(pokračuje Vojtěch Filip)

3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
v souvislosti s paušální daní
/sněmovní tisk 922/ - druhé čtení

Jenom konstatuji, že místo kolegy poslance Petra Venhody je zpravodajem rozpočtového výboru pro druhé čtení pan poslanec Karel Rais, kterého požádám, aby zaujal své místo u stolku zpravodajů.

A nyní už tedy mohu, pokud bude dostatečný klid ve sněmovně, požádat místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou, aby tisk 922 uvedla. Ještě malinký moment, až se uklidní situace. Kolegové si jistě dotisknou materiály a zmenší hluk v tom hloučku u tiskárny... Paní místopředsedkyně vlády, máte slovo.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, velmi stručně. Dovolte, abych před druhým čtením znovu připomněla návrh zákona, kterým se mění zákon o daních z příjmů v souvislosti s tzv. paušální daní.

Návrh představuje naplnění požadavku na rozšíření institutu paušální daně, který je jeden z bodů programového prohlášení vlády. Současně s tím realizujeme plán systému snížení administrativní zátěže podnikatelů na období let 2019 až 2022, ve kterém vláda právě schválila projekt paušální daně.

Vedle novely zákona o dani z příjmů návrh obsahuje novelu zákonů v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, živnostenského zákona a zákona o rozpočtovém určení daní.

Současný systém paušální daně, tak jak je v zákoně o dani z příjmů nastaven, není příliš využíván, proto chceme, aby byl nahrazen tímto novým konceptem, který bude k poplatníkům mnohem vstřícnější. Návrh směřuje na vybranou skupinu poplatníků daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti, u nichž je odůvodnitelné, že je třeba významně snížit administrativní náročnost. Podle původního návrhu Ministerstva financí jsme navrhovali, aby do toho režimu mohli vstoupit poplatníci s příjmy do 1 milionu. Tuto hranici jsme zvolili proto, že nad 1 milion se stávají povinně plátci DPH, dávalo nám to logiku, nicméně v rámci koaličního kompromisu nakonec z vlády odešla částka 800 tisíc.

Paušalizovaná bude tedy nejen daň z příjmů fyzických osob, ale také tzv. veřejná pojistná. To znamená, že osoba samostatně výdělečně činná, která splní podmínky podle tohoto zákona, až se stane účinným, je to na ní, zda si zvolí paušální daň, či nikoliv, a pokud si ji zvolí, tak bude platit měsíčně jeden odvod. Ten odvod obsahuje daň, obsahuje sociální pojištění a zdravotní pojištění. Ta částka teď už je specifikována a konkretizována, protože se odvody odvíjejí od průměrné mzdy, pro rok 2021 bude činit 5 469 korun měsíčně, a skládá se to ze zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, která se rovná minimálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu osoby samostatně výdělečně činné zvýšené o 15 %, čili to sociální tvoří 2 976, a zvýšené je proto na úkor daně, aby měli tito lidé potom lepší důchod. Pak tam je záloha na veřejné zdravotní pojištění, které se rovná minimálnímu vyměřovacímu základu a pro rok 2021 činí 2 393, a symbolická stokoruna na dani z příjmu. Čili celkově 5 469 pro rok 2021.

Pokud přejde osoba samostatně výdělečně činná, která splňuje podmínky podle zákona, na tento systém, nepodává žádné daňové přiznání, nemusí si platit žádného účetního, který vede daňovou evidenci, a nehrozí nikdy žádná daňová kontrola. Takže neumím si představit nic jednoduššího tady pro ty nejdrobnější živnostníky a osoby samostatně výdělečně činné. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké odpoledne. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 922/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Karel Rais a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Jak bylo řečeno, mám tady před sebou usnesení rozpočtového výboru ze 43. schůze ze dne 9. září 2020 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní, a jedná se o sněmovní tisk 922, druhé čtení.

