdybychom to neudělali, bráníme někomu ve štěstí? Ohrozíme ostatní, kteří řeší srážky na moři, nebo ne?
Já vím, že vám připadá, že zdržuji, ale občas stojí za to nejen to posílat kolegům a kolegyním do zahraničního výboru, ale občas se do těch smluv podívat. Zjistit, co vlastně schvalujeme, a položit si tu základní otázku: Potřebujeme to? To je přece klíčová otázka. Pokud ano, tak to musíme schválit, protože nejsme schopni dojednat jakoukoliv změnu. Pokud ne, tak já nevím, tak představte si, že sedíte na radnici nebo na kraji a přinese vám úřednice (nesroz.) na to zastupitelstvo a říkají: A to je úplně zbytečné, to se nás vůbec netýká, pane hejtmane, pane primátore, pane starosto, ale doporučujeme, abychom to schválili. Myslím, že zastupitelstva by se tím nezabývala.
My takhle formálně tady valíme - něco jiného jsou smlouvy o zabránění dvojímu zdanění. To je úplně něco jiného, k tomu jsem také nevystupoval. Ale tady - už i ty názvy. V příštím bodě budeme řešit nosné rakety. Podívejte se na tu šíři, co my všechno zvládneme. Teď zabráníme srážkám na moři a pak asi zabráníme nosným raketám, aby střílely po těch plavidlech, nebo já nevím, co je v tom dalším bodě. Já se přiznám, zatím jsem neměl čas to studovat. V tom rozpočtovém výboru jsme toho měli poměrně dost a ta veřejná slyšení volebního výboru, třicet hodin čistého času, vám také něco seberou.
Ale aby to nebylo - vy to asi děláte v zastoupení, paní ministryně, že jo? Výborně. Paní ministryně také bude bránit srážkám na moři. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně, máte zájem se vyjádřit? Slovo má paní ministryně. Ale je tady jedna faktická poznámka, musím vás přerušit. Faktickou poznámku má pan poslanec Dolínek. Jenom připomínám, že ve 12.45 hodin máme pevný bod. Takže vaše dvě minuty. Prosím.
Poslanec Petr Dolínek: Vážení kolegové, vážený pane předsedo klubu prostřednictvím pana předsedajícího, není to smlouva, je to úmluva, ale to můžeme přeskočit, což má trošku jiný parametr. Ale proč to tady máme? Ono to je jednoduché. Ta úmluva počítá s tím, že se dělí státy na dva druhy, na ty přímořské a státy vlajky. My jsme stát vlajky, na nás jako na stát vlajky se vztahují trošku jiné povinnosti, například nemusíme speciálně upravovat pravidla pro pobřežní vody, protože nemáme ani řeku, která by přímo na hranicích se vlévala do moře.
Nicméně ta pravidla jsou právě od toho, aby se předcházelo těm srážkám, a my nemáme v tuto chvíli žádnou registrovanou obchodní loď pod vlajkou České republiky, ale jsou samozřejmě rekreační lodě, jachty apod. a ty již plují s naší vlajkou.
Já chápu, a máte pravdu v jedné věci, proč zrovna rok 2020 byl vyvolen na to, abychom přistoupili k projednávání Sněmovnou. Tady se s vámi naprosto shoduji. Není to případ jenom této úmluvy, ale více úmluv, proč tento rok byl vyvolen, že se k tomu přidáme. Nicméně samotný obsah bych prosím nezlehčoval, protože se to opravdu týká úpravy, která je pro někoho běžným chlebem, pro toho, kdo se věnuje například rekreačním plavbám v rámci oceánů, moří apod. Ale samozřejmě dotaz na to, proč zrovna dnes byl vybrán ten den, je namístě. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní zase faktická poznámka. Paní ministryně, na vás už asi nedojde vzhledem k zařazenému bodu, protože mám faktické poznámky dokonce dvě. Zdali dojde na tu druhou, záleží teď na panu předsedovi Stanjurovi. Prosím, máte dvě minuty.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Jednak mi dovolte, abych zareagoval na vystoupení svého předřečníka. Je opravdu logické, že když nejsme přímořský stát, nemáme řeku, která se vlévá do moře. To nejsou dva argumenty, to je jeden, ale to nevadí.
Chcete říci, že našim jachtařům, těm, kteří mají jachty a plují po mořích, že potřebují k tomu, aby pluli dobře, to, že my to budeme ratifikovat? Co se pro ně změní? Podle mě vůbec nic. A to je ten klíčový dotaz. Já nezlehčuji obsah. Já se ptám, zda to vůbec potřebujeme. To je klíčový dotaz. Pokud ano, tak to ratifikujme. Pokud ne, tak řekněme, že ne, a máme o jeden právní předpis méně. Na tom není nic špatného.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, paní ministryně, máte prostor, protože paní poslankyně Procházková stáhla přihlášku, takže máte tak třicet sekund na odpověď. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Budu rychlá. Máte pravdu, že jsem tady v zastoupení, ale v podkladech mám určité informace. Ta smlouva je nyní mezivládní. Ona nebyla nikdy ve Sbírce mezinárodních smluv vyhlášena v českém jazyce. To je další věc, která je důležitá.
