(15.30 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy, které zazněly k pořadu schůze, a nyní budeme hlasovat o pořadu schůze jako celku.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 25 přihlášeno 194, pro 177, proti nikdo. Návrh byl přijat. Já konstatuji, že jsme schválili pořad 49. schůze.
A nyní přistoupíme k projednávání bodů tak, jak jsme o nich rozhodli, a současně předám řízení schůze. Nepředám, ještě chvilku vydržím. (Domluva s místopředsedou Fialou.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Prvním bodem, kterým se budeme zabývat, je
4.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách
v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu
/sněmovní tisk 849/2/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovací návrhy. Jeho usnesení nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 89/3 a informace k pozměňovacím návrhům máte ve své poště. Já mezi námi vítám pana senátora Vladislava Vilímce a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Paní ministryně, prosím, máte slovo.
Dámy a pánové, prosím o klid.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi připomenout vám návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. Uvedený zákon byl přijat v reakci na vyhlášení nouzového stavu z důvodu rozšíření onemocnění COVID-19 a na opatření, která značně omezují výkon podnikatelské činnosti.
Podle současného znění uvedeného zákona se ruší evidenční povinnost do uplynutí tří měsíců po skončení nouzového stavu. Nouzový stav skončil 17. května 2020. K plnému náběhu evidence tržeb by tedy mělo dojít od 19. srpna 2020 s tím, že poplatníci by měli tři měsíce na přípravu, na zahájení, případně znovuzahájení evidování tržeb, mimo jiné na vyzvednutí autentizačních údajů a bloku účtenek na finančním úřadu.
S ohledem na současný vývoj rozsah hospodářských dopadů na podnikající subjekty se navrhuje, aby poplatníci nebyli zatěžováni dodatečnými administrativními povinnostmi po delší dobu, než je obsahem původního zákona, a z tohoto důvodu se navrhuje prodloužit období, během kterého poplatníci nebudou povinni plnit evidenční povinnost, do konce roku 2020. Povinnost evidovat tržby a povinnost umístit informační oznámení začnou opět platit od 1. ledna 2021 s tím, že poplatníci budou mít před tímto datem tři měsíce na přípravu na zahájení či opětovné zahájení plnění evidenční povinnosti, a to jak ti, kteří tržby evidovali již před zahájením nouzového stavu a potřebují například zažádat o nové autentizační údaje pro evidenci tržeb nebo chtějí evidovat ve zvláštním režimu, tak ti, kterým povinnost evidovat tržby vzniká na základě spuštění poslední fáze evidence tržeb, tj. zajištění dostatečného prostoru pro přípravu na evidenci tržeb v běžném režimu, nebo o požádání o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu.
Senát však návrh vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, podle kterého by tzv. třetí a čtvrtá fáze evidence tržeb byla zahájena až 1. července 2023. S touto změnou nemůže Ministerstvo financí prostřednictvím mé osoby vyjádřit souhlas, protože je to v rozporu s principy, na kterých systém evidence tržeb stojí. Cílem evidence tržeb je narovnání podnikatelského prostředí, které není možné, pokud část podnikatelů přijímajících hotovostní tržby povinně eviduje a část nikoliv. V současné době podnikatelé, kterým již povinnost evidovat tržby vznikla, poukazují na nerovnost mezi nimi a těmi, kteří ještě evidovat nemusí. I pro podnikatele, kteří spadají do třetí a čtvrté fáze evidence tržeb, představuje odložení povinnosti evidovat tržby do konce roku 2020 dostatečný prostor pro přípravu na evidenci.
Dovolte mi, abych vás požádala o podporu znění Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně, a prosím, aby se slova ujal pan senátor Vladislav Vilímec. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Vladislav Vilímec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní místopředsedkyně vlády, vážené poslankyně a poslanci, byl jsem pověřen usnesením Senátu ze dne 13. května 2020 zdůvodněním odůvodnění vrácení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. Senát přijal k tomuto návrhu zákona pozměňovací návrhy, a vrátil tedy tento návrh zákona ke znovuprojednání a znovurozhodnutí Poslanecké sněmovně.
Já bych chtěl říci jednu věc, že tímto zákonem se Senát v krátké době zabýval dvakrát, stejně tak jako Poslanecká sněmovna. Již poprvé na konci března vznikaly vážné obavy, že ten návrh, jak je koncipován, není dostatečný ani délkou vymezení pozastavení elektronické evidence tržeb, a že za tři týdny přijde novela toho zákona. Skutečně se tak stalo a mohli jsme si odpustit dvojí projednávání v podstatě jednoho a téhož zákona.
Již poprvé zaznívalo i v Senátu, že termín obnovení těch pozastavených evidenčních povinností je stanoven velmi vágně, neurčitě, toliko ve vztahu k vyhlášenému stavu nouze. Dobře víte, že stav nouze se několikrát prodlužoval, a vláda tedy přišla s prodloužením těch jednotlivých termínů. V jednom případě se to týká do 30. září letošního roku a u té vlastní evidenční povinnosti a povinnosti umístit ta informační vyjádření, tak tam se to týká do 31. 12. letošního roku.
Paní ministryně použila, pokud jsem si dobře zaznamenal, termín, že Senát navrhuje zahájení tzv. třetí a čtvrté vlny až k 1. 7. 2023. Není tomu tak. A to je právě to kouzlo současné téměř nepřehledné situace a naprosté nesrozumitelnosti současného znění zákona, který byl změněn jednak verdiktem Ústavního soudu, jednak zákonem 256/2019 Sb., a když se podíváte na ten návrh zákona, tak obyčejný člověk, a podnikatele nevyjímaje, fakticky téměř neví, co platí a co neplatí.
I paní ministryně zde uvedla termín, který není úplně přesný. My nenavrhujeme odložit nebo zahájit spuštění třetí a čtvrté vlny 1. 7. 2023 - z jednoho prostého důvodu, že již 1. května nepozorovaně a téměř tajemně byla ta třetí a čtvrtá vlna spuštěna, a to v průběhu vyhlášeného stavu nouze. To považuje Senát za stěží akceptovatelné. Protože jen málokdo z těch, komu vznikla ta povinnost z 1. května 2020, je si vědom toho, že mu vznikla ta povinnost. Protože ona byla vlastně překryta tím pozastavením a nemyslím si, že bychom takto měli v legislativě postupovat.***