Po úvodním slově náměstka ministryně financí pana Kouby, zpravodajské zprávě poslance Venhody, která byla přednesena v zastoupení poslancem Řehounkem, a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu:

1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní, sněmovní tisk 922, vyslovila souhlas ve znění těchto pozměňovacích návrhů: A1, pozměňovací návrh k paušální dani, změny v důsledku implementace IT a v důsledku novely daňového řádu. Jedná se o souhrn změn souvisejících se zabezpečením funkčnosti IT, řešení paušálního režimu, který tvoří nedílný celek, detaily jsou uvedeny v tom sněmovním tisku. A za druhé, A2, to byl pozměňovací návrh, který se týkal zvýšení hranice pro vstup do paušálního režimu na částku 1 milion korun. Jedná se o souhrn změn, které tvoří nedílný celek, a v podstatě zde z těch 800 tisíc je tam návrh na ten 1 milion korun; a

2. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.

Děkuji. A ještě bych pak vystoupil v obecné rozpravě a požádal bych o zkrácení lhůty na 14 dní. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to v podstatě můžete asi zůstat u mikrofonu, protože zpravodaj má přednostní právo, takže já tedy otevírám obecnou rozpravu, do které s přednostním právem nikoho jiného přihlášeného nemám, a zpravodaj má přednostní právo, tak si to hned řekneme.

Poslanec Karel Rais: Já bych využil toho přednostního práva a požádal bych Sněmovnu o zkrácení lhůty pro projednání tohoto zákona na čtrnáct dní. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Kamala Farhana a připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Kamal Farhan: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já bych zde jenom krátce v obecné rozpravě okomentoval svůj pozměňovací návrh. Cílem toho návrhu je legislativně technická úprava ustanovení § 28c zákona o pojistném na veřejné zdravotním pojištění, kterým došlo letos ve stavu legislativní nouze k odpuštění části pojistného osobám samostatně výdělečně činným. Má dojít k odstranění výkladových nejasností v odstavci 6, z jehož současného znění není zcela zřejmé, že jaký rok má být počítán minimální vyměřovací základ, a zároveň se s návrhem předejde situacím, kdy by některé OSVČ, pro něž neplatí povinnost platit zálohy na pojistné, mohly žádat o vrácení přeplatku pojistného, přestože žádné peníze do systému veřejného zdravotního pojištění 2020 neodvedly, neboť se vlastně tím odpuštěním považovalo, že to je zaplacené.

Podrobněji jsem tento svůj pozměňovací návrh odůvodnil v systému a taktéž jsem ho vložil do systému. Ještě se k němu přihlásím potom v podrobné rozpravě. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Milan Feranec. Prosím.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové, dobrý den, paní ministryně.

Jak už jsme říkali v prvním čtení, my vítáme princip paušální daně, obzvláště je-li postaven na principu dobrovolnosti. Je tedy faktem, že některým živnostníkům a podnikatelům se paušální daň vyplatí nejen z toho důvodu, že vede ke snížení administrativní zátěže, ale možná se jim vyplatí i finančně, ale existuje ne nevýznamná skupina živnostníků a podnikatelů, například ti, kteří uplatňují slevy na děti, na vyživované osoby, na manželku a podobně, tak tam samozřejmě se pak ta daňová výhodnost snižuje. Nicméně jak zde bylo řečeno, bude na rozhodnutí živnostníka, jestli si tuto možnost vybere, či nikoliv.

O čem chci ale hovořit, je právě snížení administrativní zátěže a různé limity, které vládní novela zákona přináší. Máme dnes 1 mil. Kč na povinnou registraci k DPH, paušální daň podle vládního návrhu navrhuje limit 800 tis. pro ty, co chtějí uplatnit paušální daň, máme 2 mil., na čem jsme se shodli, na daňové výdajové paušály. Takže někdy tyto limity pro daňového poplatníka připomínají spíše bojovku a čert aby se v tom mnohdy vyznal. Proto nejjednodušším a logickým principem by bylo srovnat vše na hladinu 2 mil. Kč - a k tomu vedou některé z mých pozměňovacích návrhů. Myslím si, že by to bylo logické a bylo by to správné a také by to naplňovalo ten hlavní cíl, který vládní návrh sleduje, a to je snížení administrativní zátěže.

