(13.10 hodin)
(pokračuje Staněk)
Problém, jejž mimo jiné v předkládané novele vidíme, je v tom, že ředitelé, které administrativa, jež je hojnější než z minulém režimu a která je tak oblíbená u školní inspekce, často zbavuje možnosti vyrůstat v osobnosti pečující především o výchovu a vzdělání. Náhle dostávají neomezené personální kompetence. Vůbec nezpochybňuji to, že ředitelé škol tyto manažerské schopnosti mají a dokážou je zvládat. Na druhou stranu ale opravdu je to trojský kůň v rukou ředitelů škol a oni sami možná později poznají i tu negativní stránku této novely. Už by se nemuseli tito ředitelé řídit objektivními kvalifikačními kritérii, nýbrž mohli by zcela subjektivně někoho si vybrat a přijmout. Jistě, neudělají to, pokud jim opravdu je o kvalitu vzdělávání, a já tomu věřím. Záhy by však poznali, že tento danajský dar a cesta do školních pekel může se obrátit i proti nim.
Ale především je to zase něco, čehož nesmyslnost se vyjeví názorně, když si to jen představíme v jiných resortech. Jaké odborníky by bylo vůbec reálné získat z oborů vesměs daleko lépe placených než ty neúspěšné nebo nejslabší, kterým by i dosud běžný a bědný učitelský plat mohl stačit? A navíc, kdyby tato absurdita nezafungovala, proč by se mělo nedůstojné honorování pedagogů do budoucna řešit? Novela navíc přichází v době, kdy se konečně začala řešit důstojnější úroveň odměňování pedagogů, takže mnozí stávající si již rozmýšlejí odejít do důchodu nebo do jiných profesí. A pedagogické fakulty vychovávají počty učitelů, které jsou schopny nahradit ten odchod, přirozený odchod, který české školství zaznamenává.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, všechny tři pokusy, jak ty dva historické, tak i ten současný, si jako zásadní argument berou fakt, že je nedostatek učitelů, zvláště pak v oblastech vzdálenějších od přirozených center a v Praze. Řešením má být dramatické snížení požadavků na kvalifikaci budoucích učitelů. Tento aktuální třetí pokus je o to absurdnější, jak už jsem řekl, (že) přichází totiž v době, kdy konečně po letech slibů přišel platový čin, učitelské platy přestávají být diskriminační a všechny politické strany slibují, že rychle porostou i nadále. Záměr Ministerstva školství se jeví aktuálně ještě méně pochopitelným po čerstvém slibu pana premiéra, že se po letošním 15procentním navýšení opět skokově učitelské platy zvýší v příštím roce o další procenta.
Takže hlavní, ztracený klíč k řešení nedostatku učitelů, který byl desítky let znám, ale hledán byl jenom ústně, se nyní konečně nalezl a začal být reálně používán. Také díky tomuto pozitivnímu kroku vlády již slýchám, že ti, kteří chtěli ze školství zběhnout, zůstanou, učitelé - čekatelé důchodů už do důchodu nespěchají a početní absolventi pedagogických fakult jsou ochotni dělat to, co vystudovali. To je zároveň s trvalým posilováním pozice prestiže učitele také proti narůstající agresivitě dětí a někdy i jejich rodičů cesta, kterou se mělo jít už dávno. Bohužel ministerstvo, jakoby přitakávajíc tomu rozšířenému názoru, že školství rozumí každý a učit může také každý, navrhuje cestu rezignace na nejvyšší kvalifikaci právě těch, kdož mají v rukou to nejcennější, co národ má.