Potřebujeme ji jako prezidentskou, aby zavázala konečné uživatele, to znamená jachtaře, námořníky, dokonce tady mám napsáno, že se vztahuje na námořní jachty plující na mořích pod vlajkou České republiky a jejich velitelé se musejí pravidly COLREG řídit. Není tedy technicky možné, aby se některý segment plavidel na mořích pravidly COLREG neřídil, takže my to skutečně potřebujeme, podle podkladů, které tady mám. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Máme 12.45 hodin a čeká nás pevně zařazený bod, takže já přerušuji projednávání tohoto bodu.
Nejprve přečtu jednu omluvu. Od 12.45 hodin do konce jednání se dnes omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Aleš Juchelka.
Nyní přistoupíme k pevně zařazenému bodu, který máme zařazený na 12.45 hodin. Jedná se o
87.
Návrh poslanců Marka Bendy, Heleny Válkové, Marka Výborného, Jana Chvojky,
Dominika Feriho, Jana Farského a dalších na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 237/ - prvé čtení
Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 237/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů, pan poslanec Marek Benda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já se pokusím být stručný, abychom to za tu čtvrthodinu stihli. Nejedná se o úplně banální věc. Již před více než rokem, konkrétně 12. července 2018, byla Poslanecké sněmovně předložena novela soudního řádu správního, podepsaná poměrně napříč politickým spektrem, když se podíváte na ty podpisy, která měla řešit přetížení Nejvyššího správního soudu.
Já stejně tak jako kolegové, kteří se spolupodepsali pod ten návrh, jsme přesvědčeni, že úkolem nejvyšších soudů je v první řadě se zabývat skutečně tou judikaturou, která má nějakým způsobem směřovat ke sjednocování judikatury v zemi, která má dlouhodobě nastavovat pravidla, a ne za každou cenu řešit každý případ bez ohledu na to, jestli se jedná o desítky milionů nebo jestli se jedná o dvoutisícovou pokutu při dopravní nehodě.
V okamžiku, kdy byl přijímán soudní řád správní v roce 2002, bylo připuštěno, že proti všem rozhodnutím krajských soudů je možné dovolání, kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Poté v roce 2006, když došlo k výraznému nárůstu stížností ve věcech mezinárodní ochrany, jsme přijali do § 104 tehdy ustanovení, které říkalo, že kasační stížnost je možné pro nepřijatelnost odmítnout, pokud se nedotýká vyšších zájmů, nějakého širšího problému než konkrétního žadatele, právě jenom ve věcech mezinárodní ochrany. Nejvyšší správní soud přišel s tezí před dvěma lety, že by bylo dobré tuto výjimku rozšířit na všechny otázky, které směřují z krajských soudů prostřednictvím kasační stížnosti, a my jsme tento návrh takto předložili Poslanecké sněmovně.
Vláda dala negativní stanovisko zejména z důvodu obavy některých resortů, že ony by se nemohly odvolávat proti rozhodnutí krajských soudů a nedocházelo by ke sjednocování judikatury. Proto zůstal návrh přes rok ležet v Poslanecké sněmovně před prvním čtením a probíhala jednání mezi exekutivou, Nejvyšším správním soudem, Českou advokátní komorou, která vyslovila také pochybnosti, a Komorou daňových poradců, kteří také měli obavy z toho, že v některých zejména složitějších daňových řízeních je potřeba, aby kasační stížnost v úplné podobě zůstala.
Jednání dospěla ke konci, před měsícem, tedy přibližně, pan předseda Vondráček uspořádal seminář, na kterém byly všechny zainteresované skupiny, a byl představen společný návrh, který bychom pak samozřejmě načetli jako návrh ve druhém čtení, resp. před druhým čtením, který by znamenal, že v těch případech, kdy na krajském soudu rozhodoval samosoudce, což jsou ty jednodušší případy - a můžou být samozřejmě rozšiřovány do budoucna i tím, které všechny případy přiznáme samosoudcům, ale zatím jsou to typicky pokuty, otázky důchodového zabezpečení, sociálního zabezpečení a dalších věcí - tak tam že by tento institut nepřijatelnosti mohl existovat. Tam, kde rozhoduje senát na krajské úrovni, by stále musel Nejvyšší správní soud ještě v každém případě rozhodnout. Pokládáme to za užitečné. ***