Začnu s limitem, který je dnes 1 mil. Kč pro povinnou registraci DPH, protože povinná registrace k DPH je právě tím momentem, kdy podnikateli se najednou zvýší administrativní zátěž, přijdou mu povinnosti daňové evidence, přijdou mu povinnosti s kontrolním hlášením apod. Takže to je ten moment ohromného administrativního skoku pro daňového poplatníka. A snahou, původní snahou toho limitu do 1 mil. Kč bylo umožnit těm nejmenším podnikatelům možnost podnikat bez povinnosti registrace k DPH právě kvůli tomu, aby stát tyto nejmenší nezatěžoval zvýšenou daňovou administrativou. Nicméně tento limit se dnes už 16 let, limit pro povinnou registraci k DPH, nezměnil, a přitom 16 let inflace rostla. A díky zvyšování cenových hladin jak na straně příjmů, tak na straně výdajů toho živnostníka spousta drobných živnostníků, řemeslníků dnes překračuje tu hodnotu obratu 1 mil. Kč pro povinnou registraci k DPH. Stačí pro ně jedna větší zakázka, a už jsou v tomto administrativním uragánu, kontrolní hlášení apod.

Když jsem to poprvé navrhoval zhruba před rokem, tak jsem zde řekl, že posunutím hranice pro povinnou registraci k DPH uspoříme čas nejen našim podnikatelům, protože jejich hlavní hodnota není v tom naplňovat daňovou administrativu, ale v tom, aby se dokázali postarat sami o sebe, sami si hledali práci, jejich hodnota je v tom, aby nabízeli práci někomu dalšímu, nabízeli své služby, přispívali do sociálního systému, platili daně a přispívali k ekonomickému rozvoji České republiky. A hlavně jsem zde řekl větu, že jejich hodnotu právě oceníme, až nebude takový ekonomický růst. Dneska jsme po roce v době ekonomické krize - a kdy jindy bychom měli pomáhat živnostníkům a podnikatelům, zejména těm drobným, a sejmout z nich břímě administrativní a daňové zátěže?

Jak už jsem několikrát argumentoval, když jsem to předkládal v minulosti, tak i Evropská unie považuje zvýšení prahové hodnoty pro osvobození za vhodné opatření ke zjednodušování systému DPH pro malé podniky. A právě z toho důvodu, že osvobozením těchto podniků od mnoha povinností spojených s DPH v rámci běžného režimu by došlo k výraznému snížení zátěže pro podnikatele, umožňuje Evropská unie členským státům právě zvýšení prahové hranice. Já mám svůj oblíbený příklad Slovinska, které dokázalo dojednat během šesti měsíců zdvojnásobení svého limitu už v roce 2013.

Před rokem, když jsem to navrhoval, tak paní ministryně financí zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH odmítla. Ale já si myslím, že už není čas čekat. Protože na co čekat? Chceme-li skutečně pomoci živnostníkům, zvyšme ten limit na 2 miliony korun. Já to navrhuji ve dvou variantách, aby vláda měla čas toto projednat na evropské úrovni, šest měsíců by mělo být úplně dostatečných. Takže jedna varianta je, aby to platilo, zvýšení toho limitu, od poloviny příštího roku, ale pokud by vláda potřebovala více času, tak je tam ještě varianta od 1. ledna 2022. Myslím si, že je to opravdu dostatečný čas na projednání. Nicméně bude záviset tady na parlamentní majoritě, zda skutečně chcete snížit a sejmout břímě daňové a administrativní zátěže podnikatelů nejenom paušální daní, ale právě posunout hranici DPH.

S DPH souvisí další pozměňovací návrh, který navrhuji, to je zrušení podmínky, která vylučuje plátce DPH z možnosti využít institut paušální daně. Já chápu - možná mi na to odpoví paní ministryně, proč se tam ta podmínka dostala, když už v původních úvahách bylo ne 800 tisíc pro využití paušální daně, ale 1 milion. Nicméně máme i dobrovolné plátce DPH a není důvod z mého pohledu je vylučovat z paušální daně, protože i oni mohou mít další variantu daňových výdajů i paušál, a mně přijde vylučovat je z této možnosti, aby si toto mohli vybrat, jako diskriminující podmínka. Takže to bude další pozměňovací návrh, který tady v podrobné rozpravě načtu.