Jan Picek, předseda Asociace děkanů pedagogických fakult, v této souvislosti zaslal nám poslancům otevřený dopis, ve kterém se objevuje několik klíčových myšlenek a důležitých argumentů. Zcela přirozeně potvrzuje právo nás poslanců - ale také zdůrazňuje naši zodpovědnost v dané věci - rozhodnout. Je důležité, aby v naší společnosti byla uznávána potřebnost učitelské profese a byla dostatečně oceněna její složitost. K tomu, jak už jsem řekl, dochází. Pokud se prestiž tohoto nelehkého povolání zvýší, jistě v něm bude mít zájem působit dostatečný počet kvalitních osobností, ať zvolily cestu k učitelství jakoukoliv. A proto se domnívám, že tato novela, pakliže by měla existovat a mít funkci, měla by mít opravdu pouze dočasný charakter, rozhodně ne charakter dlouhodobý, nebo dokonce, tak jak je předkládána, zásadní.
Vážené kolegyně a vážení kolegové, nevím, jestli si uvědomujete, že učitelská profese patří mezi regulovaná povolání, což znamená, že je to právě stát, který určuje podmínky jeho vykonávání, což zpravidla znamená, že je to stát, kdo předepisuje odpovídající vzdělání nebo složení určitých zkoušek. Z toho vyplývá, že pedagogické fakulty připravující budoucí učitele na jejich profesi mají striktní podmínky, jak má tato příprava vypadat. I proto všechny jejich studijní programy zaměřené na přípravu učitelů podléhají schvalování regulátorem, to jest Ministerstvem školství, a musí naplnit poměry mezi základními složkami učitelské přípravy - například je nutné rozlišovat mezi přípravou učitelů pro druhý stupeň základních škol, přípravou učitelů pro střední školy, musí tam být určitý objem určitého typu předmětů a podobně. Ovšem to, co vyplývá z návrhu novely, při posuzování kvalifikace vlastně říká, že je vlastně úplně jedno, jaký obsah vzdělávání budoucí učitelé absolvují. A já se s panem profesorem Pickem ptám, zda to nebude mít v dlouhodobém horizontu dopad na celkovou úroveň učitelů, zejména pak na středních školách.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda České republiky v roce 2020 schválila dokument Strategie vzdělávání (vzdělávací) politiky České republiky do roku 2030+ ve znění, které v části 3.1 explicitně hovoří o ochraně před deprofesionalizací učitelství. Hovořil o tom tady i můj předřečník. Dnes schvalovaná novela zákona o pedagogických pracovnících, tak jak sepsána, však otevírá učitelské povolání odborníkům z jiných profesí, a to v principu i těm, jejichž odbornost nemusí mít s vyučovacími předměty na školách nic společného. Je tak v kontextu zmiňovaného vůbec možné chápat strategii státu ve vztahu k učitelské profesi jinak než jen (jako) cár papíru, výsměch odborné pedagogické veřejnosti, a to všechno v době, kdy si s velkou slávou připomínáme, sice už v loňském roce, 350 let od úmrtí Jana Amose Komenského a současně se připravujeme připomenout 430 let od jeho narození.
Pane ministře, obracím se na vás s konkrétním dotazem, a to - ještě jednou to zopakuji - kde je v novele o pedagogických pracovnících exaktně uvedeno, že zaměstnanci, kteří jsou absolventy akreditovaného magisterského studijního programu a kterým ředitel školy písemně uznal předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně, respektive učitele všeobecně vzdělávacích předmětů školy, a splněný... musí zahájit příslušné - já už končím - kvalifikační studium. Podle toho, jak já, a nejen já, ale i další odborníci novelu čtou, se v ní nic o povinnosti začít do tří let studovat pedagogickou kvalifikaci nehovoří. Já se omlouvám, možná pan ministr - nechci to zdržovat - slyšel jste celý ten dotaz, nemusím ho opakovat? (Reakce mimo mikrofon.) Děkuji. Budu rád, pokud na něj dostanu odpověď.
Pane ministře, v novele se také píše o odbornících do škol, ale na druhém stupni základních škol přece žádné odborné vyučovací předměty nejsou. Jsou tam výhradně všeobecně vzdělávací vyučovací předměty. Navíc paragraf, o kterém zde vedeme debatu, se přece odborných vyučovacích předmětů vůbec netýká. Odborné vyučovací předměty jsou výhradně na středních odborných školách, učilištích a jejich učitelé mají výjimku z kvalifikace v zákoně již nyní. ***
