(15.50 hodin)
(pokračuje Filip)
A budeme pokračovat. Vrátíme se v podstatě k původnímu pořadí schůze, když jsme tyto dva body navrhli jako přednostní body ve 14.30, to jsme splnili. A my máme před sebou bod číslo
2.
Návrh časového harmonogramu projednávání vládního návrhu zákona
o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 a střednědobého výhledu
státního rozpočtu České republiky na léta 2022 a 2023
v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech
/sněmovní dokument 6190/
Sněmovní dokument 6190 obsahuje usnesení rozpočtového výboru č. 439 z jeho 43. schůze ze dne 9. září 2020, jehož přílohou je i návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Tento sněmovní dokument uvede předsedkyně a zároveň zpravodajka rozpočtového výboru paní poslankyně Miloslava Vostrá, kterou žádám o slovo. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už bylo řečeno, máte před sebou sněmovní dokument č. 6190, což je návrh časového harmonogramu projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 a střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2022 a 2023 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech. Jak už bylo řečeno, součástí tohoto dokumentu je i usnesení rozpočtového výboru, který doporučuje návrh harmonogramu projednávání podle přílohy 1. Usnesení máte písemně. Samozřejmě mohu celou přílohu 1 včetně dat, dokdy co má být projednáno, tady načíst, nicméně vzhledem k tomu, že máte písemný materiál, tak pokud nebude námitka, tak bych to nečetla celé a odvolala bych se na přílohu č. 1 usnesení rozpočtového výboru ze dne 6. října.
Já bych vás jenom seznámila s návrhem usnesení, které zní: Po úvodním slově předsedkyně Miloslavy Vostré přednesené v zastoupení místopředsedou výboru atd. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila časový harmonogram projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 a střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2022 a 2023 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech podle přílohy 1 tohoto usnesení.
Příloha 1 je součástí. Takže nebude-li námitka, nebudu to tady jednotlivě číst a odvolávám se na tuto přílohu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a předsedkyni rozpočtového výboru. Ptám se, jestli někdo požaduje přečtení příslušného textu usnesení rozpočtového výboru, na které odkázala paní předsedkyně. Není tomu tak. Já ještě jednou zagonguji a přivolám kolegy a kolegyně do sálu, protože tentokrát budeme rozhodovat v hlasování, a to o textu, který byl předložen rozpočtovým výborem, o usnesení, které náleží Poslanecké sněmovně. Tak myslím, že se počet kolegů poslanců a poslankyň ustálil.
Můžeme hlasovat, a to v hlasování číslo 33, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro časový harmonogram projednávání státního rozpočtu na rok 2021 a střednědobého výhledu na léta 2022 a 2023. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 33 z přítomných 94 pro 75, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme schválili harmonogram projednávání státního rozpočtu na rok 2021 a střednědobého výhledu na roky 2022 a 2023.
Děkuji paní předsedkyni rozpočtového výboru a končím bod číslo 22.
Pokračovat budeme bodem číslo
3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
v souvislosti s paušální daní
/sněmovní tisk 922/ - druhé čtení
Jenom konstatuji, že místo kolegy poslance Petra Venhody je zpravodajem rozpočtového výboru pro druhé čtení pan poslanec Karel Rais, kterého požádám, aby zaujal své místo u stolku zpravodajů.
A nyní už tedy mohu, pokud bude dostatečný klid ve sněmovně, požádat místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou, aby tisk 922 uvedla. Ještě malinký moment, až se uklidní situace. Kolegové si jistě dotisknou materiály a zmenší hluk v tom hloučku u tiskárny... Paní místopředsedkyně vlády, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, velmi stručně. Dovolte, abych před druhým čtením znovu připomněla návrh zákona, kterým se mění zákon o daních z příjmů v souvislosti s tzv. paušální daní.
Návrh představuje naplnění požadavku na rozšíření institutu paušální daně, který je jeden z bodů programového prohlášení vlády. Současně s tím realizujeme plán systému snížení administrativní zátěže podnikatelů na období let 2019 až 2022, ve kterém vláda právě schválila projekt paušální daně.
Vedle novely zákona o dani z příjmů návrh obsahuje novelu zákonů v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, živnostenského zákona a zákona o rozpočtovém určení daní.
Současný systém paušální daně, tak jak je v zákoně o dani z příjmů nastaven, není příliš využíván, proto chceme, aby byl nahrazen tímto novým konceptem, který bude k poplatníkům mnohem vstřícnější. Návrh směřuje na vybranou skupinu poplatníků daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti, u nichž je odůvodnitelné, že je třeba významně snížit administrativní náročnost. Podle původního návrhu Ministerstva financí jsme navrhovali, aby do toho režimu mohli vstoupit poplatníci s příjmy do 1 milionu. Tuto hranici jsme zvolili proto, že nad 1 milion se stávají povinně plátci DPH, dávalo nám to logiku, nicméně v rámci koaličního kompromisu nakonec z vlády odešla částka 800 tisíc.
Paušalizovaná bude tedy nejen daň z příjmů fyzických osob, ale také tzv. veřejná pojistná. To znamená, že osoba samostatně výdělečně činná, která splní podmínky podle tohoto zákona, až se stane účinným, je to na ní, zda si zvolí paušální daň, či nikoliv, a pokud si ji zvolí, tak bude platit měsíčně jeden odvod. Ten odvod obsahuje daň, obsahuje sociální pojištění a zdravotní pojištění. Ta částka teď už je specifikována a konkretizována, protože se odvody odvíjejí od průměrné mzdy, pro rok 2021 bude činit 5 469 korun měsíčně, a skládá se to ze zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, která se rovná minimálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu osoby samostatně výdělečně činné zvýšené o 15 %, čili to sociální tvoří 2 976, a zvýšené je proto na úkor daně, aby měli tito lidé potom lepší důchod. Pak tam je záloha na veřejné zdravotní pojištění, které se rovná minimálnímu vyměřovacímu základu a pro rok 2021 činí 2 393, a symbolická stokoruna na dani z příjmu. Čili celkově 5 469 pro rok 2021. ***