Poslední pozměňovací návrh, nad kterým jsem dlouho váhal, jak ho uchopit, a který předkládám k vaší úvaze a diskusi ve výborech, je zvýšení hranice paušální daně na 2 miliony korun. Já jsem si vědom, že se to nedá udělat pouze posunutím hranice z jednoho na dva miliony, protože potom by došlo k vysokému rozevření nůžek mezi jednotlivými typy podnikatelů. Proto při posunutí hranice se musí pro jednotlivé typy činnosti stanovit vlastní parametry paušální daně. Není to úplně jednoduché. Já jsem se u svého pozměňovacího návrhu snažil držet původního rozmezí daňové výhodnosti, které nastavila vláda, respektive srovnání výhodnosti s daňovým výdajovým paušálem pro jednotlivé skupiny podnikatelů. Nicméně navržený model, který předkládám a jehož parametry skutečně předkládám k diskusi, ať se o tom bude hlasovat dogmaticky, netrvám přesně na navržených parametrech, ale byl bych rád, kdyby třeba toto mohl být základ cesty, kde na konci by bylo dosažení kýženého cíle, zvýšení paušální daně na 2 miliony.

Zkrátka a jednoduše, pozměňovací návrhy vedou k tomu, aby se všechny limity srovnaly na hranici 2 miliony korun. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní jako poslední zatím přihlášený do obecné rozpravy vystoupí pan poslanec Milan Feranec. Nikoho dalšího v obecné rozpravě zatím nevidím. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás krátce seznámil s pozměňovacím návrhem k tomuto zákonu. Je to návrh, který podal kolega Jan Volný, já se k němu následně přihlásím. Týká se jednoho z těch kompenzačních zákonů, které jsme přijali, konkrétně kompenzační bonus pro společníky s. r. o. A ta změna je jednoduchá. Spočívá v tom, že původně bylo stanoveno, kdo je daňovým rezidentem, že to musí být společnost, která má sídlo v České republice nebo v Evropské unii, respektive v Evropském hospodářském prostoru, a navíc většinu svých příjmů získala z činnosti na území České republiky. Tento návrh byl podrobně konzultován s Ministerstvem financí, objevily se určité pochybnosti o slučitelnosti s právem Evropské unie, takže je tam změna, kde by bylo stanoveno, že tím rezidentem je firma, daňovým rezidentem firma, která má sídlo v České republice nebo v Evropské unii, respektive v Evropském hospodářském prostoru, a nedosáhla na jinou obdobnou podporu v zemích Evropské unie nebo hospodářského prostoru. A následně se upravuje vlastně i přechodné ustanovení tak, aby se dala možnost eventuálně někomu dalšímu, který by to splnil, se přihlásit o tuto podporu. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Ptám se, zdali se ještě někdo - ano, pan poslanec Hrnčíř v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, vážená paní ministryně, dovolte, abych se také krátce vyjádřil k vládnímu návrhu, který zavádí paušální daň pro živnostníky. My jsme rádi, že i přes původně odmítavý postoj vlády České republiky tento náš návrh, který prosazujeme dlouhodobě, si vláda osvojila. Nicméně ta hranice těch 800 tisíc korun nám přijde nelogická, proto na to reaguji pozměňovacím návrhem, kdy tu hranici dáváme alespoň na milion korun, což je tedy stávající limit pro povinnou registraci k DPH.

Tady se ale bavíme samozřejmě o pomoci živnostníkům, kteří si tu pomoc zaslouží i s tou sníženou administrativou a podobně, ale vláda stále zapomíná na ty malé rodinné firmy, na ta malá eseróčka. Pravděpodobně asi proto, že jich není třeba tolik jako těch živnostníků. A ti samozřejmě často trpí tím, že nároky administrativní a podobně, které jsou spojeny s tou právnickou osobou, jsou samozřejmě daleko, daleko větší než u OSVČ a u živnostníků. A nijakým způsobem to není zohledněno, není to nijak kompenzováno.

Proto navrhuji v pozměňovacím návrhu, aby taková ta malá, typicky malá rodinná eseróčka se zdanitelnými příjmy za zdaňovací období do 3 milionů korun, aby se jim snížila daň z příjmů právnických osob z 19 na 15 %, aby jim alespoň zůstalo více peněz na jejich rozvoj nebo na zvýšené administrativní náklady, které s tím mají.

Dalším pozměňovacím návrhem, který předkládám k tomuto zákonu, je už dlouho diskutovaná sleva na poplatníka, která se neměnila už asi 12 let. Diskutuje se samozřejmě zrušení superhrubé mzdy a podobné věci a s tím spojené daňové úlevy. Nicméně podle těch propočtů, jak to vychází, a podle toho návrhu, který se diskutuje, tak samozřejmě by to pomohlo více těm s těmi vyššími příjmy, kdežto těm pracujícím s nízkými příjmy by to až tak moc nepomohlo, což právě řeší ta sleva na dani. Pokud se zvýší sleva na dani ze současných necelých 25 tisíc na 30 tisíc korun, tak samozřejmě zůstane v peněženkách právě těch nízkopříjmových pracujících daleko více peněz. Proto je to další, třetí návrh, který k tomu předkládáme, protože i těm nízkopříjmovým pracujícím je prostě potřeba pomáhat.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se po sále, zdali někdo další má zájem o vystoupení. Nevidím. Takže já končím obecnou rozpravu a táži se paní ministryně, pana zpravodaje. Pan zpravodaj nemá, ale paní ministryně se chce vyjádřit v závěrečném slově. Prosím, máte slovo.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já jenom velmi ve stručnosti k těm - asi k vystoupení pana poslance Munzara, on mluvil věcně. My jsme to vázali na plátcovství DPH z jednoho prostého, pragmatického důvodu, že dokud není plátce DPH, tak si nemusí vést žádnou - samozřejmě pokud teď ještě nemáme paušální daň, tak si vede přímé výdaje, daňovou evidenci, ale nemusí si ji vést, když prostě přejde do paušální daně. Ale jakmile se stává plátcem DPH, tak už si musí vést určité povinné evidence. Takže to nám dávalo logiku, aby to bylo vázáno na plátcovství DPH.

Já už jsem tady několikrát vysvětlovala, že my jsme vázáni legislativou EU, takže si nemůžeme dělat, co chceme. Vedou se debaty už asi tři roky o definitivním režimu, o posunutí hranice pro plátcovství DPH, ale my to těžko můžeme tady uzavřít na národní úrovni, když není evropská legislativa, a u daňových zákonů musí být jednomyslnost.

Pak jste ještě mluvil o těch odčitatelných položkách. No proto je tam ta dobrovolnost. Buď si rozhodne někdo, že chce zůstat v klasickém daňovém přiznání, uplatňovat si odpočty, slevy na dani atd., anebo půjde cestou paušální daně. To nejde prostě skloubit. Jakmile tam spojíte s paušální daní možnost uplatňování ještě odčitatelných položek, tak jsme někde, kde už to prostě nedáme, kde ta administrativní náročnost nám odpadá. To máme prodiskutované tam a zpátky. Ta daň je tam symbolických sto korun. Od čeho to chcete odečítat? To by se stejně dostal do bonusu, nebo do přeplatku, takže to ztrácí potom smysl. Navíc, už musí něco vykazovat, už musí něco dokládat. Takže buď, anebo.

Proto my počítáme s tím, podle našich odhadů, že se do paušální daně přihlásí nějakých 125, 130 tisíc lidí, nepočítáme, že se tam přihlásí všichni, protože velká většina osob samostatně výdělečně činných daně neplatí. Tím nechci říct, že by porušovaly zákony. Tím chci říct, že prostě díky slevám a díky různým odčitatelným položkám, které snižují základ daně, se do té daňové povinnosti prostě nedostanou. Takže ti to možná nezvolí. I když já jsem hodně teď trávila přes léto, byla jsem v deseti krajích, a ten zájem o paušální daň je skutečně enormní. Takže možná nás to ještě překvapí.

Já prostě mám problém s tou hranicí 800 tisíc,to říkám otevřeně. Proto jsem navrhovala milion, protože jsme to spojovali s plátcovstvím DPH. Já se pokusím ještě jednat s koaličním partnerem, než dojde k hlasování před třetím čtením, abych ještě svými argumenty, nakonec i ty zaznívaly stejné tady, kterým já rozumím, abychom případně zkusili zvážit, zda se nevrátit k tomu milionu, protože to skutečně dává smysl.

Pak jste hovořil o hranici 2 milionů a otevřel jste takové jedno téma zajímavé, také mám za sebou celou řadu diskuzí na různých úrovní na toto téma, a to je paušální daň, možná zaměřená na konkrétní obory, profese. Je to něco, co mají Němci v Německu. Budovali to dlouhá desetiletí, že paušální daň pro ně, když to řeknu velmi zjednodušeně, je něco - že třeba kadeřnice v Brně platí tolik, zedník tamhle někde platí tolik - to je něco, jakýsi katalog prací, katalog paušální daně, co by určitě bylo zajímavé. Ale říkám, tvořilo se to tam desetiletí. A já si neumím představit, že bychom se tady na tom domluvili. Možná ještě na té věcné úrovni, ano, ale nevěřím tomu, že bychom se na tom domluvili na úrovni politické. Takže to je něco... A já si říkám, pojďme - víte já jsem si nedala tak velké cíle. Já si říkám, dejme si menší a dotáhněme je. To je pro mě důležitější.

Protože ta paušální daň není jenom o tom to prosadit tady v parlamentu, případně v Senátu, to si myslím, že nakonec tu podporu snad tento návrh najde napříč spektrem, ale také to vybudovat. Vybudovat IT. Bylo tady období, kdy se budoval tzv. JIM - jednotné inkasní místo, někdy v roce 2012, 2011. Já si to pamatuji ještě z úrovně Finanční správy. Byl to megalomanský projekt, který zůstal u legislativy. A v podstatě na té bázi IT se neudělalo nic. A to když nevybudujete ještě ten systém, aby fungoval, aby skutečně ten poplatník poslal jenom ten trvalý příkaz s jednou platbou a o víc se nezajímal, propojit, samozřejmě na tom pracujeme už, propojit Českou správu sociálního zabezpečení, Finanční správu, zdravotní pojišťovny - to není nic jednoduchého. A já si říkám, pojďme to rozpohybovat, pojďme vybudovat ten podvozek, pojďme vybudovat ten základ toho domu, neklaďme si cíle nereálné. Protože to, co říkáte, pane poslanče, má určitě své ratio, ale je to nereálné. Já prostě z pohledu toho, svých znalostí, svých zkušeností a svého vhledu do veřejné správy a do toho veřejného sektoru, je to nereálné v tuto chvíli. Takže já chci raději splnit tento reálný cíl. Postavit ten podvozek, postavit ten základ, a pak se v tom může pokračovat, můžeme to rozšiřovat, můžeme se dál někam posouvat. Ale začněme tady u tohoto.

To je asi moje vyjádření k vašim slovům. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Faktická poznámka nejde, protože jsme mimo obecnou rozpravu. (Hlásí se zpravodaj.) V podrobné rozpravě byste mohl, ale tam dostanete také prostor se vyjádřit stejně. Takže zahajuji podrobnou... takže máte zájem o závěrečné slovo, pane zpravodaji? Původně jste říkal, že ne, tak prosím, máte na to právo. Prosím, takže závěrečné slovo zpravodaje, máte slovo.

Poslanec Karel Rais: Já se omlouvám. My jsme diskutovali tu dobu, to zkrácení lhůty. Já bych prosil o změnu, ze čtrnácti dnů na dvanáct dnů. Tak to je ten důvod, proč do toho vstupuji. Čili žádám o zkrácení lhůty.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nicméně podle jednacího řádu musíte tento návrh načíst v podrobné rozpravě. Takže ještě jednou vás potom požádám o vystoupení. (Posl. Rais: Dobře.) Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě, musí být vždy odůvodněny.

A protože má zpravodaj přednostní právo, tak klidně nám to tam řekněte, ať splníme formalitu, a potom dostane prostor pan poslanec Kamal Farhan. Tak prosím.

Poslanec Karel Rais: Dobře. Tak to, co jsem inzeroval, prosím o změnu termínu lhůty na projednání tady tohoto návrhu zákona, a to na dvanáct dnů, definitivně. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Mám poznamenáno, to je v pořádku. A nyní tedy podrobná rozprava, jsme v podrobné rozpravě. Pan poslanec Kamal Farhan a připraví se Vojtěch Munzar. Prosím.

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo. Já bych se zde jenom chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je vložen do systému pod č. 6398. V obecné rozpravě jsem ho odůvodnil a podrobně je v systému vložen a odůvodněn. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Jan Hrnčíř. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Než načtu čísla pozměňovacích návrhů v systému, tak bych chtěl jenom zareagovat na paní ministryni, ono to souvisí s těmi pozměňovacími návrhy, když tady mluvila o registraci k DPH.

To je pořád dokola. My čekáme, resp. paní ministryně řekla, že čeká na to, jak dopadnou diskuze na evropské úrovni. Ale už od roku 2013 v rozhodnutí Rady ohledně žádosti Slovinska se objevil návod pro ostatní státy a možnost požádat o zvýšení té prahové hranice DPH na 100 tisíc eur, což ty 2 miliony dosahují. Proto můj pozměňovací návrh není okamžitý, ale v těch dvou variantách, jak jsem tady říkal. Jeden je od poloviny roku 2021, druhý od začátku ledna 2022, aby vláda měla dostatečný prostor toto projednat s Evropskou komisí. Ale jakmile budeme pořád na něco čekat, tak se nikdy k tomu zvýšení nedopracujeme. A proto, abychom se k tomu dopracovali, tak bych chtěl, aby Poslanecká sněmovna podala vůli k tomu, abychom zvýšili ten prahový limit na 2 miliony korun, a proto předkládám dva pozměňovací návrhy, které jsou uvedeny pod č. 6114 a 6153.

O té podmínce, na kterou také reagovala paní ministryně, ten můj pozměňovací návrh, který je veden pod č. 6170, což je zrušení té podmínky, která vylučuje plátce DPH. No, pokud je to dobrovolná možnost, tak nevidím skutečně důvod, proč část daňových poplatníků z toho vylučovat, pokud jsou dobrovolní plátci DPH. Jenom to prostě nebude pro ně znamenat takové snížení administrativní zátěže. Tak to je pozměňovací návrh 6170.

6401 je právě ten pozměňovací návrh zvýšení limitu paušální daně - 6401, není to jenom posunutí hranice, jsou tam ty další podmínky právě, aby se ty nůžky nerozevíraly, jak jsem říkal, pro mě ty parametry nejsou dogmatické. Jsem rád, že paní ministryně projevila ochotu o tom třeba dále diskutovat, tak 6401.

A jenom mi dovolte, abych ještě načetl dva pozměňovací návrhy, které předkládá můj kolega Skopeček. Je to pozměňovací návrh 6229, který se týká vyškrtání nutnosti zahrnovat do daňového základu i úroky na vkladovém účtu podnikatele, včetně toho, že se to nebude zahrnovat do základu pro výpočet, řekněme, zda ten podnikatel spadá do paušální daně, či nikoliv. Státní rozpočet s tímto o nic nepřijde, protože úroky jsou zdaňovány na straně bankovních a finančních institucí. Nicméně pro podnikatele to znamená zvýšenou administrativní zátěž.

Další pozměňovací návrh. Jsem rád, že pan kolega Hrnčíř se námi inspiroval, protože je to také opakování již několikrát podaného pozměňovacího návrhu vedeného pod číslem 6230, a je to navýšení základní slevy na poplatníka na 30 tisíc korun.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám pana poslance Jana Hrnčíře a připraví se pan poslanec Milan Feranec.

Poslanec Jan Hrnčíř: Já bych se s dovolením přihlásil ke třem pozměňovacím návrhům, již avizovaným. Tím prvním je návrh pod číslem 5992 a jedná se o snížení daně z příjmu pro malé firmy, pod číslem 5993 zvýšení limitu pro paušální daň z 800 tisíc na 1 milion korun, pod číslem sněmovního tisku 6357 se jedná o zvýšení základní slevy na poplatníka, manžela a manželku, na 30 tisíc korun. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Milan Feranec a připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu kolegy Jana Volného, sněmovní dokument 6212. Odůvodnění - upřesnění pojmu daňový rezident ve vztahu k zákonu o kompenzačním bonusu pro společníky eseróček. Podobné odůvodnění - odkazuji na moje vystoupení v obecné rozpravě a na písemné odůvodnění uvedené ve sněmovním dokumentu. Děkuji.

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Jako poslední vystoupí poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím.

Aktualizováno 22. 10. 2020 v 0:07.